[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Větší či menší pocity viny přepadnou občas každou maminku. Když se ale výčitky opakují, mohou pěkně zamávat s naším sebevědomím i spokojeností celé rodiny. Jak se nenechat ničit mateřskými vinami?
Video: Podcast Maminka: Sex po porodu
Pocity viny se nejčastěji odvíjejí z představ, že bychom měly dělat víc nebo že nejsme dost dobrými matkami. Pramenit mohou i ze srovnávání – z pocitu nedostatečnosti, který se nám vkrádá do myšlenek, když vidíme jiné maminky, jak se věnují svým dětem a rozvíjejí je – zatímco ty naše jsou přilepené u tabletu. Kořeny ovšem může taková vina mít v našich utkvělých představách, jak vidíme „dokonalou mámu“.
Vyvolat vinu prostě může téměř cokoli – od toho, že jste pracující matka, až po to, že máte jiný výchovný styl než vaši přátelé. I když je určitá míra těchto pocitů normální, nedovolte jim, aby se staly emocí, která převálcuje všechny ostatní. Dočasné negativní pocity jsou běžné a asi se shodneme na tom, že se s nimi dá žít. Opravdový problém nastává ve chvíli, kdy máte výčitky delší dobu a neustále. Například z toho, že děti nedáváte na dostatečný počet kroužků. Nebo že potomek stále ještě neumí pořádně mluvit. A co teprve to, že jste se rozvedla a dítě vyrůstá v rozvedené rodině! Tahle výčitka až fyzicky bolí…
V dnešní době těmto pocitům nahrávají i sociální sítě, které jsou plné toho, co ostatní maminky zdánlivě perfektně zvládají – od organizovanosti přes přípravu domácích svačinek až po kreativní vzdělávací aktivity. A to nepočítáme fakt, že i cizí batolata jsou na fotkách vždycky dokonale čistá a jejich oblečení je tak trendy a cool. Ehm, taky jste už čtrnáct dní nežehlila?
Samozřejmě existují situace, kdy jsou výčitky oprávněné a kdy díky nim můžete udělat změny k lepšímu. Například když svému dítěti dáváte každý den jen nezdravé věci, má z toho zkažené zuby, horší zažívání… A vy máte špatné svědomí, že ho ve výživě odbýváte. V takové chvíli vás mohou negativní pocity navést k řešení. Když však pocit mateřské viny začne ovlivňovat vaše rozhodnutí, která jste předtím považovala za správná, stává se škodlivým.
Pokud je těch mateřských vin, ať už reálných nebo smyšlených, na vás moc, nebojte se říct si o pomoc. Někdy pomůže promluvit si s jinými maminkami, abyste zjistila, že nejste sama, koho tyto pocity trápí. Případně s někým jiným blízkým. Nejhorší, co můžete udělat, je uzavírat se do sebe. V případě, že se pocity viny nedaří zvládat, není od věci navštívit odborníka.
„Máte volbu, jak budete danou situaci prožívat. A i když přijdou pocity viny, není to špatně, je to prostě jedna z možností,“ říká certifikovaná koučka Markéta Pavlásková, se kterou jsem si povídala o mateřských vinách a o tom, jak se jim bránit.
Ve své práci potkáváte spoustu maminek, které trápí výčitky, že mateřství nezvládají. Co si vyčítají nejčastěji? Pocity viny nastávají většinou v situacích, kdy si žena naplánuje, jak by chtěla rodit a kojit, a nedopadne to podle jejích představ. Následně mohou nastat negativní pocity. Porod je ale zrovna situace, která se nedá úplně naplánovat. Samozřejmě je dobré mít napsaná porodní přání, která vám dodají pocit jistoty, porod si určitými technikami vizualizovat a ladit se na miminko. Ale zároveň je velmi důležité přijímat vše, co se může odehrát, a připravit se na případné změny, které mohou nastat. Ohledně kojení se děje totéž. Mám zkušenost, že se ženy pečlivě připravují na porod, ale překvapí je to, co nastává po něm.
Co takové mamince pomůže?
Myslím si, že nejvíce pomáhá nesrovnávat se s jinými maminkami. V této době všemožných komunikačních kanálů je to náročnější, ale dá se to zvládnout. Vídáme fotografie, jak nějaká žena vypadá dobře po porodu, jak jí to sluší a je zpět na své váze. Slýcháme, jak ta či ona porodila za hodinu, zažila nádherný porod a hned druhý den se cítila dobře. A ta další kojí, nic ji nebolí a mléka má na rozdávání...
