Maminka.czVýživa a stravování

Umíte nakupovat vhodné potraviny nebo dáte na reklamu?

Zuzana Labudová 24.  9.  2012
Umíte nakupovat vhodné potraviny nebo dáte na reklamu?
Také někdy v obchodě váháte nad výrobky s dětskými motivy, zda jsou skutečně vhodné pro nejmenší? Zveme vás na virtuální procházku supermarketem s výživovou poradkyní Kateřinou Bukáčkovou.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Po období plného kojení či krmení umělou výživou pro kojence přichází doba prvních příkrmů a po ní krmení dravé zvěře, do nějž už váš potomek hlasitě zasahuje svými názory. Pravděpodobně s ním jezdíte i nakupovat a televizní reklamy před ním asi také vždycky nevypnete, takže dříve nebo později dospějete do bodu, kdy se váš chlapeček či holčička hystericky svíjí u regálu s gumovými medvídky a vy vážně přemýšlíte o tom, zda na té „želatině dobré pro kosti a klouby“ něco je. A nemusíme všechno házet jen na děti, reklama ovlivňuje zcela nepochybně nás všechny a ta zaměřená na děti cílí jejich prostřednictvím především na mámy, které mají ve většině českých domácností na starosti nákup potravin a drogerie. Pokud jde o první příkrmy, můžete být celkem v klidu.

„Masozeleninové a zeleninové příkrmy, ovocné přesnídávky a obilné kaše jsou dobrou alternativou doma připraveným jídlům z prvotřídních surovin, které není v současné době už tak těžké sehnat. Na rozdíl od konvenčně pěstovaných plodin je v těchto výrobcích zaručeno, že u nich nebudou překročeny limity dusičnanů a jsou také kontrolovány, aby se v nich nevyskytovaly toxické látky, například jedovaté aflatoxiny. Také použití přídatných látek, tzv. éček, je u nich omezeno na několik prokazatelně neškodných. I zde je však třeba číst etikety, protože ovocné přesnídávky nezřídka obsahují řepný cukr (na etiketě uvedený jako sacharóza), zeleninové a masozeleninové příkrmy zase sůl. Obě tyto látky lze v kojenecké výživě bez nadsázky označit jako bílý jed a maminky by se jejich používání měly důsledně vyhnout,“ říká Kateřina Bukáčková.

„Kojenci a malé děti do tří let jsou zvláštní skupina a na to, aby komerčně prodávané výrobky jim určené byly skutečně kvalitní, pamatuje dokonce zákon. Chcete-li mít tedy opravdu jistotu, že výrobek pro vaše miminko splňuje náročná kritéria daná zákonem, zůstaňte pouze u tohoto regálu. Výrobky, které najdete mezi ostatním zbožím, už do této přísně vymezené a kontrolované kategorie nepatří, ať se tváří jako výrobky pro děti sebevíc,“ dodává.

Zdraví, sílu najdeš v sýru

Mléčné výrobky byly už v dětství dnešních rodičů i prarodičů považovány za základ výživné dětské stravy. Možná proto dnes regály s mléčnými produkty doslova hrají všemi barvami a na řadě kelímků a obalů najdeme oblíbené dětské postavičky, Ferdou Mravencem počínaje a Hello Kitty konče. „Z úst mnohých odborníků se dovídáme, že jsou mléčné výrobky v lidské, a především dětské stravě nezastupitelné, právě jako vynikající zdroj vápníku. Bohužel se ale vápník nevstřebává ze všech výrobků ve stejné míře. Jeho vstřebatelnost a využitelnost snižují nasycené tuky ve smetanovotvarohových dezertech a velké množství cukru v nich,“ vysvětluje výživová poradkyně, podle níž bychom takové dezerty měli považovat spíše za sladkosti. „Pro děti do jednoho roku tyto výrobky nejsou vhodné vůbec, nejen kvůli přidanému cukru, ale také kvůli velkému množství bílkovin, které by neúměrně zatížily jejich metabolismus. Kvalitní bílý jogurt doma vhodně ochucený udělá vašemu dítěti mnohonásobně lepší službu,“ dodává.

