Maminka.czNeplodnost a IVF

10 omylů, které kolují o umělém oplodnění: Stojí to majlant a budu mít dvojčata

27. 2. 2019
10 omylů, které kolují o umělém oplodnění: Stojí to majlant a budu mít dvojčata
Přesto, že jsou metody umělého oplodnění využívány již spoustu let, existuje kolem nich stále celá řada nejasností, polopravd a omylů, které mezi lidmi kolují a mnozí jim bohužel věří. Odborníci objasní a uvedou na pravou míru důležitá fakta a vyvrátí nejčastější mýty!

1. IVF je oplodnění ve zkumavce

In vitro fertilisation neboli IVF je mezinárodně používanou zkratkou, pod kterou se obvykle shrnují všechny metody, které moderní reprodukční medicína nabízí. Nejde zdaleka jen o oplodnění vajíčka mimo tělo ženy, patří sem například také umělá inseminace, různé formy diagnostiky a neinvazivní či hormonální léčby, také ale například laboratorní metoda ISCI, kdy je odebrané vajíčko oplodněno spermií, která je injekčně vpravena přímo do něj a tak dále.

Spektrum technik takzvané asistované reprodukce je velmi široké, zdaleka tedy nejde „jen“ o oplodnění ve zkumavce, jak si lidé často mylně představují.

2. Děti narozené pomocí IVF jsou více a častěji nemocné

Pouhý mýtus, který nebyl nikdy potvrzen. Při metodách asistované reprodukce jsou lékaři (embryology) vždy vybrána a používána pouze ta nejsilnější embrya s největší životaschopností, ze kterých se později zpravidla vyvinou naprosto zdravé děti. Žádné vědecké výzkumy neprokázaly, že by tyto děti byly náchylnější k nemocem, alergiím nebo měly potíže s imunitou.

Nevěřte ani povídačkám, že po IVF se častěji rodí děti s vrozenými vadami. Podle lékařských statistik se 3,5 % dětí počatých metodami asistované reprodukce rodí s vrozenou vadou, u dětí počatých přirozenou cestou se nějaká vrozená vada vyskytuje ve 2,5 % případů. Podle odborníků to není nijak zásadní rozdíl.

Co všechno byste měla vyzkoušet, než se rozhodnete pro umělé oplodnění?

3. Rodiče si mohou vybrat pohlaví dítěte

Absolutně ne! Jen ve zcela výjimečných situacích, pokud je zde zdravotní problém, například v případě genetických poruch nebo dědičných nemocí, jejichž přenos je závislý na pohlaví jejich budoucího potomka. Veškeré postupy během IVF se řídí přísnými zákony, jasně danými protokoly a etickými normami.

4. „Ze zkumavky“ se vždy narodí dvojčata

Zdaleka to není pravidlem a není to ani cílem lékařů. Nicméně, je pravda, že vícečetné těhotenství se vyskytuje častěji po umělém početí než po přirozeném otěhotnění. To je způsobeno tím, že lékaři obvykle používají dvě embrya místo jednoho, což zvyšuje šance, že alespoň jedno z nich bude životaschopné.

V důsledku toho pak dochází k častějšímu porodu dvojčat po IVF. V posledních letech je ovšem snahou, aby počet vícečetných těhotenství klesal, což se také daří. Důvodem je, že se ve většině případů transferuje (přenáší) pouze jedno embryo.

5. Díky IVF otěhotním i v pětačtyřiceti

Jistě, může se to podařit, nicméně to neznamená, že by těhotenství v pokročilejším věku bylo bezproblémové a snadné. V každém případě je z hlediska věku a plodnosti vhodné, aby žena otěhotněla raději ve 25 než ve 40 letech. Ani metody reprodukční medicíny nejsou všemocné a nezaručí, že bude léčba úspěšná a otěhotnění se povede.

Jednoduše, čím mladší maminka, tím vyšší šance na otěhotnění, ať už přirozenou cestou nebo za pomoci lékařské vědy. Problémy s početím má každý čtvrtý pár v České republice a jde o stále vzrůstající trend. Průměrný věk rodiček dosahuje 30 let, prvorodiček potom 28,2 roku. Ani umělé oplodnění nedokáže pomoci všem. Pravděpodobnost, že se zákrok podaří a embryo se ujme, je u žen mladších 34 let zhruba 23 % na jeden cyklus.

Pro ženy, které překročily 43 let, se tato pravděpodobnost snižuje na pouhých 6 %. Ženy po čtyřicítce navíc narážejí na další problém, který představuje klesající kvalita vlastních vajíček. Zvyšování počtu cyklů umělého oplodnění bývá v tomto případě zbytečným investováním finančních prostředků s naprosto mizivým výsledkem. Těmto ženám tak odborníci doporučují využít buňky od dárkyně. Určitě se tedy nelze spoléhat, že umělé oplodnění vám prodlouží „plodný“ věk!

Nový přístroj na sledování embryí zvyšuje šance na úspěšné umělé oplodnění

6. Po umělém oplodnění musím rodit císařem

V žádném případě! Fakt, že jste miminko počali pomocí některé z metod umělého oplodnění, rozhodně neznamená, že ho porodíte operačně sekcí. Existuje mnoho indikací pro provedení, ať už plánovaného nebo akutního císařského řezu, IVF ale na tomto seznamu nefiguruje.

Rozhodnutí o způsobu vedení porodu vždy vydá lékař, který vás bude mít v péči v rámci předporodní poradny nebo po nástupu do porodnice. Porod sekcí je prováděn pouze v případě potřeby (důvodem můžou být nepostupující porod, akutní potíže plodu v děloze, poloha miminka koncem pánevním a podobně).

