[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Císařský řez by byl pro mnohé ženy z dob dávno minulých požehnáním shůry. Kupříkladu pro vyhlášenou krásku královnu Kunhutu, manželku Přemysla Otakara II., která svého prvního chlapce rodila v ukrutných bolestech neuvěřitelných 6 dní. Chlapeček se narodil mrtvý a Kunhuta přežila jen zázrakem. Další její porody naštěstí dopadly lépe. Nyní se můžeme pouze domnívat, co se v Kunhutině srdci před druhým otěhotněním odehrávalo; z jedné strany tlak na porození následníka trůnu, z druhé pravděpodobně obrovská obava z bolesti a smrti. Co by v té době dala za možnosti, které máme nyní my.
„Měkčí“ moderní doba však řeší jiné problémy, mnoho žen, které neměly možnost porodit normálním způsobem, se potýká s jakýmsi prázdným místem v srdci – tichou bolestí či nedostatečností, že jim byl jejich porod ukraden.
„I tři roky po porodu mám stále pocit, že jsem selhala, je mi líto, že já i malá jsme porod neprožily přirozeně. Všichni mi říkají, co furt řeším, hlavně, že jsme obě zdravé. Samozřejmě jsem ráda a lékařům vděčná, že jsme v pořádku, ale ta bolest prostě nemizí“, svěřila se nám paní Klára.
Maminka Klára se svými pocity není sama, mnoho žen, které porodily díky císařskému řezu, cítí, a to i několik let po porodu, zklamání a selhání. Některé se obávají, že „selžou“ znova, jiné mají výčitky, že porod nezvládly a miminko o něco připravily. Kupříkladu mu nebyly v prvních chvílích i dnech života nablízku tak, jak potřebovalo i jak ony samy chtěly. Někdy tato nevyřčená bolest může dokonce přenést určitou hořkost i nesoulad do partnerského soužití.
Mnoho problémů je řešitelných a řešení měl i problém paní Kláry, která se se svými pocity nakonec svěřila v prvních měsících svého druhého těhotenství své gynekoložce. Osvícená a velmi empatická zdravotnice jí doporučila zajímavý seminář na téma císařský řez, a také návštěvu psychoterapeuta.
Věděla, jak může strach, nejistota i úzkost znepříjemňovat těhotenství a zkomplikovat budoucí porod. Klára i po druhé rodila císařským řezem, avšak nyní byla připravená, informovaná, přesně věděla, do čeho jde. Věřila si a dokázala bez sebeobviňování a pachuti přijmout nevyhnutelnost situace. Už věděla i prožila, že vztah k miminku i k mateřství neurčuje pouze porod.