[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Loni v květnu jste se rozhodla zhubnout, abyste byla fit pro své tři syny, Sebastiana (12), Adama (5) a Jakuba (3), ale především sama pro sebe. Z 82 kg jste se dostala na 62 kg. Jaké byly vaše největší překážky na cestě ke zdravějšímu životnímu stylu?
Největší překážkou pro mě byl čas. Pořád jsem se o někoho nebo o něco starala a neměla jsem čas sama na sebe. To jsem ale dokázala překonat. Vyhradila jsem si minimálně půl hodiny času pro sebe každý den. Buď jsem vstávala o 30 minut dřív než zbytek rodiny, abych si zacvičila jógu, nebo jsem nechala hlídat mladší syny tatínkem nebo starším sourozencem, abych si mohla zacvičit nebo meditovat. Co se týče zdravějšího stravování, tak to jsem vyřešila jednoduše. Začala jsem jíst poloviční porce a pro všechny začala vařit zdravěji. Zelenina nebo ovoce jsou součástí každé porce. Zaměřila jsem se na dostatek bílkovin a méně sacharidů. Průmyslově zpracované potraviny jsem vyřadila úplně.
Založila jste fitness centra pro ženy. Rozjet podnikání ale není žádná hračka, jaký to mělo dopad na váš životní styl?
Byl to výstup z komfortní zóny. Dřív jsem byla zaměstnaná, odpracovala jsem si svoje, zavřela dveře… a bylo. Ale být majitelkou sportovních zařízení pro ženy je časově mnohem náročnější. Musela jsem se naučit skloubit péči o domácnost a děti s pracovními povinnostmi. Ale vědomí, že mojí prací pomáhám ženám být zdravé a fit, mě motivuje pokračovat dál.
Najít si čas na cvičení je pro mnoho žen dost obtížné. Máte nějaké osvědčené tipy pro vytížené maminky?
Mám jeden tip, říkám tomu cvičební svačinky. Když nestíháte cvičit půl nebo tři čtvrtě hodiny v celku, rozložte si trénink do částí a cvičte, jakmile máte volnou chvíli. Zkuste si udělat dvacet dřepů, než se uvaří voda na kávu nebo čaj, zvládněte 2x 10 kliků při hraní s dětmi, nebo při pečení kuřete si dejte 3x 10 sedů lehů. Tělo vám za tyhle cvičební svačinky bude vděčné.
Váš nejmladší syn má vývojovou odchylku. Kdy jste si poprvé všimla, že je něco jinak?
Kubík je nejmladší z mých tří synů, takže rozdílů jsem si začala všímat celkem brzy. Začal chodit později než jeho bráškové, ale ještě to bylo v normě, a myslela jsem si, že když začal chodit, tak začne mluvit a opakovat. Ale bohužel nezačal. Čekalo nás lékařské kolečko – neurologie, foniatrie, logopedie, dětská psychologie a dětská psychiatrie. Diagnózu ještě nemáme pevně stanovenou, teď po posledních kontrolách u specialistů to vypadá na dětský autismus, ADHD a lehkou mentální retardaci. Podchytili jsme to včas a máme dost času ho s odborníky rozvíjet a pomáhat mu. Smířila jsem se s tím, že péče o Kubíka bude z mé strany delší a náročnější a nastavila jsem si v hlavě, že pro něj musím být co nejsilnější a fit.
Jak vypadá váš běžný den?
Na svém životě miluju tu rozmanitost, takže mé dny jsou pokaždé něčím jiné a nedají se moc zobecnit. Ale ráno vstávám v 5 nebo v 5.30, zacvičím si jógu, vysprchuju se, připravím svačinu, vzbudím syny, vypravím nejstaršího do školy, vyprovodím prostředního do školky a pak začínám pracovat. Do toho se starám o nejmladšího syna. Když mám volněji, zacvičím si dopoledne kruhový trénink, pak připravím jídlo, jdeme s nejmladším Kubíčkem ven na procházku, vyzvednout prostředního syna Adámka ze školky, mezitím se vrátí nejstarší Sebastian ze školy a máme odpolední program. Rozvozy na fotbalové tréninky nebo procházky a hry venku a podobně. Večer po večeři ještě dodělám pracovní resty a do postele padám na znak. Ale jak jsem říkala, pro udržení psychické pohody se snažím každý den najít alespoň 30 minut sama pro sebe. Medituju, tancuju, cvičím, čtu si, nebo prostě jen sedím a jsem. To mi dobije baterky a zvládnu dál pečovat a starat se o děti.
Vaše fitness centra jsou zaměřená na ženy. Vnímáte, že ženy potřebují v tréninku jiný přístup než muži?
V AURA Fit Lady Clubu jsem si časem ověřila, že ženy potřebují pro svůj fitness úspěch více než jen stroje a činky. Potřebují bezpečný prostor bez srovnávání, kde mohou být samy sebou. Naší prioritou je, aby se každá žena cítila vítána, bez ohledu na věk, kondici nebo předchozí zkušenosti se cvičením. Bezpečné prostředí bez mužského publika jim umožňuje soustředit se na sebe a svůj pokrok bez ostychu a tlaku okolí. Vidíme, že když se žena cítí ve fitku příjemně, stává se pohyb přirozenou součástí jejího životního stylu, nikoli nutným zlem. A to je také naším cílem, aby si ženy od nás neodnášely jen pevnější tělo, ale také větší spokojenost a sebevědomí, protože pohyb by měl být především radostí, ne povinností.
Co byste poradila ženám, které chtějí začít cvičit, ale mají pocit, že už je „pozdě“?
Nikdy není pozdě. Pokud se bojíte změny, věřte mi, že díky cvičení vás čeká jedině změna k lepšímu. Když se vám nedaří cvičit pravidelně, neříkejte si, že začnete znovu v pondělí, od 1. v měsíci a podobně. Řekněte si, že budete pokračovat. Je mnohem víc motivující pokračovat ve cvičení, než neustále začínat od začátku. Zkuste to.
A jaký je podle vás nejdůležitější prvek v motivaci vytrvat?
To je dost individuální. Ale nejdůležitější je, aby žena cvičila kvůli sobě a zdraví. Rozhodně u cvičení nevydrží, pokud chce „jen“ zhubnout na svatbu nebo do plavek v létě, případně pokud cvičí kvůli někomu jinému. Motivaci musí najít v sobě. A když u cvičení vydrží, výsledky a endorfiny budou odměnou.