Maminka.czučení

Tři super chytré způsoby, jak pomůžete dětem, aby se uměly samy učit

Simona Procházková 20.  11.  2023
Otázku, zda se mají se staršími dětmi doma aktivně učit a pomáhat jim při studiu, řeší spousta rodičů. A občas bezradně tápou. Jak je podporovat v nezávislosti, naučit je kriticky myslet, samostatně pracovat a přemýšlet v souvislostech? Zde je pár strategií přímo od pedagogů, které doporučuji doma vyzkoušet.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Podle aktuálních průzkumů má téměř 80 % žáků a studentů základních a středních škol problémy s učením. „Největším problémem je učit se látku nazpaměť bez zájmu, porozumění a souvislostí. To vede k rychlému zapomínání a malé orientaci v naučené látce. Špatné návyky si s sebou navíc většina studentů odnese i do dospělosti,“ uvádí Libor Činka, psychoterapeut a specialista na procesy učení. Je přesvědčen, že velkým problémem českých škol je skutečnost, že nemají v osnovách předměty typu „jak si pamatovat“ nebo „jak kriticky vyhodnotit informace“.

VIDEO: Wellbeing ve škole není válení na gauči: Jak dětem pomoci cítit se co nejlépe?

Přetrvávající představa, že něco umět znamená umět to zopakovat, ideálně doslova, je scestná. „Zásadním problémem je, že paměť je od dětství trénována jen memorováním a biflováním. Takto učené se zachytí v krátkodobé paměti, ale do té dlouhodobé se už neuloží. Student tak doma umí, ale následně často ze zkoušky přinese špatnou známku nebo po zkoušce vše okamžitě zapomene,“ zdůrazňuje Libor Činka. Zkuste jít na učení chytře!

Vymýšlejte otázky

Ptejte se, vyzývejte dítě, aby s vámi diskutovalo, požádejte ho, ať pro vás zjistí nebo potvrdí určité informace, o kterých pochybujete nebo které jste někde slyšeli… Zahrajte si na zvědavce a pokládejte nejrůznější otázky k libovolným tématům. Podporujete tím totiž nejen schopnost samostatného kritického myšlení a schopnost vést dialog, ale rovněž sebedůvěru dítěte. Můžete ho třeba požádat, aby zapátralo, zda je nějaká zpráva, kterou jste zrovna viděli na sociálních sítích, pravdivá, nebo jde o naprostý nesmysl.

Formulujte to ale opatrně, třeba: „Můžeš mi prosím tě pomoct zjistit, jestli to ten člověk skutečně řekl, mám tomu věřit?“ Nebo si prostě jen povídejte o tom, co zrovna probírají například v dějepise. Řekněte svůj názor na celou věc, zavzpomínejte, co jste se kdysi učili nebo dočetli vy, a motivujte dítě, aby se zamyslelo, pochybovalo a začalo být zvědavé. A to je ideální cesta, jak inspirovat k zájmu o studium. Výbornou metodou, jak propojit zábavu, zájem, společnou hru a vzdělávání, jsou také různé deskové hry, které skvěle vedou k osvojování si dovednosti kritického myšlení.

Vyprávějte zážitky, přiznejte chyby

Samozřejmě pro děti zřejmě neexistuje otravnější otázka než obligátní: „Tak co bylo ve škole?“ Přesto ji můžete položit, záleží jen na vhodné formulaci. Pamatujte, že když se zcela automaticky zeptáte, jak bylo ve škole, tak na takto obecnou otázku dostanete (při troše štěstí) jednoslovnou odpověď. Komunikaci tím rozhodně nenavážete. Buďte konkrétnější. Třeba takto: „S kým sis povídal o přestávce?“ „Co jste měli k obědu?“ „Pořád ještě chodí vaše učitelka angličtiny do hodin o deset minut později?“ Za pomoci podobných otázek máte mnohem větší šanci, že přimějete ratolest k rozhovoru, otevře se a začne se svěřovat.

Nenechte konverzaci usnout, vyprávějte své zážitky (i ty třeba trochu trapné). Zejména příběhy o tom, co se vám (nebo někomu jinému) nepovedlo, kdy jste udělali chybu a museli ji napravit, dokážou dítě motivovat. Ztratí díky tomu zábrany sdílet s vámi své vlastní, bude bez obav, že byste jeho pohnutky a chování považovali okamžitě za špatné a stavěli se k nim negativně. Pokud půjdete příkladem a ukážete, že omylům a průšvihům se občas nevyhneme a každý z nás s něčím bojuje, budou děti mnohem lépe chápat, že špatný školní den nebo mizerná slohová práce neznamenají hned naštvané rodiče, tichou domácnost a týdenní zákaz televize.

Má vaše dítě potíže s písemkami? Takhle mu pomůžete se zlepšit

Mluvte o aktuálních událostech

Velkým problémem dnešních dětí a dospívajících je, že nemají všeobecný přehled, stěžují si učitelé. Chybí jim základní povědomí o tom, co se děje kolem nich, neznají světové reálie, neorientují se v historii ani politické situaci. Což je, zejména v době internetu, on-line zpravodajství, sociálních sítí a nejmodernějších médií, dost tristní. Ve škole se učí nazpaměť data, vzorce a poučky, nikdo je ale neučí, jak analyticky přemýšlet, dokázat vyhodnocovat informace a vytvářet si vlastní názor. Nejsou připraveny na praktický život.

Často neumí propojit aktuální události, které se ve světě dějí, s tím, co se učí ve škole, cítí se zmatené a nejisté. Co s tím? Kdykoli najdete zajímavý článek nebo komentář, videoreportáž nebo zprávu o novém objevu, výstavě, knížce atd., vystřihněte ho (pokud byl objeven v novinách nebo časopise) nebo odešlete odkaz vašemu dítěti. Nejdříve se ale ujistěte, že je napsán tak, aby mu potomek v pohodě rozuměl. Později, třeba při večeři, během jízdy v autě nebo večer před usnutím, si o tom zkuste popovídat.

Zeptejte se, zda všemu rozuměl, a povzbuďte ho, aby se s vámi podělil o svůj názor a pohled na věc. Naučí se říkat nahlas své mínění, podělit se o myšlenky beze strachu, že se mu někdo bude posmívat nebo ho kritizovat. A až se stejné nebo podobné téma objeví při vyučování, využije příležitosti své znalosti předvést.
 

Témata: Děti, Péče o dítě a jeho výchova, Základní škola, Vzdělání, Školy, internet, učení, Závislost, wellbeing, Domácí výuka, studium, Strategie, Chytrý způsob, Škola