Maminka.czBatole

To jsou všechny ty děti fakt vaše?!

Zuzana Labudová 14.  1.  2010
To jsou všechny ty děti fakt vaše?!
Tak toto je nejčastější otázka, kterou od narození svého třetího potomka slýchám. Popravdě, jsem na ni už dávno připravená, velkou „masáží“ lidí blízkých i vzdálených jsem totiž prošla už v těhotenství. Co si pak asi musejí vyslechnout rodiče čtyř, pěti a více dětí…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pokud se právě rozhodujete, zda přivést na svět ještě třetí, čtvrté či další dítě, asi bychom vás měli upozornit, že mít víc než obligátní dvě děti (nejlépe samozřejmě holčičku a chlapečka) nepovažuje řada našich spoluobčanů za normální. A když se náhodou nevejdete do běžně zajetých kritérií, určitě si aspoň jednou vyslechnete poznámku typu: „Tolik dětí v dnešní době? No to je nezodpovědnost!“ Z vlastní zkušenosti musím říct, že nejhůř jsem tenhle přístup nesla v těhotenství, kdy jsem už jen z pouhé hormonální nerovnováhy neměla daleko k pláči, a taková dobře míněná rada mě spolehlivě dokázala těžce ranit. Od počátečních nedůvěřivých „A vy si to fakt necháte?“ přes „Vždyť už máte holku i kluka, tak co ještě chcete?“ Mějte připravenou odbornou odpověď. Vícečetné rodiny batolata stimulují k rychlejšímu rozvoji, děti z vícečetných rodin dosahují ve škole lepších výsledků a jsou ve srovnatelných disciplínách úspěšnější než jejich kolegové jedináčci. A úspěch přece svému batolátku přejete. Nebo ne?

Kolik je akorát?

Pravda je, že ačkoli většina lidí tvrdí, že má jen jedno nebo dvě děti proto, že je to prostě drahé nebo proto, že by při svém vytížení neměli na víc dětí čas, možná ještě důležitější argument proti většímu počtu dětí je jednoduše ten, že postoj společnosti k vícečetným rodinám je spíše odmítavý. A zatímco rodina s jedním či dvěma dětmi je absolutně nenápadná, s více ratolestmi pozornosti okolí neujdete. Pokud by člověk soudil například podle rodinného vstupného v mnoha státních i soukromých institucích a zařízeních, musel by dozajista dojít k názoru, že rodina jsou u nás maximálně čtyři lidé. Typická informace v ceníku zní: rodinné vstupné rovná se dva dospělí a dvě děti. A co další ratolesti – mají snad zůstat venku?

Výjimek je málo, ale najít se dají. Například Vagonářské muzeum ve Studénce definuje rodinné vstupné (mimochodem za pouhých 90 korun) jako vstupenku pro dva dospělé a dvě a více dětí. Celodenní vstup do zábavního centra pro děti, brněnské haly Bongo, vás přijde na 490 korun, přičemž si ve dvou dospělých můžete přivést dětí, kolik budete chtít.
Pokud chcete dětem zajistit smysluplné využití volného času, pravděpodobně je přihlásíte do nějakého kroužku. Nejdražší bývají hudební kurzy, pololetí v hudební škole přijde jedno dítě asi na 1500 korun. Pokud byste takovou částku měli dát za pět dětí, mohli byste hudební škole rovnou odevzdat celý rodičovský příspěvek. I mezi „liduškami“ se však najdou takové, které na vícečetné rodiny myslí. Například karvinská Základní umělecká škola Bedřicha Smetany počítá rodinám, které do ní přihlásí tři a více dětí, za každé dítě jen 70 % klasického školného.

Při takových výdajích si pak možná raději odpustíte poznávací výlety, pokud nepočítáme túru lesem s batohem nacpaným proviantem na taťkových zádech. Jedna možnost by tu ale přece jen byla. Je jí tzv. rodinný pas. Na stránkách www.rodinnepasy.cz se zaregistrujete a zdarma získáte kartu na slevy. Jde o iniciativu krajských úřadů, takže rodinné pasy platí pouze v krajích, které se do tohoto programu zapojily, jmenovitě v Jihomoravském, Olomouckém, Pardubickém, Zlínském, Ústeckém, Královéhradeckém kraji a na Vysočině.
Podmínkou získání karty a následného čerpání slev je pouze trvalé bydliště rodiny. Na rodinný pas mohou jít například dva dospělí a neomezený počet dětí do terezínského památníku.

Můžeme jet na výlet?

