[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Taky jste si před otěhotněním říkaly, že vlastně nevíte, proč je součástí předpovědi počasí i tzv. biometeorologická předpověď? A že se vás vlivy průběhu počasí a jeho výkyvů na vaši psychickou a fyzickou pohodu rozhodně netýkají? "Pozor, v těhotenství byste čísla jedna až tři neměly brát na lehkou váhu,“ upozorňuje meteoroložka Dagmar Honsová.
Meteoroložka má sama dvě krásné holčičky a vzpomíná: „Přesně takto jsem mluvila před prvním otěhotněním i já. Nyní, když si při pohledu na naše holčičky v hlavě zpětně promítám těch devět měsíců s bříškem, vybavují se mi nejen ty mezníky prvního kopnutí, kompletní výměny šatníku s narůstajícím bříškem, první ultrazvuky, ale také oteklé nohy, nespavost a špatná nálada a podobně, ale i ty spojené s extrémním počasím, jako byly silné mrazy, velké výkyvy tlaku vzduchu, dusné dny, inverzní charaktery počasí atd. Právě v těchto situacích se mi s bříškem vykonávaly mnohé činnosti daleko hůře než jindy, i rutinní úkony byly mnohdy skutečně nad moje síly. A mohlo za to právě počasí! Odhaduji, že mnohé maminky na tom budou velice podobně. Vždyť počasí se v Česku mění v průměru každé čtyři dny a takzvaného meteovlivu si dávno všimli i naši předci. První zmínky o něm totiž najdeme už v kronikách.“
Vnímání toho, jak na nás působí počasí, je však individuální a jeho náhlé změny, extrémní projevy a jednotlivé meteorologické prvky nás mohou ovlivňovat odlišnými způsoby. Tak například některým budoucím maminkám mohou vadit vysoké teploty vzduchu, a když se rtuť teploměru přehoupne přes 30 stupňů Celsia, tak raději vůbec nevycházejí z domu. Jiným dělá teplé počasí naopak dobře, ale nemohou se dlouho zdržovat na sluníčku.
Zřejmě největším zátěžovým meteorologickým prvkem je atmosférický tlak, respektive jeho změna. Ta je spojena s dynamikou atmosféry, tlakovými nížemi a výšemi, s přechody frontálních systémů a podobně. Asi nejhůře působí na náš organismus rychlý pokles tlaku vzduchu – tedy při přechodu oblasti nízkého tlaku vzduchu nebo před příchodem studené a teplé fronty. Jakmile pokles tlaku dosáhne vyšší hodnoty než 4 hPa za 24 hodin (průměrný tlak u nás se uvádí 1013,26 hPa), můžeme to pocítit bolestí hlavy, kloubů, malátností, některým maminkám se i hůře spí. Na druhém místě je teplota vzduchu, v případě stavu „dva v jednom“ je to zejména tzv. pocitová teplota. Tedy to, jak lidské tělo vnímá teplotu v závislosti i na dalších meteorologických prvcích. V horkých dnech je pocitová teplota zvyšována vlhkostí vzduchu – hovoříme o dusnu. Pro Středoevropana je snesitelnějších suchých 37 °C v poušti než stejných, ale vlhkých 37 °C v tropech.
Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu než ve vlhkém, který již další vodu (pot) není schopen pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka. Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C. Tomuto efektu se říká windchill. Můžete se s ním ale setkat i za horkých dnů na pláži u moře, kdy bríza (místní vítr vyrovnávající rozdíly teploty mezi mořem a pevninou) snižuje pocit účinku slunečních paprsků na organismus a člověk se velmi snadno spálí, neboť necítí slunce.
Na vaši psychiku má v těhotenství velký vliv také denní délka slunečního svitu. Obecně platí, že při dnech s velkou oblačností, s deštěm nebo sněžením nám ubývá energie. Naopak slunečné dny nebo krátkodobě i dny se sněžením nás naladí pozitivní energií. S psychickou pohodou velmi úzce souvisí i naše pracovní výkonnost. Optimální je, pokud se délka denního svitu pohybuje kolem osmi hodin. To se tvoří v kůži dostatečné množství vitaminu D, který sice obsahují i některé druhy potravin, ale sluneční svit je pro jeho tvorbu v našem těle rozhodující. Zatažený a deštivý týden pak může způsobit únavu celého organismu.
Nejhůře snášíme tzv. inverzní charakter počasí, kdy je po celý den zataženo s nízkou oblačností a mlhavo. Na druhou stranu je také namístě dávat pozor na čas strávený na přímém slunečním záření, a to zejména v létě, kdy slunce vystupuje v průběhu poledne poměrně vysoko nad obzor a dokáže velmi intenzivně hřát. Na zemský povrch však také dopadá poměrně velké množství ultrafialového záření, buďte proto obezřetné.
I v těhotenství platí, že zátěž počasí na náš organismus snížíme dostatečným přísunem tekutin, vitaminů a fyzickou aktivitou. Na zhoršenou náladu vám pomůže například hodina strávená v tělocvičně nebo bazénu u těhotenského cvičení či sladký zákusek v kavárně. V tomto případě je dovolen.
V těhotenství jste také citlivější na výskyt pylů, plísní nebo spor v ovzduší. V zimním období je dobré sledovat rozptylové podmínky, výskyt inverze a koncentrace škodlivin.
Pokud patříte mezi alergiky, nebo jste citlivé na kvalitu ovzduší, nejlepší čas pro procházky je hned po dešti, který pyl i ostatní látky ze vzduchu vymyje, a vzduch i teplota bývají v letním období příjemnější. Naopak pamatujte, že před bouřkou jsou pyly alergenů daleko agresivnější a vaše alergie se tak může zhoršit.