Někdy to tak opravdu je a někdy je to pozlátko. Je dobré si uvědomit, že pravda může být úplně jiná. Jinak o sobě můžete začít pochybovat, pocítit vinu a další negativní pocity. Pamatujte: máte volbu, jak budete danou situaci prožívat. A i když přijdou pocity viny, není to špatně, je to prostě jedna z možností. Někdy stačí dát svým emocím prostor, naplno je prožít, klidně se vyplakat, oslovit někoho, kdo vám pomůže získat zpět svou sílu. Co dělat, když se negativních pocitů nemůžeme zbavit a máme pocit, že selháváme? Nikdo z nás neselhává! Ani vy, ani já. Důležité je uvědomit si, že každá máme cestu mateřstvím, kterou je potřeba si projít. Každá máma je jiná, stejně jako každé dítě je jiné. A stejně tak jako není vhodné soudit ostatní, není vhodné soudit ani sama sebe. Pokud jsou pocity už ale opravdu omezující – v momentě, kdy nejste schopna v běžném životě normálně fungovat – je dobré požádat o pomoc okolí nebo nějakého odborníka. A především se za to nestydět, přiznat si to. A také se mít ráda. Mohou se negativní pocity matky projevit také u dítěte? Dítě je na svou mámu napojeno. Bylo u ní v bříšku, vnímalo její emoce a život. Jinak tomu není ani po jeho narození. Pokud je dítě plačtivé, dráždivé, má například problémy se zažíváním, je více nemocné, je dobré zaměřit se na svůj vnitřní svět a na to, co se v něm odehrává. Ohledně propojení ve vztahu máma/dítě byla už napsána spousta knih a i ty mohou pomoct situaci rozklíčovat. Já osobně k navození rovnováhy velmi ráda využívám Bachovy esence.
NEKOJÍM/KOJILA JSEM JEN KRÁTCE
Zatímco pro některé je to hračka, pro jiné je kojení překážkou. Ať svému dítěti dáváte náhradní mateřské mléko z jakéhokoli důvodu, nic si nevyčítejte. Zkuste se oprostit od očekávání a názorů druhých a dejte na svou intuici.
ZAČALA JSEM MOC BRZO PRACOVAT/JSEM ZBYTEČNĚ MOC DLOUHO DOMA
Mnoho maminek si vyčítá, že nastoupily do práce příliš brzy, přestože jejich dítě nijak nestrádá. Ovšem tlak společnosti působí i na maminky, které se rozhodly, že si rodičovskou dovolenou prodlouží. V takovém případě je mohou trápit obavy, že nejsou dobrým příkladem, když nechodí do práce. Že by se přece měly zapojit…
ČAS TRÁVENÝ S DÍTĚTEM MĚ NEBAVÍ/NENAPLŇUJE
Co si budeme povídat, péče o dítě je sice náročná činnost, ale také může být pěkně nudná. Je normální, že toužíte po konverzaci s dospělými nebo po podnětnějším televizním pořadu, než je Tlapková patrola. Je také normální, že se vám stýská po věcech, které jste dělala předtím, než jste se stala matkou, a že celodenní péče o dítě vás tolik neuspokojuje.
Všichni víme, že čím méně budou děti trávit času u televize, tím lépe. Někdy ovšem potřebujeme chvíli pro sebe a není nic špatného na tom, děti nechat dívat se na televizi nebo tablet déle. Je například v pořádku jim dopřát trochu času u obrazovky navíc, pokud vám to poskytne nějaký čas na tolik potřebnou koupel ve vaně nebo na vyřízení pracovních věcí, když jsou děti nemocné.
NETRÁVÍM S DĚTMI DOST ČASU
Jasně že trávit s dětmi čas je důležité. To však neznamená, že si nemůžete udělat i čas sama pro sebe. Nevyčítejte si tyhle chvíle bez dětí. Naopak si je užijte! Protože i zde platí, že kvalita převažuje nad kvantitou. Je lepší odpočinutá a přítomná maminka, která se realizuje i jinak, nebo ta, která je s dítětem sice neustále, ale myšlenkami jinde?
NEJSEM DOSTATEČNĚ TRPĚLIVÁ A NA DĚTI KŘIČÍM
Mateřství je práce na plný úvazek, od kterého si nemůžete na rozdíl od ostatních profesí nikdy odpočinout. Je proto pochopitelné, že tu a tam ztratíte nervy. Děti by měly vědět, že i maminka má emoce a umí se rozčílit, protože nejhorší je pocity potlačovat. Pokud ovšem křičíte příliš často, je to k zamyšlení. Neprospívá to ani vám (máte z toho výčitky a neuleví se vám) a děti na křik přestanou časem reagovat, takže se to míjí účinkem.