Tenhle lékař zachránil život syna Nikol Leitgeb: Co radí Marek Dvořák rodičům, když volají linku 155?

Když pominu naprosto jednoznačné situace, kdy není nad čím bádat, jak jako rodič poznám, že už je na čase volat linku 155? 

Pokud si nejste jistí, zda dítě je, nebo není v ohrožení, tak bych 155 volal. Operátor nebo operátorka jsou tam mimo jiné i pro to, aby vám poradili, je to jejich práce. Málokdo ví, že některé záchranné služby mají Linku pro odkladné stavy, číslo najdete na webových stránkách. Na té vám operátorka například poradí, co dát dítěti na teplotu, když je váš pediatr nedostupný, a podobně. Nebojte se volat, vždycky je lepší si poslechnout „dejte mu paralen, to bude v pohodě“ než pak od záchranářů slyšet: „Kdybyste zavolali dřív, spíš bychom vašemu dítěti dokázali pomoct.“ 

Nakolik vstupují do hry rodičovské obavy? Třeba já jsem úzkostlivá matka a vím to o sobě, tak mám tendenci vyčkávat. Takhle mi pak na pohotovosti vynadali, že jsem tam s dcerou měla být už dávno. 

Já to úplně chápu, jako rodič to mám stejně. Naše dcerka má astma. Nebylo jí dobře a my jsme na ni doma s manželkou, která je mimochodem zdravotní sestra, koukali a říkali jsme si: „To je dobrý, to je ještě taky dobrý.“ Když jsme pak nakonec na pohotovost vyrazili, řekli nám, že jsme se úplně zbláznili, že jsme čekali moc dlouho… Už promodrávala. No, a proto doktor nemá léčit svoji rodinu. 

Záchranku jsem ke svému dítěti volala jednou a musím říct, že jsem se tak bála, že dodnes vůbec nevím, co jsem operátorce říkala. Ale byla tak skvělá, že naopak dodnes vím, co ona říkala mně. 

Na dispečinku jsou profesionálové, kteří posledních několik let zvedají linky podobně vystresovaných lidí. Mají tmu před očima, protože se jim, dejme tomu, dusí dítě. A operátoři a operátorky s tím umějí pracovat, mají techniky, jak vás zklidnit, získat potřebné informace a navést vás na to, co je potřeba. 

Můžu k takové efektivní komunikaci jako volající přispět? 

Doporučuju linku 155 prostě vytočit a nějak bazálně říct, co se děje. A pak jen poslouchat, na co se vás operátor ptá, a odpovídat na jeho dotazy. Někdy se vám mohou zdát ty otázky zbytečné, zdlouhavé, ale oni podle odpovědí vyhodnocují, jakou mají poslat výjezdovou skupinu, jestli je to na vrtulník nebo třeba jestli ve vaší blízkosti není dostupná nějaká pomoc, která by tam byla rychleji – typicky třeba policie nebo hasiči s defibrilátorem a podobně. Ptají se vždy velmi účelně. Ten systém je dokonale propracovaný, tak nevymýšlejte nic nového, žádné zlepšováky, prosím. 

Můžeme být my jako rodiče záchranářům nějak nápomocni? Jakou typickou chybu po příjezdu záchranky děláme? A doporučuje Marek Dvořák absolvovat nějaký on-line nebo off-line kurz první pomoci? Celý rozhovor si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu Maminka. Časopis je k dostání ve všech trafikách a na ikiosek.cz, rohlik.cz a kosik.cz. 

VIDEO: Jak vypadalo cover focení březnového čísla s Monikou Leovou?