[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Modelka se stala maminkou před devíti měsíci a přesto, že si přála holčičku, nakonec se jí ulevilo. Na síti sdílí fotografie nejen z pózování před objektivem, ale i z kojení nebo mazlení. I když byla nedávno osočena z nešetrného držení svého synka, nic si z toho nedělá. Autorka úspěšné knihy My Body platí v showbyznysu tak trochu za rebelku.
VIDEO: Modelka Zuzana Stráská o svém druhém těhotenství
Což dokázala i nedávno, kdy si v jednom rozhovoru postěžovala: "Všimla jsem si, jak známí, přátele i úplně cizí lidé reagovali na to, když se mě třeba na procházce nebo s dítětem v náručí zeptali, jestli je to kluk nebo holka. Když jsem řekla, že chlapec, úplně změnili styl komunikace. Hned na něj začali mluvit drsněji, měli tendence ho vyhazovat do vzduchu, zkrátka dávali najevo, že když je to kluk, neexistuje žádný soucit nebo dojímání se!"
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Emily Ratajkowski (@emrata)
Příspěvek sdílený Emily Ratajkowski (@emrata)
To pry Emily velmi frustrovalo a rozhodla, že malého Slye, jak svému synkovi s manželem Sebastianem láskyplně říkají, naučí soucitu, empatii a lásce o to víc.
"Jsem teď ještě víc ochranitelská a nechci dopustit, aby syn v pozdějším věku přijal za svou toxickou maskulinitu! Co je špatného na tom, že kluci brečí? Proč by měli být za každou cenu ti drsní? Jen proto, že se to od nich vyžaduje???"
Že pojem toxická maskulinita slyšíte prvně?
Co je toxická maskulinita?
Každá maskulinita, tj. mužské rysy chování a osobnosti, jsou toxické, některé části maskulinity poškozují jak muže samotného, tak jeho blízké okolí, a nakonec i celou společnost. Nejčastěji se jedná o agresivitu a agresi (její omlouvání či dokonce naopak oslavování), pocity nadřazenosti (nejčastěji nad ženami, ale i obecně nad lidmi), potřebu dominovat a kontrolovat a v případě vztahu k ženám vyzdvihovat vlastní agresivní sexualitu vůči ženské poddajné. Součástí toxické maskulinity je také přehnaná orientace na výkon a odmítání a potlačování všeho, co je vnímané jako nemužné a slabošské – emoce, dojetí, empatie, soucit. Asi dobře jsou všem známé věty: "Kluci nepláčou", "Vzmuž se", "Nebuď baba". Aby muži nebyli vnímáni jako slaboši, jen neradi chodí k lékařům, natož k psychologům nebo do poraden. Potlačování emocí přitom může vést k vnitřnímu napětí a rozvoji různých duševních chorob. Není ani náhodou, že muži také častěji umírají na sebevraždu, mimo jiné kvůli tlakům, které na ně společnost vytváří, aby byli ti "správní a drsní chlapi", protože tak je to přece správné...