[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Popření, hněv, vyjednávání a deprese jsou nutné čtyři fáze smutku k tomu, aby mohlo dojít k páté – k přijetí. Aby negativní emoce odešly, potřebují být vyjádřeny. Máte-li proto v blízkém okolí ženu, které se narodilo mrtvé miminko, nebo má za sebou potrat (ať už samovolný, indikovaný či interrupci z vlastí volby), nechte ji plakat a hněvat se.
Nepředstírejte, že je všechno v pořádku, nepopírejte a nebagatelizujte její zármutek. Spousta žen se totiž stává matkou, už když uvidí dálnici na těhotenském testu. I ztráta v rané fázi těhotenství může s psychikou pořádně zamávat. Ta je navíc někdy izolovaná, protože rodina nebo přátelé ji tak úplně neuznali. Pokud smutek zůstává stejný nebo se žena v nějaké z výše jmenovaných čtyř fází zasekne, pomozte jí zkontaktovat s odborníky a požádat o pomoc.
VIDEO: Samovolný potrat
Pomocným diagnostickým nástrojem je tzv. Škála perinatálního zármutku. Žena u každého ze 33 tvrzení odpovídá na škále 1–5, do jaké míry se ním v současné době ztotožňuje, přičemž kategorii „nevím“ se snaží používat co nejméně. Ideální je, když s ní otázky projde zdravotník, terapeut, dula nebo aspoň někdo blízký. Pokud se dokáže postavit svým pocitům, zvládne to nejspíš i sama. Každopádně platí pravidlo: Žádná odpověď není dobrá nebo špatná!
BODOVÁNÍ: ZCELA SOUHLASÍM – 1, SOUHLASÍM – 2, NEVÍM – 3, NESOUHLASÍM – 4, ZCELA NESOUHLASÍM – 5
1. Jsem smutná.
2. Je pro mě obtížné snášet se s některými lidmi.
3. Cítím prázdnotu.
4. Nedokážu vykonávat běžné aktivity a pokračovat v nich.
5. Cítím potřebu hovořit o svém dítěti.
6. Truchlím po svém dítěti.
7. Jsem vystrašená.
8. Uvažuji od ztráty dítěte o sebevraždě.
9. Užívám léky na své psychické potíže.
10. Velice se mi stýská po dítěti.
11. Cítím, že se postupně dobře se ztrátou dítěte vyrovnávám.
12. Je pro mě bolestné vracet se ve vzpomínkách ke ztrátě dítěte. 13. Když vzpomínám na dítě, jsem rozrušená.
14. Když vzpomínám na dítě, pláču.
15. Když vzpomínám na dítě, cítím jistou vinu.
16. Když vzpomínám na dítě, cítím se fyzicky špatně.
17. Od ztráty dítěte se necítím bezpečné v životě, cítím se zranitelná.
18. Pokouším se smát a být veselá, ale nic se mi nezdá zábavné.
19. Čas od úmrtí dítěte ubíhá velice pomalu.
20. Nejlepší část mě samotné zemřela s mým dítětem.
21. Nevšímám si ostatních lidí, přestali mě zajímat od té doby, co mi zemřelo dítě.
22. Od úmrtí dítěte se cítím bezcenná.
23. Obviňuji sama sebe za smrt dítěte.
24. Zlobím se více na své přátele a příbuzné, než bych měla. 25. Někdy mám pocit, že potřebuji profesionální pomoc, která by mi pomohla vrátit se zpět do mého života před ztrátou dítěte.
26. Od té doby, co mi zemřelo dítě, se cítím, jako bych jen přežívala a skutečně nežila život.
27. Od úmrtí svého dítěte se cítím tak osamělá.
28. Cítím se poněkud izolovaná a osamělá, dokonce i mezi přáteli.
29. Je bezpečnější nemilovat.
30. Shledávám obtížným činit jakákoli rozhodnutí od úmrtí svého dítěte.
31. Bojím se budoucnosti.
32. Být truchlící rodič znamená být druhořadý a podřadný člověk.
33. Je skvělý pocit žít.
ZDROJ: Kniha Kateřiny Rastislavové Perinatální paliativní péče (na perinatalniztrata.cz si můžete dotazník stáhnout v elektronické podobě a vytisknout). JAK POČÍTAT VÝSLEDEK: Obraťte všechny položky (kromě těch s pořadovým číslem 11. a 33.) tak, že prohodíte dvojice 1–5, 4–2. Bodování 3 zůstává, stejně jako hodnocení u otázek číslo 11 a 33, které se neobracejí. Pak teprve sečtěte. Dostanete rozpětí 33 až 165 bodů – čím vyšší skóre, tím intenzivnější zármutek. Autoři škály (L. Potvin, J. Lasker a L. Toedter) upozorňují, že počet bodů nad 91 může indikovat vyšší zranitelnost a doporučují vyhledat pomoc.
V aktuálním čísle časopisu Maminka se podrobně zabýváme právě i tématem ztráty miminka, najdete tu obsáhlý článek o "duhových dětech" i tipy, kde a jak se dá pomoci všem rodičům, které tahle bolestná zkušenost potká. Na stáncích hledejte prosincovou Maminku, jejíž titulku zdobí herečka Veronika Arichteva se synem Lukou, seženete ji i na ikiosek.cz, rohlik.cz a kosik.cz.