Maminka.czMaminka roku

Tamara Klusová: Mámy by měly být občas samy. Je to skvělá terapie

Michaela Láchová 15.  10.  2020
"My mámy máme neustále pocit, že musíme všechno zvládnout. Nakládáme si toho na záda strašně moc," říká zpěvačka Tamara Klusová (33). Jak se jí daří vybalancovat rozdílné potřeby svých tří dětí? A najde si v neustálém kalupu velké rodiny, do které přibyla další domácí zvířata, čas i sama na sebe?

Tamaru Klusovou asi netřeba představovat. Je v podstatě už neodmyslitelnou součástí soutěže Maminka roku, jejíž patronkou je od jejího počátku. A stále je stejně usměvavá, pozitivní, energická a inspirativní. Jaké novinky se v životě maminky dvou dcer, Josefínky (7) a Jenovéfy (3), a syna Alfréda (5) za poslední měsíce udály?

Co všechno jsi chtěla mít v novém domě, který s Tomášem stavíte? Na čem ti záleželo?

Vzhledem k tomu, že aktuálně během stavby bydlíme ve dvou místnostech, jsme si hodně blízko, což je s malými dětmi podle mě hezký, ale už i ony touží po svém prostoru. Klíčovým prostorem nového domu tak je velká centrální místnost s kuchyní a obrovitánským stolem až pro dvanáct lidí, kde se budeme potkávat a vyprávět si příběhy, co jsme prožili ten den. Celý koncept domu je hodně o udržitelnosti, dost řešíme cirkulaci vody, abychom ji používali vícekrát. Budeme mít i kořenovou čističku. A hlavně se soustředíme na minimalismus, protože máme s Tomášem pocit, že naše životy jsou tak plné emocí, lidí, příběhů a barev, že jsme si oba uvědomili, že chceme doma odpočívat i tím vizuálnem. Klademe důraz na to, aby všechno mělo své místo a abychom se cítili i my tak, že každý máme své místo.

Tamara Klusová: Čtvrté dítě si umím představit, spíš bych si ho ale osvojila


Daří se vám ten minimalismus držet i u dětí, co se hraček týče?

Samozřejmě se o to snažíme, někdy nám to jde líp, někdy hůř. Zároveň nejsem matka, která by po dětech chtěla, aby jejich hračky neměly moc komerčních motivů. V tomhle jim dávám dost svobodnou ruku. Alfréd frčí na Pokémonech, Jenovéfa na Else a Josefína na „petshopácích“. Každý má svůj vkus a mě fascinuje to pozorovat, jak jsou vlastně každý úplně jiný. Jejich pokojíčky tak budou hodně o nich a neočekávám, že budou vypadat jako z katalogu.

KBude mít každý svůj pokojíček?

Ano. I když tu potřebu mít svůj pokoj, myslím, naplní až za pár let, proto budou mít ještě jeden pokoj nejblíž naší ložnici, který bude „spací“ pro všechny. Teď ale stejně spíme jako „rodinný puzzle“. A pokud budou potřebovat si i nadále přelézt k nám, dokud budou chtít, ať to dělají. Už teď u Josefíny vidím, že chce být třeba sama ve sprše, a už nás při spoustě situací nechce, což jsem myslela, že přijde až tak ve čtrnácti… A pak si vzpomenu na sebe a uvědomím si, že pro mě už v deseti byli rodiče ufouni, takže nemám ambice a učím se totální bezpodmínečnosti a neočekávání. V tom jsme s Tomášem naštěstí zajedno. Užíváme si, že se vedle nich ráno probouzíme, koukáme se na ty rozcuchaný hlavičky a dojímáme se z toho.

MAMINKA ROKU JE MOJE SRDCOVKA

Tamara Klusová je letos už třetím rokem patronkou soutěže Maminka roku. Co jí tenhle projekt dal?

Dal mi opravdu hodně. Každý rok jsem součástí krásného kruhu žen a myslím, že je to neuvěřitelně inspirativní. Být v přítomnosti různých žen s různými osudy, přístupy a názory. Z celého dne, kdy vyhlášení Maminky roku probíhá, nejvíc miluju ten ranní brunch, kdy společně sedíme a povídáme si. Je to hrozně hezká, intimní a inspirativní chvíle. A právě to je pro mě Maminka roku. Je skvělý se setkávat napříč různými povoláními, přístupy. Myslím, že je důležitý v našich životech dělat si takový ženský kruhy a trávit čas společně, nesoupeřit spolu jako ženy, ale inspirovat jedna druhou. A to si myslím, že Maminka roku splňuje. Proto mé každoroční ANO na otázku, zdali se stanu patronkou.

