[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Toto téma zpracovává dokumentární snímek Ta druhá, který bude od 20. března k vidění v českých kinech. Tvůrci filmu iniciovali pro české prostředí průlomový výzkum, který vznikl pod záštitou Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a organizace NAUTIS. Ten odhaluje hluboký psychický dopad na život zdravých sourozenců.
Studie se zaměřila na odpovědi více než čtyř set respondentů a přinesla znepokojivá data. Sedm z deseti sourozenců osob s postižením, kteří se zúčastnili výzkumu, uvádí, že pociťují nadměrnou odpovědnost za svého bratra nebo sestru. Třetina respondentů trpí depresemi a 60 procent zažívá pravidelné úzkosti. Téměř čtvrtina účastníků výzkumu pak dokonce přiznala sebevražedné myšlenky. Pro srovnání, podle Národního ústavu pro duševní zdraví se deprese vyskytují u desetiny běžné populace a úzkosti se týkají 20 procent populace.
„Naše data ukazují, že být sourozencem osoby s postižením přináší značné psychologické, emocionální i sociální výzvy. Respondenti se potýkají s vysokou mírou stresu, úzkosti, pocitů odpovědnosti a nejistoty ohledně budoucnosti. Zároveň jsou vystaveni riziku vzniku duševních problémů, sociální izolace a rizikového chování. Tyto výsledky zdůrazňují potřebu zaměřit se na zlepšení podpory pro sourozence osob s postižením, včetně psychologické pomoci, vzdělávacích programů a možností sdílení zkušeností,“ uvádí Ema Turnerová, která výzkum pod záštitou Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy realizovala.
„Raději bych řekla, že na mě byl vyvíjen tlak být dokonalá a bezproblémová, aby mě rodiče vůbec nemuseli řešit, když neustále řešili sourozence," popisuje jedna z respondentek. Další dodává: „Bratrovy záchvaty ovlivňují každý náš den. Rodiče se v péči o něj střídají a vždycky se mi ten druhý snaží věnovat, ale chtěl bych volný čas trávit s oběma rodiči, což se málokdy podaří."
Zkušenost vyrůstání se sourozencem se speciálními potřebami tyto skleněné děti ovlivňuje po celý život. Častým pocitem, který zažívají, je strach z budoucnosti, který zmiňuje 60 procent sourozenců, kteří se zúčastnili studie.
„O budoucnost se velice bojím. Jsem nejstarší sestra a celá ta zodpovědnost je na mně, nebo aspoň to tak vnímám. Dělám vše pro to, abych se o něho mohla postarat a měl krásný život tak, jak do teď má," popisuje respondentka.
Podle dat, které poskytla agentura Behavio, skleněné děti tvoří přibližně 8 procent české populace, tedy více než 800 000 lidí. Nadpoloviční většina respondentů Behavia (59 procent) si myslí, že rodiny dětí s postižením nemají dostatečnou podporu.
Vznik výzkumu iniciovali tvůrci celovečerního dokumentu Ta druhá, který jako první téma skleněných dětí v českém prostředí otevřel. „Problémy skleněných dětí jsou u nás dlouhodobě opomíjené. Chtěli jsme proto zmapovat výzvy, s nimiž se skleněné děti potýkají a pokusit se jim zajistit pomoc jak ze strany veřejnosti, tak odborných institucí,“ říká Marie-Magdalena Kochová, režisérka filmu.
Snímek sleduje osmnáctiletou Johanu, která se podílí na péči o svou sestru se speciálními potřebami a která během svého maturitního roku hledá rovnováhu mezi rodinnými povinnostmi a touhou po vlastní svobodě. Snímek po uvedení na mnoha zahraničních festivalech vstoupí 20. března 2025 do českých kin.
Režisérka Marie-Magdalena Kochová je sama skleněným dítětem. „Jako sourozenkyně sestry se speciálními potřebami jsem vyrůstala v prostředí plném lásky, ale i velkých očekávání. Tento film jsem natočila, abych dala hlas těm, kteří se často cítí neviditelní,“ vysvětluje. Film vznikal téměř pět let observační metodou a přináší autentický pohled na křehké období dospívání, kdy se pocit zodpovědnosti střetává s touhou po nezávislosti.
Péče o sourozence s postižením:
Rodinná situace:
Psychická a emocionální zátěž:
Další problémy zahrnují: