[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Les, to je nepřeberně příležitostí, jak rozvíjet rodící se dětské dovednosti. A zároveň je místem, které k tomu děti přirozeně vybízí. „V lese není žádný krok stejný, což má prokazatelný vliv na rozvoj rozumových funkcí,“ říká Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských škol (ALMŠ) na otázku, proč je pobyt venku pro děti tak přínosný.
Právě lesní školky, které se v České republice zabydlely od roku 2004, podporují touto cestou v dětech nejen kreativní myšlení, ale i fyzickou odolnost. Děti jsou venku i v proměnlivém počasí, a tak nemají nouzi o dobrodružství. „Intenzivně rozvíjejí pohybové dovednosti a dýchají čerstvý vzduch. Získávají tak fyzickou i psychickou odolnost,“ popisuje Pavla Rozálie Kvitová z lesní školky Zahrádka.
V lesních školkách jsou s dětmi takzvaní průvodci a průvodkyně, kteří určují hranice, připravují aktivity a zároveň nechávají prostor pro dětské objevování. Fungují jako kotva, ke které si děti mohou přijít kdykoli pro podporu. „Děti se také setkají s rizikovými situacemi, jako je lezení po stromech nebo otevřený prostor. To ale neznamená, že je v lesních školkách víc úrazů. Průvodci s tímto rizikem musejí počítat,“ vysvětluje Tereza Valkounová.
Nejen rozmary počasí, ale i proměnlivost přírody vybízí děti k novým objevům a činnostem. „Jako nejlepší aktivitu bych doporučila chodit pravidelně na stejná místa do přírody. Malým dětem se to neomrzí a neomrzí se to ani rodičům,“ doporučuje průvodkyně Johana Passerin z lesní školky Hvězdy v lese s tím, že si stačí na konkrétní místo vzít jen deku nebo podsedák. Jedno místo se tak stane objevitelským prostorem, ve kterém mohou děti pozorovat, jak se mění barvy, světlo i vůně. Mohou nacházet a prozkoumávat samostatně to, co je zaujme, anebo si hrát s klacíky a kamínky. „Právě takovéto chození na stále stejná místa v průběhu roku podporuje dětskou představivost, zkoumání přírody všemi smysly, zkušenostní učení, soustředění,“ objasňuje Johana Passerin.
Při prozkoumávání přírody je samozřejmě důležitá i vaše bdělá přítomnost, kterou věnujete svým ratolestem a jejich drobným objevům. Ostatně děti zpočátku touží zažívat tyto nové zkušenosti s někým větším. Třeba při společném tvoření, jako je domeček z větví nebo jakákoli jiná skrýš, například v keři. Právě takový úkryt se během roku proměňuje společně s okolním prostředím a děti jej později mohou samy upravovat, opravovat i rozšiřovat. Johana Passerin vysvětluje, že si tak budují vztah ke konkrétnímu místu a zároveň se učí díky smyslovým zkušenostem novým poznatkům. Úžasné je, že při tvoření a učení venku děti téměř vždy propojují hned několik dovedností a rozvíjejí schopnosti, na kterých stojí další učení. Výhodou je, když mají vlastní tempo, a hlavně čas na objevování svých pokladů. Radost z nových zážitků i poznatků se pak stává hnací silou pro další učení.
Přihlaste sea zdarma dočtětetento článek
V pokračování článku také najdete
Každé roční období má své kouzlo
JARO zve do hmyzí říše
LÉTO láká do pestrobarevného světa
PODZIM vyzývá k tvoření
ZIMA kouzlí se sněhem i s blátem