Všechny finalistky Maminky roku 2020 najdete TADY. 

Slavnostní vyhlášení soutěže Maminka roku se kvůli vládním nařízením přesouvá. My to však nevzdáváme a doufáme, že finálový večer proběhne v náhradním termínu 2. prosince 2020. Sledujte naše webové stránky. Budeme vás informovat.

Alfréd nedávno absolvoval s tatínkem „pánskou jízdu“, protože doma cítil velkou převahu ženské energie… Mají podobné, respektive opačné pocity občas i holky?

Nemají. Tím, že jsou dvě, ve vybavení jejich společného pokojíčku převládají holčičí věci. Alfréd je hrozně pořádkumilovný a má absolutní přehled ve svých věcech, což je fascinující oproti Josefíně, která je opravdu bohémka a neřeší, kde co je. Alfréd se pak potřebuje obklopit tou mužskou energií. Na pánskou jízdu odcházel se svými meči, luky, šípy a Pokémony do našeho obytného vozu a mával s radostí. V tom je Tomáš skvělej, že umí vyslyšet jeho volání po rytířství. Stejně tak já jsem si to užila s holkama. A pak se zase třeba vyměníme, takže se snažíme to nějak vybalancovat a dávat každému jeho jedinečný prostor.



Myslíš, že je to takový recept proti žárlení? Věnovat se pravidelně každému dítěti zvlášť?

Nejenom proti žárlení a proti pocitům méněcennosti, myslím, že by to měla být normální věc. Ale my rodiče to moc neumíme, nebyli jsme v tom vychovávaní. Pořád s dětmi plníme nějaké úkoly a představy těch našich rodičů, jak máme žít, protože oni nám přece ukazují tu cestu. Ale mnohdy je důležité se zastavit a říct si: „Ty jo, i já bych potřebovala být občas chvilku jen sama se sebou.“ Myslím, že je to velké téma maminek na mateřský dovolený, které mají pořád pocit, že musí všechno zvládnout a být nepostradatelný, a vlastně si na svá záda nakládají strašně moc.

Už se ti to podařilo? Být úplně sama?

Teď nedávno úplně poprvé. Jela jsem sama do maringotky a tam jsem strávila tři noci. Běžely mi tam hlavou takový věci! Byla to pro mě ale hrozně dlouhá cesta, vůbec si to dopřát. Nebýt ani s Tomášem, ani s kámoškou, ani s telefonem… Byla jsem tam prostě jen sama se sebou, s deníkem a pastelkami. A byl to ten nejlepší dárek, který jsem sama sobě mohla dát, úplně se mi tam otevřel nový pohled na mě samotnou. Dala jsem si to jako takový úkol, že jednou za rok strávím víkend bez nikoho a bez ničeho. Je to strašně léčivý, najednou je prostor jen být… Hrozně bych to přála každý mámě, aby tohle mohla udělat, aby měla podporu okolí, které by jí ten prostor dalo.

Rozhovor vyšel v říjnovém čísle časopisu Maminka a byl redakčně zkrácen. Na stáncích už čeká listopadové číslo Maminky. To můžete koupit i na ikiosek.cz/maminka

Kdy bude finále soutěže Maminka roku? Tomáš Klus už to ví!
 
 
Témata: Rodina, Rozhovor, Maminka roku 2020, Maminka blogerka, Tomáš, Patronka, Maminka, Josefínky, Pastelka, Alfréd, Máma, Pocit, Udržitelnost, Rytíř, Domácí zvíře, Pokémon, ANO, Srdcovka, Pokojíček, Vládní nařízení, Tamara Klusová, Koncept
Mohlo by vás zajímat
Sedminásobná máma, ekonomka Markéta Šichtařová: Poslednímu těhotenství jsem se nejvíc divila já sama!
Víchová Tereza
Slavné maminky
Tahle máma je vtipná! Kreslí krutou realitu rodičovství v karanténě
kog
Koronavirus
Muž píše o porodu: Bolest byla cítit po celém sále, zatínal jsem zuby s ženou
kog Blesk pro ženy
Porod
Emoce a detaily z nevídané blízkosti! Nejlepší porodní fotky roku 2021
Porod
8 divných věcí, které nám dělaly naše matky nebo babičky, když jsme byli malí
Procházková Simona
Mateřství
Kojící matky jako bohyně! Kontroverzní fotky nafotila jako reakci na kritiku
redakce
Galerie
Historie kočárků: S takovými "žihadly" pro miminka se chlubily naše prababičky
Zenklová Veronika
Retro
Marie Doležalová má syna, na svět přišel nečekaně. Jak se jmenuje?
kog
Slavné maminky
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle jsme nečekaly!
redakce
Porod