Jeden z problémů, které s více dětmi budete zcela jistě řešit, je jejich přeprava. Jak potvrzuje šéfredaktorka internetového portálu www.zenaaauto.cz Erika Hettešová, už jen dostat do auta tři dětské sedačky vedle sebe může být náročné. „Své o tom vědí třeba majitelé nejrozšířenějšího vozu u nás, kterým je Škoda Fabia. I některé větší vozy mohou mít problém, mají-li zadní sedák profilovaný,“ říká Hettešová. V ještě složitější situaci jsou pak rodiny, v nichž přijde na svět i čtvrté dítě. „Čtyři sedačky se totiž vedle sebe nevejdou skoro do žádného vozu – a navíc bezpečnostní pásy stejně bývají vzadu jen tři. Vyhláška sice v takovém případě povoluje dopravu dětí bez sedaček, to je ale z hlediska bezpečnosti neúnosný hazard,“ vysvětluje šéfredaktorka. V takové situaci nezbývá než se poohlédnout po větším automobilu.

Šestimístné vozy jsou na českém trhu dva – Fiat Multipla a Honda FRV. „Na Fiatu Multipla oceníte skvělý výhled, jízdní vlastnosti, ale řidiče moc nepotěší. V nabídce jsou dva motory, doporučujeme spíše turbodiesel, který je sice hlučný, ale úsporný. Lepší variantou je Honda FRV, která má ovšem vyšší pořizovací cenu a jako ojetá se shání těžko. Má úsporné motory, ale také menší zavazadlový prostor, přesto se v ní dva dospělí a čtyři děti svezou velmi pohodlně,“ srovnává oba vozy Hettešová. Při převážení většího počtu zavazadel se šestičlenné rodině vyplatí uvažovat také o osmimístné dodávce typu Ford Transit nebo VW Transporter se třemi řadami sedadel – v nich zbude vzadu pořád dostatek místa pro tašky, kola nebo kočárky. Pokud se ale na přepravu čtyř dětí zeptáte třeba v Opelu, Peugeotu a dalších automobilkách, nabídnou vám své modely MPV nebo kombi, které mohou mít za příplatek v zavazadlovém prostoru dvě sklopné sedačky. „My vám ale takové řešení moc nedoporučíme. Děti jezdí na těchto nouzových sklopných sedačkách jen nerady, špatně se na ně leze, mají tam horší výhled a málo místa pro nohy. Navíc se pak prostor pro zavazadla smrskne na úplné minimum. A to už vůbec nemluvíme o tom, že na nouzových místech nebývají k dispozici boční ani okenní airbagy,“ varuje Hettešová.

Každý potřebuje to své

Kdo nezažil, nepochopí. Mnohonásobní rodiče vám ale dozajista potvrdí, že všechny materiální problémy a nepochopení ostatních lidí zmizí ve chvilkách, kdy vás těch pár vašich miniklonů jednoduše vezme za srdce. „Vícečetné rodiny jsou úžasné. ¨Dítě se v nich učí být nesobecké, více spolupracovat, dělit se, chtít se domluvit. Děti mohou mezi sebou mluvit o tom, jak se mají, mohou si pomoct ve chvíli, kdy se jedno dítě necítí dobře mezi spolužáky, vymýšlejí oblečení, v jakém půjdou do školy…“ vypočítává klady psycholožka Ilona Špaňhelová, matka tří dětí. Nezanedbatelný je také fakt, že víc dětí se podělí lépe o práci v domácnosti.

Jedináček bude pravděpodobně celé dětství a možná celý život toužit po sourozenci, někteří členové velkých rodin naopak mohou cítit neuspokojenou potřebu být alespoň chvíli sám či mít rodiče jen pro sebe. Velký tlak zažívá ve vícečetné rodině především prvorozené dítě. „Je zapotřebí myslet na to, abychom nepřetěžovali nejstaršího. On není rodič, nemá se starat o mladší děti. Má mít svůj úkol, může někdy vypomoct, ale má mít také čas na to, co ho baví, “ upozorňuje doktorka Špaňhelová. Speciální pozornost si zaslouží také prostřední dítě v pětičlenných rodinách. „Někdy se stane, že rodiče na něj trochu zapomínají, protože mají víc starostí s nejstarším a nejmladším. I prostřední by měl mít prostor pro povídání a rodič by měl vyzvedávat jeho přednosti a podporovat tak jeho sebevědomí,“ radí psycholožka.

