[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jaterní testy
Mezi osmým a dvanáctým týdnem čekání na miminko absolvuje většina nastávajících maminek své první těhotenské vyšetření, které zahrnuje mimo jiné krevní odběry, z nichž se také zjišťuje, zda nemáte náhodou zvýšené jaterní hodnoty. Tyto testy zahrnují několik různých ukazatelů, které vypovídají o funkci jater. Začne-li vás (zejména na konci gravidity) svědit úporně tělo, zvláště pak na chodidlech a dlaních, může jít o tzv. těhotenskou cholestázu.
Ta je častější u žen, které už ji měly při předchozím dítěti, nebo jí trpěla jejich matka, či u těch, které již prodělaly nějaké onemocnění jater. Lze ji diagnostikovat právě ze zmiňovaných testů (krevní obraz, jaterní testy atd.) a léčba by měla být vždy na lékaři. Nutný je klid na lůžku a dieta.
Po porodu obvykle všechny příznaky zmizí a jaterní testy jsou opět v normě. Příčinou cholestázy jsou s největší pravděpodobností těhotenské hormony, které ovlivňují činnost jater a žlučníku. Svědí-li vás tedy silně tělo, raději zajděte ke svému lékaři.
Jídelníček těhotné
Čekáte miminko? Pak byste měla dbát na vyváženou a zdravou stravu. Rozhodně nedržte žádné diety, ač máte třeba strach z vyššího váhového přírůstku. Jezte prostě tak, abyste se cítila dobře - tedy i podle toho, co vám říká vaše tělo. Důležité je stravovat se pravidelně několikrát denně a v menších dávkách. Nepřecpávejte se a jezte méně tučných a smažených jídel.
V jídelníčku těhotné by měl být každý den dostatek ovoce a zeleniny (pokud vás však nějaký druh nadýmá nebo vám nedělá dobře, vypusťte ho). Z hlediska vývoje děťátka je nezbytné, aby vaše strava byla pestrá a obsahovala dostatek bílkovin a tuků (samozřejmě těch správných, tedy rostlinných). Chybět by neměly ani mléčné výrobky či mléko (nechutná-li vám, dejte si zakysaný nápoj nebo jogurt, přísun vápníku bude zajištěn i tak). Nezapomínejte ani na pitný režim (aspoň 2,5 l neslazených nápojů). Během čekání na potomka není vhodné konzumovat alkohol ani příliš kofeinu (nad 300 mg za den, to je asi tři šálky kávy nebo čtyři silného čaje).
Rozhodně si nedopřávejte smetanové omáčky (zvláště ne v horkých dnech) a potraviny, které mohou vyvolat infekce (například salmonelu).
Jóga
Výborným způsobem, jak o sebe v období těhotenství pečovat, je speciální jóga pro gravidní. Pomůže odbourat stres a napětí, soustředit se na správné dýchání, vědomě ovládat svaly pánevního dna a vůbec celkově zlepšit držení těla. Pokud si však budete vybírat nějaké centrum, kam chodit, pak se rozhodujte podle toho, zda je jóga, kterou propagují, určená skutečně pro nastávající maminky. Náročnost i dechové techniky musí být tomuto mimořádnému životnímu úseku přizpůsobeny. Cvičení jógy je velmi speciální. Je to ucelený filozofický či životní styl, podle kterého můžete žít 24 hodin denně, a samotné cvičení zabírá zlomek tohoto systému. Proto je zásadní, o jakou lekci se jedná a především, jak vyškolená cvičitelka ji vede. Praktikování jógy totiž dovede i uškodit.
Na „normálních“ hodinách se totiž používá dechová technika „udždžájí“, ale ta není vhodná pro gravidní - na lekcích pro těhulky se tak dýchá pouze plným jógovým dechem. Jakmile tedy počnete, a jógu jste už cvičila, okamžitě přejděte na speciální varianty pro ženy v jiném stavu. Stejně tak je dobré, když si předem zjistíte něco víc o instruktorce a podobně. Nezapomeňte, že pravidelnost je velmi dobrá, i proto, že si tělo zvyká na přiměřenou zátěž, a po porodu se pak dostanete rychleji do kondice. Jógu lze cvičit až do konce těhotenství.
Jizvy
Bohužel, období gravidity s sebou přináší i některé nepříjemnosti, na něž by bylo lepší raději zapomenout. Jizvy po císařském řezu (nebo i strie) mohou zkazit náladu. Jde vlastně o trvalé poškození kůže po úrazu, operaci, popálení, akné nebo právě po těhotenství. Někdo se s nimi smíří, jiný ne. Chcete-li si však zajistit alespoň částečný úspěch, pak o jizvy pečujte, ještě když jsou „čerstvé“. Velkými pomocníky jsou panenské rostlinné oleje, které promašťují, hydratují a také vyživují. Obsahují všechny bioaktivní látky, vitaminy a minerály, jež mají blahodárný vliv na kvalitu a výživu vaší pokožky, výborně se vstřebávají a nevyvolávají alergické reakce. K hojení jsou vhodné zejména olej šípkový, lněný, mandlový, olivový nebo z pšeničných klíčků s vysokým obsahem vitaminu E.
Při potírání je dobré provádět tzv. tlakovou masáž, kdy se stlačením různých části jizev zabraňuje jejich prokrvení, které se následným uvolněním tlaku zvyšuje. Po vyblednutí je stačí jen promašťovat.
Jizvy po císařském řezu už dnes nejsou tolik vidět, obvykle bývají drobné. Nutné ale je udržovat tuto oblast čistou a suchou. Pokud neustupuje otok a přetrvává bolest, vyhledejte lékaře. Svědění je zde normálním příznakem hojení. Lze využít i možnost tzv. korekce jizvy biostimulačním laserem. To však nejdříve konzultujte nejlépe s dermatologem nebo přímo v laserovém centru, kde tyto zákroky provádějí.
Jednotka intenzivní péče
Po císařském řezu putuje každá rodička ze sálu na JIP (jednotka intenzivní péče), kde bude ležet 12 až 24 hodin. V ráně zůstanou dvě hadičky. Jedna odsává sekret z břicha, a druhá z močového měchýře. Zřejmě také budete dostávat infuzi do žíly, ale toho se bát nemusíte. Miminko vám budou sestřičky nosit ke kojení už několik hodin po operaci, a to několikrát denně. „Nedělky“ se obvykle propouštějí pátý den domů, a to v případě nekomplikovaného pooperačního průběhu. Jednotky intenzivní péče však neslouží jen maminkám po císařském řezu, ale také dětem, které přijdou na svět předčasně.
Podle stupně nezralosti a akutního stavu se lékaři snaží zajistit dechovou, tlakovou stabilitu, dostatečnou výživu a kontrolu všech životních funkcí. Intenzivní péče je velmi individuální a nelze ji vztáhnout ani k věku, ani k hmotnosti. Když odezní akutní fáze, lékaři se snaží co nejdříve zapojit do péče o dítě i rodinu. Provoz JIRP (Jednotky intenzivní a resuscitační péče) je náročný nejen na čas doktorů a sestřiček, ale také s ohledem na přístrojové vybavení těchto nemocničních oddělení.
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.