Testy Greenpeace prokázaly uvolňování bisfenolu A z kojeneckých lahví

Provedené testy potvrdily již existující důkazy o všudypřítomnosti této nebezpečné látky, která útočí na lidský organismus z mnoha stran.[2] Výsledky analýz dnes na tiskové konferenci prezentovali a komentovali i dva hosté, nezávislí odborníci v oblasti toxikologie, RNDr. Jiří Patočka, DrSc., profesor toxikologie z Jihočeské univerzity, a MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro oblast zdravotních rizik, kteří se shodli na nutnosti omezit působení bisfenolu A na lidský organismus.

Přestože o škodlivosti bisfenolu A již existují stovky studií, stále se vede debata, zda-li je jeho používání v nízkých koncentracích bezpečné. Již samotné stanovení „bezpečné“ denní dávky BPA je skoro nemožné, protože působí na každý organismus jinak a navíc nikdy ne samostatně, nýbrž v mixu s dalšími chemikáliemi, které mohou škodlivé účinky posilovat.

Bisfenol A (BPA) – co byste měli vědět

Co je bisfenol A?

Bisfenol A (BPA) je chemická látka objevená na konci 19. století. Vzniká kondenzací fenolu a acetonu, proto ono písmeno A. Masivně se začal využívat až s nástupem polymerů. Produkuje se v obrovském množství – přes 3 mil. tun ročně. BPA je látka toxická, která má schopnost narušovat funkci hormonálního systému.

K čemu se bisfenol A používá?

Bisfenol A se začal masivně využívat od 50 let minulého století. Přes 2/3 celosvětové produkce BPA se používá při výrobě polykarbonátových plastů. Používá se také na výrobu epoxidových pryskyřic a nátěrů, najdeme ho i v kancelářských potřebách, elektronice, podlahových krytinách nebo CD a DVD nosičích. Problematické je především jeho využití v materiálech přicházejících do styku s potravinami, včetně kojeneckých lahví, ze kterých
se uvolňuje a dostává i lidského organismu.

Může se bisfenol z výrobků dostávat do lidského organismu?

Ano, bisfenol A se uvolňuje z řady výrobků, včetně plastového nádobí a kojeneckých lahví, a vstupuje do lidského těla. Studie ukazují, že moč až 90% populace v průmyslových státech obsahuje tuto látku. Životní prostředí kolem nás je BPA doslova zamořeno – běžně ho lze nalézt například v prachu, vodě, krvi, dokonce byl objeven i v mateřském mléce a
pupečníkové šňůře novorozenců.

Je bisfenol A škodlivý pro lidské zdraví?

Během posledních deseti let byly vypracovány stovky peer-reviewed studií, které
poukazují na vážná zdravotní rizika, jakými jsou rakovina prsu, varlat a prostaty či
nárůst vzniku diabetu a řada dalších onemocnění způsobených expozicí nízkým
dávkám bisfenolu A. Důkazy o škodlivosti BPA stále přibývají. Největší obavy vzbuzují
účinky této látky na novorozence a malé děti, protože jejich citlivé organismy nemají
schopnost tuto látku z těla odstranit tak rychle, jako dospělí jedinci.

Regulují státy používaní bisfenolu A?

Jako první zakázala kojenecké lahve a další dětské nádobí s obsahem bisfenolu A
Kanada a nedávno ho dokonce přidala na oficiální seznam toxických látek.
Následovalo ji několik států a měst USA (Chicago, San Francisco, Wisconsin,
Connecticut, Minnesota, Maryland). Kalifornie oznámila záměr přidat BPA na seznam
látek, které způsobují rakovinu nebo vrozené vady. V Evropě zakázalo BPA
v kojeneckých lahvích první Dánsko, podobný zákaz přijal i francouzský parlament.
Švédsko a Rakousko oznámilo, že v případě nepřijetí rychlého zákazu v rámci EU,
podniknou individuální kroky směřující k regulaci této nebezpečné chemikálie na
národní úrovní.

„Důkazy o škodlivosti existují a navzdory určité míře nejistoty je zřejmé, že je nezbytné podniknout okamžité kroky v duchu principu předběžné opatrnosti, abychom minimalizovali působení této látky přinejmenším do doby, než se vyřeší nejasnosti o její nebezpečnosti ve výzkumech,“říká Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR.

Profesor Patočka k tomu dodává: „Zkusme uplatnit princip předběžné opatrnosti i ve vlastní domácnosti. Nekupujme polykarbonátové výrobky, které přichází do styku s potravinami. Nekupujme svému dítěti polykarbonátovou kojeneckou láhev, a pokud ji již máme, odvezme ji na sběrný dvůr a kupme mu skleněnou nebo polypropylenovou.“

Oba hosté se shodli, že je nezbytné výskyt bisfenolu A regulovat, a to především u výrobků pro kojence a novorozence, kteří jsou vůči této látce nejcitlivější. Nejsou totiž schopni odbourávat BPA tak rychle jako dospělí jedinci, a jsou proto nejvíce ohroženou skupinou.

To, že jsou této látce skutečně vystaveni, prokázaly i testy Greenpeace, jejichž výsledky okomentoval MUDr. Miroslav Šuta: „Výsledky testů lahviček ukazují, že jde o jednu z významných cest, kterou jsou i české děti vystaveny působení bisfenolu A. Bohužel nejnovější výzkumy ukazují, že to není ani zdaleka cesta jediná, a stále více vědců na základě laboratorních pokusů varuje před možnými negativními vlivy BPA na lidské zdraví. Domnívám se, že rostoucí množství varovných studií přináší dostatečné důkazy o škodlivosti BPA, aby české úřady aplikovaly princip předběžné opatrnosti, zejména ve výrobcích určených dětem a těhotným ženám.“Greenpeace proto dlouhodobě vyzývá ministerstvo zdravotnictví, aby stejně jako například Kanada, řada států USA, Dánsko nebo Francie bisfenol A v předmětech pro kojence zakázalo.