[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
O této zajímavé knížce jsme si povídali s autorem Pavlem Renčínem.
Jak vlastně vznikl nápad napsat knihu pro děti? Kdo vás inspiroval?
Můj šestiletý synek Honzík je velký fanda do obojživelníků, a když jsme spolu vloni vyrazili na krátkou rodinnou dovolenou, povídali si cestou právě o nich. Přemýšleli jsme, jak by se mohli jmenovat žabí hrdinové dobrodružného příběhu. A tak Honzík vymyslel Kváčka a já si střihnul Žabimíra. Docela jsme se u toho povídání nasmáli. No a stačilo, aby mě ten víkend sklátila choroba, a zatímco si rodinka užívala nádherných lesů a vodopádů, já se potil na hotelu a datloval příběhy dvou žabáků.
Přiblížíte nám o čem příběh je a na co se malí čtenáři mohou těšit?
Je o dvou žabích kamarádech z tůňky u pramene Vltavy, kteří na pasece objeví tajemnou pohlednici Prahy, kterou tam ztratili nepořádní turisté. Jeden z obrázků na ní připomíná raketu, a protože Kváček sní o tom, že se stane kosmonautem, totiž žábonautem, začne jedna velká dobrodružná cesta. Cestou po Vltavě se podívají třeba na Lipno, do Českého Krumlova nebo na Orlík, potkávají různá zvířátka, prožívají dobrodružství, která řeší chytrostí a s humorem. Struktura je taková večerníčková. Každý příběh funguje samostatně, má nějaký začátek a na konci se žabáci ukládají ke spánku. Každý příběh také obsahuje zajímavost na dobrou noc, kterou Žabimír vypráví Kváčkovi, aby se mu lépe spalo. A to nejlepší nakonec - knížka je plná skvělých obrázků Ivana Mračka.
Zaujmout děti knihou je čím dál složitější, je ta vaše něčím vyjímečná?
Já doufám, že i když je pro děti, tak je chytrá. Zábavná i pro rodiče. Je v ní spousta slovního humoru, novotvarů a fantazie, současně je ale laskavá a plná přátelství. Tyhle věci se neomrzí v žádné době.
Sám máte malé děti, dal jste jim příběh přečíst před tím než knížka vyšla? A co na to říkaly?
Veřejně přiznávám, že byl tento příběh testován na dětech. Dokonce mnohokrát. Mně by to stačilo přečíst jednou, ale ony to po mě chtěly celé ještě před vydáním sedmkrát. Sedmkrát! Žádnou jinou svou knížku jsem tolikrát nečetl, ale určitě to bylo ku prospěchu, protože díky komentářům svých dětí jsem ještě vychytal spoustu maličkostí. Nechám si od nich poradit.
A s jakým ohlasem se setkala u ostatních?
Nedávno mi přišla zpráva od samotného pražského primátora. Jeho synek ji začal číst v půl osmé a v devět večer dočetl a přišel, že by chtěl druhý díl. To mě moc potěšilo. Moje maminka (což už je tedy babička) si myslí, že to je moje nejlepší knížka. Přestože na reakce většiny čtenářů teprve čekám, začínám už psát pokračování Žabarádů.
Knížku Žabarádi seženete v knihkupectvích nebo v tištěné či elektronické podobě na ikiosek.cz.