A pozor je třeba dát také na benjamínka, aby se z něj nestal mazánek. I velmi malé dítě (doktorka Špaňhelová doporučuje věk dva a půl roku) může mít svůj úkol, na který má myslet, a dělat ho pro ostatní. „Ve většině případů, kdy má rodina více dětí, pět šest, přebírají značnou míru výchovy již děti samotné. Rodič má věci korigovat, má o nich vědět, aby se za ně mohl postavit, nebo naopak naprosto jednoznačně sdělit, že nejsou správné,“ říká psycholožka. Velmi dobré je, když zvládnete zorganizovat rodinný život tak, abyste si v určitých intervalech brali každý jedno dítě a nějaký čas trávili jen s ním. Získáte tak prostor pro to, abyste se dozvěděli, co se s dítětem děje, o čem přemýšlí, na co myslí. Ono naopak ocení, že je jen s vámi.

Abyste se nezblázni li…

Pečovat o kupu dětí přináší hodně radosti, ale také nějaký ten stres a únavu. Je opravdu důležité, aby i matka více dětí měla možnost z domácnosti na nějakou dobu pravidelně uniknout – jít si zacvičit, na procházku se psem nebo jít sama nakoupit. Zkrátka být jen se sebou. Podobně byste měli pečovat také o partnerský vztah, alespoň jednou za čas nebýt v první řadě rodiči, ale partnery, strávit nějakou chvíli jen ve dvou. A co bychom vzkázali těm, kdo nemohou pochopit, jak může mít někdo víc než dvě děti? Je to jednoduché: s počtem dětí se rodičovská láska nedělí, ale násobí. Někteří z nás jí tedy mají opravdu na rozdávání…


Jak zajistit vyrovnaný rodinný rozpočet – radí analytik Fincentra Aleš Dvorský:

Sjednoťte rodinné příjmy a výdaje – vytvořte přehlednou tabulku rodinných příjmů a výdajů. Příjmy rozdělte na aktivní (např. ze zaměstnání) a pasivní (dary, podpora). Výdaje rozdělte na nezbytné (potraviny, ošacení, nájem, inkaso, jízdné, školné) a zbytné (kultura, zábava).

Plánujte – snažte se co nejvíce plánovat. Jednotlivé plány ohodnoťte podle důležitosti a pak se jimi řiďte – například nakupujte bez dětí a podle předem určeného seznamu. Mějte přehled o tom, za co a kolik utrácíte – alespoň jednou začas udělejte analýzu výdajů. Hledejte oblasti, ve kterých je možné ušetřit (telefonní operátor, slevové kupony, slevy v rámci množstevního nakupování). Zabezpečte příjem v případě nenadálých událostí – udržujte na běžném bankovním účtu dvojnásobek měsíčních výdajů. Ne víc a ne méně. Využívejte spořicích účtů. Pojistěte si nejen majetek, ale také zdraví a život – především hlavního živitele.

Využívejte slev a státních podpor – pokud na ni máte nárok, využijte státní podporu (přídavky na dítě, podporu ve stavebním spoření a penzijním připojištění) a slevy (rodinné vstupné, studentské a žákovské slevy). Vybírejte bydlení podle svých možností – pečlivě zvažte veškeré možnosti a při konečném rozhodnutí o podání žádosti o úvěr prodiskutujte celou záležitost s odborníkem, můžete tak ušetřit tisíce korun.

Vyhýbejte se „výhodným“ půjčkám – snažte se vyhnout spotřebitelským půjčkám. Zbytečně nic s jejich pomocí nepořizujte, žádné „nové a moderní“ předměty, které ve skutečnosti nepotřebujete (multifunkční ledničky, supermoderní myčky).

Vytvořené přebytky zhodnocujte – za každé situace se snažte nacházet prostory k úsporám a rozšiřování rodinného majetku. Využívejte produktů se státní podporou (stavební spoření, penzijní připojištění). Zajímejte se i o další možnosti (termínované vklady, zajištěné fondy, investování do podílových fondů). Pro zajištění finančních prostředků dětem jako start do života využijte spořicích a investičních produktů, ne životních pojištění. Životní pojištění chrání život, vy ale potřebujete chránit zdraví svých dětí a zároveň spořit. Informujte se u svého finančního poradce. Spoléhejte se sami na sebe a diskutujte – v současné době procházejí rodinné rozpočty oproti minulosti zásadní změnou v přístupech k financím a spotřebě. Shromažďování majetku a odkládání užívání si peněz je v současné společnosti spotřeby pojem téměř neznámý. Rodinné kasy se potýkají se zvyšujícím se zadlužováním a problémy v oblasti rodinných financí jsou jedním za základních důvodů zvýšené rozvodovosti.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Batole, Liduška, Míněná rada, Životní pojištění, Investování, Rodičovská láska, Zavazadlový prostor, Vaš, Speciální pozornost, Fakta, Dvorský, Jízdní vlastnost, Určitý interval, Terezin, Finanční poradce, Krajský úřad, Umělecká škola, Automobilka, Fiat, Opel, Neomezený počet