7. Po zákroku IVF by měla žena ležet

To, zda po přenosu oplodněného embrya do dělohy budou muset do pracovní neschopnosti a jen ležet v posteli a dodržovat klidový režim, zajímá velkou část pacientek. Podle lékařů si tím šanci na úspěšné otěhotnění ale nijak nezvýší.  Pokud je embryo zdravé a životaschopné a žena nemá žádné zdravotní potíže, otěhotní i bez jakýchkoli režimových opatření.

Naopak, po transferu (přenosu) by žena měla dělat všechno tak, jak je zvyklá. Tedy chodit do práce, pokud sportuje, tak dál sportovat, uklízet, zkrátka být aktivní a nestresovat se tím, jestli to vyjde, nebo ne. Když totiž otěhotníte přirozeně, také žádná speciální opatření nedodržujete – a to z toho důvodu, že o svém těhotenství ještě minimálně dva týdny nevíte.

Poradna: Opravdu musím po umělém oplodnění jen ležet a nic nedělat?

8. Příšerně to bolí

Žádný strach, jediná nepříjemná věc, která vás v celém procesu čeká, je odběr vajíček z vaječníků, který se provádí na operačním sále pomocí punkce za použití speciální ultra tenké jehly.

Většina klinik asistované reprodukce ale provádí tento zákrok v krátké celkové anestezii, takže neucítíte nic. Jen po probuzení vás může lehce píchat v podbřišku. Přenos oplodněných embryí zpět do dělohy je pak zcela bezbolestný, několikaminutový zákrok.

9. Po hormonech ztloustnu a dostanu rakovinu

Hormonální stimulace vaječníků je nedílnou součástí léčby v rámci IVF. Proč? V případě přirozeného cyklu dozrává ve vaječníku každý měsíc jedno vajíčko. Pokud však chcete podstoupit IVF léčbu, je nezbytné, aby vajíček dozrálo současně více. Toho lze docílit právě díky hormonální stimulaci (pomocí léků nebo injekcí).

Pouze v některých případech může být užívání hormonálních léků rizikové, například při těžkém syndromu polycystických ovarií, který přímo aplikaci hormonů vylučuje. V takovém případě je pak vhodné využít jiné metody. Rozšířenou obavou je, že léky používané při umělém oplodnění způsobují rakovinu vaječníků.

Žádná z lékařských studií za posledních patnáct let však souvislost mezi těmito léky a vyšším rizikem vzniku nádorů na vaječnících neprokázala. Taktéž není třeba se přehnaně bát případného přibírání na váze. Ano, některé preparáty mohu způsobovat nadměrné zadržování vody v těle, takže si po nich můžete připadat „otekle“, jde ale zpravidla o přechodný stav, který se zase upraví.

10. Nemám na to, IVF stojí statisíce

Je fakt, že pokud se začnete léčit na některé z klinik a podstoupíte umělé oplodnění, na založení rodiny se budete muset podílet i vlastními finančními prostředky. O statisíce zpravidla nejde, ale rodinný rozpočet může zaplakat. Někdy jde o pár tisíc, jindy se můžete dostat až ke třiceti tisícům.

Vždy záleží na konkrétních problémech. Neplodné páry nyní v základních cyklech za léky a část metod doplácí v průměru 17,5 tisíce korun. Zdravotní pojišťovny sice přispívají, nicméně hradí pouze formu in vitro fertilizace (IVF, tj. oplodnění ve zkumavce) ve třech cyklech. Pokud bylo v prvních dvou pokusech použito pouze jedno embryo, tak to jsou cykly čtyři. Navíc nárok na příspěvek mají pouze ženy (i v případě, že je problém na straně muže) ve věku 22 až 39 let.

Kdy mají páry začít řešit problémy s početím? 

„Úhrada pojišťoven se týká samotného IVF a některých vyšetření před ním. I v rámci tohoto balíčku si však ženy musí za některé léky a další úkony zvyšující šanci na oplodnění doplácet. Tyto částky se pohybují od 3000 do 13 000 korun,“ uvádí JUDr. Matěj Stejskal z pražské kliniky Gennet. Pokud se ženě nepodaří otěhotnět na 3 až 4 pokusy, další už si hradí sama. Žena, která nespadá do výše uvedené kategorie, platí kompletně všechny zákroky s tím, že jeden cyklus IVF vyjde přibližně na 26 tisíc korun a ještě je nutné připočíst částku za léky.

Vánoční předplatné Maminka
Témata: Zdraví, Neplodnost a IVF, Umělé oplodnění, Spektrum, Vaječník, Preparát, Založení rodiny, Otěhotnění, Rozpočet, Česká republika, Oplodnění, Cyklus, GENNET, Investování, Vajíčko, Metoda, Embryo, IVF, Asistovaná reprodukce, Jehl

Mohlo by vás zajímat
Mateřská dovolená 2020: Vše, co potřebujete vědět
Tohle napsal muž o břichu své ženy! Na internetu z toho byl poprask!
Po narození syna se můj obdiv k Táně prohloubil, říká Vojtěch Dyk
Těhotenství jim navždy změnilo tělo. Není se za co stydět, vzkazují tyhle matky!
Zimní děti versus ty letní: Datum narození ovlivňuje zdraví i charakter
Přiznání: Nenávidím mateřství. Dceru miluji, ale být matkou mě štve!
Ve třinácti matkou! Těhotenství tajila, její máma ale ucítila pohyby dítěte
Růstový spurt: Období nenasytného kojence vás potká několikrát
Marta Jandová: Dcera chodí do státní školy, na úkoly jsme připraveni

Horoskopy

Váhy Jak už to tak bývá, poslední slovo patří těm nejlepším a o to se hlásíte právě vy! Je to ovšem po…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Mikuláš, Nikolas, Nicole





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné