[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Devítiměsíční očekávání je i tak trochu doba hájení: Nikdo se nediví, že si dopřáváte už třetí kopeček zmrzliny, palačinku s nadprůměrnou porcí šlehačky nebo párek zakusujete tabulkou čokolády. Je vlastně svým způsobem osvobozující si teď nelámat hlavu nad vlastními přibývajícími kily, že?
Dodnes nechápu, že mi během druhého těhotenství tak výsostně mohla chutnat klobása s čokoládovou polevou. Brrrr! Máte také najednou teď v těhotenství takové chutě, nad kterými vaše okolí kroutí hlavou? Důvod, proč těhotné ženy atakují netradiční chutě, je dodnes tak trochu skryt. „Ví se, že za těmito chutěmi stojí přirozené hormonální změny, které doprovázejí těhotenství. Přesný mechanismus těchto změn ale zatím není objasněný,“ vysvětluje nutriční specialistka Kateřina Šimková.
Často se těmto návalům neobvyklých chutí nedá odolat. Ale jak upozorňuje Kateřina Šimková, v době těhotenství je důležité svůj jídelníček i „prohřešky“ sledovat. A v případě, že vás pravidelně honí mlsná, kterou uspokojujete nezdravými pochutinami, byste měla zpozornět. „Obecně se dá říci, že neexistují nezdravé potraviny, ale jejich nezdravá množství. Těhotné ženy by však ještě více než okolí měly dbát na pestrý a vyvážený jídelníček a vyhýbat se fastfoodovým výrobkům, které našemu tělu nic dobrého nepřinášejí,“ doplňuje. A právě nadprůměrné množství nepříliš výživných potravin může způsobovat rychlý pohyb ručičky na vaší váze vpravo. Kdy byste s tím měla něco udělat a jak?
Zatímco v prvním trimestru není nic divného na tom, že ženy buď nepřiberou ani gram, nebo dokonce zhubnou, od druhého trimestru je to již jiný příběh: Ženy s normální hmotností před otěhotněním by měly nabírat průměrně 250 až 400 gramů týdně a ve třetím trimestru dokonce 400 až 600 g za týden. Ovšem jak prozrazují nejnovější čísla třeba v sousedním Německu, zhruba čtvrtina tamní populace má nadváhu. A předpokládá se, že podobná situace panuje i v tuzemsku. Nadváha ještě před otěhotněním s sebou pak nese určitá rizika.
Například ženy s několika kily navíc často trpí v graviditě do té doby nerozpoznanou metabolickou poruchou, která může mít již na vyvíjející se plod významný vliv. Obezita pak zvyšuje pravděpodobnost výskytu cukrovky či hypertenze v těhotenství. V obou případech, kdy do těhotenství vstupujete s větším či menším množstvím kil navíc, se dají také očekávat další komplikace. Například při porodu: děti matek s nadváhou mohou mít vyšší porodní váhu a tím pádem porod porodními cestami je nemožný či komplikovaný. „Přírůstek hmotnosti u obézní ženy nad dvacet kilogramů je již extrémní,“ podotýká Kateřina Šimková. „Může k tomu dojít právě při konzumaci nevyvážené a vysokoenergetické stravy,“ vysvětluje nutriční specialistka.
Například profesor Ekkehard Schleussner, ředitel porodnického oddělení na Ženské klinice v německé Jeně podotýká, že děti matek s nadváhou nebo obezitou jsou pak vystaveny vyššímu riziku podobného osudu. „Nadváha se přenáší z generace na generaci, přestože to není dědičné,“ upozorňuje profesor Schleussner. Jeho slova potvrzuje i výzkum britských vědců z univerzity v Southamptonu. V něm se poukazuje na korelaci vysoké porodní váhy a poměru tuků v dospělosti.
Navíc oproti matkám s váhou považovanou za normální se u těch s nadváhou mnohem častěji vyskytuje i cukrovka, která v těle nenarozeného dítěte vyvolává nadměrnou aktivitu slinivky. A kvůli tomu pak takové dítě v děloze zažívá svůj první jojo efekt. Podle nedávné studie z Německého institutu pro výzkum výživy v Postupimi významně také ovlivňuje zdraví dítěte strava matky v těhotenství.
Vyšlo najevo, že pokud si dopřává pokrmy bohaté na „nezdravé“ tuky, potomci pak obecně vykazují nižší výkonnost, poruchy metabolismu a vstřebávání cukrů. To potvrzuje i nutriční specialistka Kateřina Šimková, která varuje před vysokoenergetickými potravinami ve formě fastfoodu, smažených pokrmů a dalších.
A upozorňuje i na druhý extrém stravování: „Těhotná žena by se například měla vyhýbat takzvaným light variantám mléčných výrobků a měla by dopřát vyvíjejícímu se miminku dostatečný přísun kvalitních tuků. Je vždy nebezpečné pouštět se do extrémů na jednu nebo na druhou stranu. Pokud bude například žena v těhotenství hladovět, připravuje se dítě na prostředí s nedostatkem potravy, bude se tedy snažit energií šetřit a ukládat zásoby do tukové tkáně.“
V ideálním případě byste do požehnaného stavu měla vstupovat s tím, že netrpíte podvýživou ani obezitou. Ovšem v případě, že se potýkáte s pár kily navíc, není ještě nic ztraceno. Gynekologové mají povinnost vás informovat o správné výživě nebo vás alespoň vyzbrojit informačními letáky o zdravém stravování v těhotenství či vám dodat kontakty na ověřené výživové specialisty, kteří by vám přímo na míru a podle chuťových preferencí sestavili jídelníček. Pomoc a rady můžete nalézt například v programu Pro mámy na zdravestravovani.cz.
Obecně se doporučuje dostatečný příjem bílkovin například v podobě mléčných výrobků nebo libového masa, dále kvalitních tuků a komplexních sacharidů. „Je vhodné zařadit i dvakrát týdně rybu a vyhýbat se nadýmavým pokrmům,“ doplňuje Kateřina Šimková. Spoustu toho můžete napravit vědomým stravováním, abyste sobě i svému drobečkovi zajistila dostatek vitaminů či minerálů.