[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Bez pomoci lékařů neotěhotní přibližně 20 procent všech párů, které se o dítě snaží déle než rok. Ročně se u nás provede téměř dvacet tisíc cyklů umělého oplodnění, každé desáté narozené miminko je takzvaně ze zkumavky.
„Neplodnost má různé fyzické příčiny – u některých párů je jedna, u jiných se problémy kombinují. Muž je zodpovědný za 40 procent případů problémů s početím, žena za 40 až 50 procent. U 20 procent případů se jedná o kombinaci faktorů u obou partnerů. Jen zhruba u desetiny párů se ani přes využití moderních diagnostických metod nepodaří jednoznačně určit příčinu neplodnosti,“ upřesňuje lékař Štěpán Machač, IVF specialista z kliniky asistované reprodukce Reprofit Brno.
Léčba neplodnosti je sice v některých případech během na dlouhou trať, ale jindy stačí pár měsíců či dokonce týdnů a miminko je počato. Stále existuje mnoho mýtů, kterými je léčba neplodnosti opředena. Lékaři je ale vyvrací. Které mýty a nepravdy panují mezi lidmi nejčastěji?
VIDEO: Kdy začít řešit neplodnost?
Neplodnost byla Světovou zdravotnickou organizací uznána jako nemoc. Hovoříme o ní, jestliže žena neotěhotní po roce pravidelného nechráněného styku. „V České republice je takto postižených cca 20 % dvojic. Přibližně 90 % z nich se nám podaří vyléčit, tedy nakonec se dočkají miminka,“ říká vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny GEST Jan Šulc.
Čtěte také: K boubelkám čáp nechodí?
Je zbytečné čekat s návštěvou reprodukčních specialistů více než jeden rok. Zvlášť pokud je ženě 35 let a více. Zbytečně se tím pár bude okrádat o čas a trpělivost. A jak dlouho má žena s návštěvou odborníka čekat, jestliže se po vysazení hormonální antikoncepce nedostaví menstruace? „Tento problém je poměrně častý, obzvláště začala-li žena tabletky užívat již v době, kdy neměla ustálený pravidelný cyklus. Stav se ale většinou sám upraví. Určitě radím vyčkat alespoň dva až tři měsíce,“ říká Jan Šulc.
Ženy v dnešní době nabývají dojmu, že „30 je nových 20“, lékaři však důrazně varují, že z reprodukčního hlediska tomu tak není. Vrchol plodnosti je kolem 28. roku života a po třicítce už začíná klesat. „Ve čtyřiceti je plodnost ženy už zhruba jen na 5 %, samozřejmě ale hrají roli i další faktory, jako je celkový životní styl. Zásadní vliv mají také zdravotní omezení, jako je endometrióza či syndrom polycystických ovarií, které plodnost ovlivňují,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Rozhodně proto není dobré hodnotit svou plodnost podle svojí matky nebo sestry, kterým se podařilo otěhotnět v pozdějším věku.
Mnoho lidí se děsí nekonečných vyšetření, kontrol, bolestivých zákroků, toho, že budou muset rovnou podstoupit umělé oplodnění (IVF). Ovšem více než 40 % párů dokážou lékaři pomoci mnohem jednodušším způsobem než je mimotělní oplodnění. U žen například často stačí tabletkami upravit hormonální poměry, což odhalí jednorázový odběr krve. Tato léčba často zabírá rychle, v některých případech hned první měsíc! Také například metoda intrauterinní inseminace (IUI) je velmi jednoduchá a zcela nebolestivá. Ze statistik centra GEST vyplývá, že téměř polovině neplodných dvojic léčba zabere během jednoho roku.
Zdaleka ne vždy je to tak. V případě, že se vám nedaří počít dalšího potomka, hovoří lékaři o tzv. sekundární neplodnosti. Na rozdíl od neplodnosti primární, kdy je absence početí absolutní i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk po dobu delší než jeden rok, sekundární neplodnost se projevuje i přesto, že v minulosti již k početí završenému úspěšným porodem došlo. Sekundární neplodnost často u žen souvisí s věkem. Než se žena rozhodne pro druhé dítě, může uplynout několik let a nastanou problémy. Se stárnutím vajíček ve vaječnících se totiž zhoršuje jejich kvalita, což znamená, že ve 35 letech jsou u ženy šance na otěhotnění výrazně nižší než v mladším věku.
Plodnost ovlivňují hormonální změny nebo přidružené nemoci, které se s věkem mohou objevit. „V praxi se také stává, že k sekundární neplodnosti dojde následkem prvního těhotenství. Po porodu může dojít k jizvení kolem vejcovodů, což posléze zapříčiňuje jejich neprůchodnost. Ke srůstům mohou vést i případné nitrobřišní a pánevní operace. A v neposlední řadě může sekundární neplodnost nastat vlivem endometriózy, děložních polypů nebo poruch ovulace,“ vyjmenovává MUDr. Štěpán Machač.
Přestože se mužské pohlavní buňky tvoří průběžně po celý život, jsou i zde rizikové faktory, které mohou způsobit mužskou neplodnost. Stres, škodlivé látky, přílišné zahřívání varlat, ale také genetika a věk tvorbu spermií ovlivňují. Kvalita i počet životaschopných spermií u mužů celosvětově výrazně klesá. „Na nevhodném životním stylu nese svůj díl i kouření, alkohol či nedostatek pohybu. A to vše má samozřejmě vliv na zdraví. Stejně jako ženy ani jejich partneři by tak neměli zapomenout na prevenci. Pravidelné prohlídky u lékaře, vhodné spodní prádlo i zdravý životní styl mohou plodnost výrazně ovlivnit,“ říká MUDr. Jan Lacheta, primář z klinického centra Iscare. „Na plodnost muže mohou mít vliv i další faktory: genetické predispozice či různá onemocnění, jako jsou například záněty varlat nebo příušnice, popřípadě úrazy nebo vrozená onemocnění. Věk sice bývá většinou zmiňován především v souvislosti s ženskou neplodností, ale i u mužů na něm záleží. Se zvyšujícím se věkem u spermií narůstá výskyt mutací, snižuje se objem ejakulátu a množství zdravých a pohyblivých spermií,“ vysvětluje gynekoložka Kateřina Veselá.
To, že někteří lidé kolem sebe nemají dvojice, které bojují s neplodností, je spíš hodně neobvyklé. V České republice se totiž léčba týká každého šestého až sedmého páru. V průměru deset miminek ze 100 se rodí díky metodě IVF, téměř v každé třídě základní školy tak bude takové dítě.
Takže pocit izolovanosti je spíš zdání, mnoho lidí o problému prostě nemluví. Velkou pomocí mohou být mnohé webové i facebookové stránky s informacemi, on-line rozhovory, chaty na téma neplodnost. Většina center asistované reprodukce rovněž nabízí svým klientům možnost konzultací s psychology.
Děti počaté ze zkumavky neboli za pomoci metod asistované reprodukce nerozeznáte od těch ostatních. Není prokázané, že by byly více nemocné, více náchylné k různým vadám či poruchám nebo třeba alergiím. O odlišnosti vzhledu ani nemluvě! Je pravda, že se tyto děti častěji než ostatní rodí předčasně. Ovšem to souvisí s faktem, že mezi dětmi počatými po umělém oplodnění (IVF) je více dvojčat a ta se obecně zpravidla rodí před řádným termínem.