[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„S oblibou říkám, že těhotenství je období, které nás ženy může přivést zpátky samy k sobě,“ říká porodní asistentka a psycholožka Kristina Neubertová Zemánková. „K citlivosti ke svému tělu a jeho potřebám. Všechny ty těhotenské chutě, citlivost na určité pachy… Vždyť to je úžasné, jak nás naše tělo vede a říká si, co potřebuje, nebo naopak, co mu nedělá dobře.“ A říká si o to tak důkladně, že ženy prostě mnohdy nemohou neuposlechnout. Je to dobrodružství, při kterém samy sebe poznáváme mnohdy z netušených úhlů. Takže čekat můžete opravdu ledacos. Proč jsem náladová? Vaše tělo se mění doslova před očima. Už to samo je důvodem k opodstatněným emočním houpačkám. A k tomu přicházejí na scénu hormony, zodpovědné za spoustu věcí včetně nálad. „Těhotná žena musí být svým způsobem přecitlivělá, aby mohla ochránit nenarozené dítě, které je zatím droboučké a potřebuje v mnoha ohledech, aby se sebou žena zacházela jemněji, než třeba byla zvyklá,“ vysvětluje Kristina Neubertová Zemánková. Důvodem ke zvýšené citlivosti je také samotný fakt, že se ocitáte v naprosto nové životní situaci. Váš život nebude nikdy jako dřív, přesto si ho zatím možná nedokážete představit. Musíte měnit plány, učit se novým věcem, dělat rozhodnutí.
I když jste si dítě velmi přála, můžete se cítit zaskočená a pochybovat o sobě...
„To vše může být důvodem rychlých změn nálad, od naprosté euforie, že je na cestě miminko, přes úzkost, zda to žena vše zvládne, po smutek, že už nic nebude jako dřív… a pak zase k euforii, jak je to skvělé přivést na svět nový život… a tak několikrát dokola třeba každý den,“ doplňuje Kristina Neubertová Zemánková.
Protože je těhotenství obvykle spojené s těšením se na nový život, jsou o to překvapivější chvíle, kdy pláčete, pochybujete, jste smutná. I okolí očekává, že se budete usmívat. O to těžší je mluvit o tom negativním, přece nebudete „nevděčná“, když je všechno v pořádku?!
„O tomhle by se mělo mnohem více mluvit. Začátek těhotenství může být provázen velmi ambivalentními emocemi, i když si žena dítě velmi přála,“ zdůrazňuje Kristina Neubertová Zemánková. „A neznačí to nic špatného. Velké změny mohou být provázeny velkými emocemi. Neznamená to, že žena nebude dobrá maminka. Vše chce svůj čas. I,zabydlení se‘ v jiném stavu.“ Je tak normální, že se cítíte zaskočená, i když jste si dítě přála. Máte obavy, jak to zvládnete a jestli budete dobrá máma. Uvědomíte si, kolik změn vás čeká a že vlastně načas přijdete o svou svobodu. Nestyďte se ani za tyhle pocity.
První trimestr těhotenství je obvykle náročný nejen po fyzické stránce, kdy většinu žen provázejí nevolnosti. Do nálad se promítají i okolnosti vašeho jiného stavu.
„Vliv na emoce má spousta věcí. Je těhotenství vymodlené? Chtěné? Je milým překvapením? Nebo těžkou situací, která ženu staví před zásadní rozhodnutí? Probíhá zdravě? Nebo je provázeno zvýšeným rizikem a žena musí například dodržovat klidový režim, který ji do značné míry omezuje v kontaktech s blízkými? Jak těhotenství přijímá ženin partner, rodina, okolí? A starší děti, pokud je má?“ popisuje vše, co se vám může honit hlavou, odbornice.
K tomu se mohou přidávat úzkosti z možného potratu nebo výsledků testů. Klidnější období pak u většiny žen nastane ve druhém trimestru, abyste načerpala sílu před finišem.
„Ve třetím trimestru už na ženu může doléhat to, že se porod blíží. A jak jím projde. Velký vliv má to, jaké má případně žena zkušenosti s prvním porodem nebo porody. Pokud porod neproběhl hladce, nebo dokonce došlo k nějakým komplikacím, může to být zdrojem úzkosti a obav,“ dodává Kristina Neubertová Zemánková.
Každá žena, ale může prožívat těhotenství jinak. To, co je pro jednu náročné, může druhá zvládnou v pohodě a naopak ji rozhodí něco, co ostatní skoro neřeší. Některé ženy cítí většinu času radost a hluboký klid, jiné těhotenství propláčou.
Jak se s tím velkým kolotočem nálad vyrovnat? Má smysl proti němu nějak bojovat? Určitě ne, to by vás jen zbytečně vysílilo. Podle Kristiny Neubertové Zemánkové by si těhotná žena měla „dovolit“ prožít vše, co cítí. Máte nárok být smutná, můžete mít strach. Občas stačí si všechno připustit a chmury pak často samy zmizí.
„Pokud ovšem špatné nálady přetrvávají dlouho a nic nepomáhá, je úplně v pořádku požádat o pomoc svou porodní asistentku nebo psycholožku. Co se týče bylinek a jiných,osvědčených babských rad‘ na zvednutí nálady, především z internetu, byla bych velmi opatrná, a raději vše konzultovala s odborníkem,“ nabádá Kristina Neubertová Zemánková, abyste si spíš neuškodila neodbornými zásahy.
Zkuste také pozorovat, co vám dělá dobře. Extrovertnější typy se vydají do společnosti a rozptýlí se, introvertním bude lépe, když si zalezou pod peřinu a třeba si zapíšou něco do deníku. „Někomu pomáhá těšit se na budoucnost, když je mu v přítomnosti nedobře. Někomu pomáhá vzpomínat a věřit, že bude zase líp,“ dodává Kristina Neubertová Zemánková.
V kolotoči nálad nejste sama, mnohé ovlivňuje i vaše okolí. Citlivost a pochopení by tu mělo být automaticky, dokonce může být i pozitivně „nakažlivé“ to, jak vaše těhotenství prožívají ostatní.
„Když jsem čekala své třetí dítě, nebylo to vůbec plánované a měla jsem mnoho nepříjemných pocitů. Všichni lidé kolem mě, ať už se jednalo o mé kolegyně, kamarádky, přátele mého muže, rodinu… všichni reagovali velice pozitivně, gratulovali, říkali, jak je to skvělé, opečovávali mě. Jejich radost byla tak čirá, že mě doslova nakazili. A já se prostě začala radovat s nimi. Nakonec to bylo mé nejkrásnější těhotenství.
Myslím, že to, jak komunita kolem ženy přijímá přicházející dítě, má velký vliv na to, jak se žena cítí,“ přidává svou osobní zkušenost Kristina Neubertová Zemánková.
Velká míra taktu by tak měla přicházet ze všech stran. Pokud je těhotné ženě viditelně těžko, stačí tu být pro ni, neznevažovat její emoce a třeba se jen zeptat: „Co pro tebe můžu udělat?“ „Když neví, můžeme zkrátka jen říct,jsem tu pro tebe‘. Někdy se lidé snaží být nápomocní až příliš, a to může být škodlivé. Vybalancovat tu dobrou míru mezi přehnanou péčí a netečností je někdy náročné, ale stojí to za to,“ uzavírá Kristina Neubertová Zemánková.
Článek vyšel v časopise Maminka. Aktuální červnové číslo můžete koupit přes ikiosek.cz/maminka, tam si můžete objednat i předplatné s dárkem.