A jak jsou na tom ony známé a vychvalované mléčné tyčinky? „Nenechme se zmást reklamou, která se nám snaží namluvit, že jsou plné mléka a obsahují vápník důležitý pro růst dětských kostí. Pokud výrobci jeho obsah vůbec uvádějí, jedná se v průměru o necelou desetinu doporučené denní dávky pro děti do tří let, což odpovídá asi 50 mililitrům mléka. Kvalitní mléčné výrobky (nejlépe zakysané) nelze nahradit přeslazenou a tučnou tyčinkou! Vždyť konzumace jedné tyčinky představuje třetinu doporučené dávky nasycených tuků pro tříleté dítě, u ročního by to byla celá polovina. A nadměrná konzumace nasycených tuků vede prokazatelně ke vzniku aterosklerózy, která bývá v současnosti opakovaně diagnostikována i u našich nejmenších. Ani v tomto případě proto nezapomínejme na to, že tyto výrobky jsou cukrovinkami, a podle toho s nimi zacházejme,“ varuje Katka Bukáčková.

Snad tedy najdeme příslovečnou sílu v sýru? Najdeme, musíme ale pečlivě sledovat jejich složení. Pro nejmenší děti jsou rozhodně nevhodné tavené sýry. „Jednak není tajemstvím, že k výrobě tavených sýrů se často používají suroviny nevalné jakosti, jednak je to kvůli obsahu tavicích solí, tedy fosforečnanů, které nejen zabraňují vstřebávání přítomného vápníku, ale pravděpodobně v důsledku vzniklé nerovnováhy fosforu a vápníku v krvi způsobují odvápnění kostí. Jestliže tedy dětem zařazujete do jídelníčku sýry, volte raději žervé nebo malé množství kvalitního tvrdého sýra. Mějte ale na paměti, že sýr je velmi koncentrovanou potravinou s velkým množstvím soli,“ radí Kateřina Bukáčková.

Kuličky, nebo polštářky?

Velmi často jsou nám rodičům doporučovány pro děti cereálie, a to zejména ke snídani. Prý dodají ratolestem sílu a spoustu důležitých látek, které jim umožní prožít aktivně celý den. Jenže kdo se v těch kuličkách, čtverečcích, kroužcích a lupíncích má vyznat? „Ať už vypadají jako kolečka či jako taštičky, neliší se od sebe tak moc, jak by se dalo čekat. Všechny obsahují relativně malé množství vlákniny, ačkoli právě ta bývá důvodem, proč jsou cereálie doporučovány jako vhodná snídaně, která zasytí. Přestože neexistuje žádná skutečně vědecky podložená doporučená denní dávka vlákniny, její příjem je u nás hluboko pod naší skutečnou potřebou,“ říká Katka Bukáčková s tím, že desetiletému dítěti cereální snídaně dodá jen desetinu doporučené denní dávky vlákniny.

Dalším problémem podle ní je, že jde o výrobky extrudované, které mají poměrně vysoký glykemický index, což znamená, že dítě bude brzy hladové a v dlouhodobé perspektivě pravidelná konzumace těchto výrobků ohrožuje děti rizikem vzniku diabetu 2. typu. Většina produktů obsahuje také velké množství přidaného cukru. Navíc výrobcem doporučená denní dávka cereálií je 30 gramů, tedy asi jedna hrst. Kdo z nás ale dá ratolesti skutečně jenom hrst kuliček nebo polštářků? Ideální možností je proto nezvykat děti na přeslazené barevné cereálie, ale preferovat obyčejné lupínky, kterých je na trhu řada a připravit je dítěti pokaždé jinak s použitím fantazie a kvalitních surovin.

A čím to zapijeme?

O pitném režimu už jsme v Mamince psali mnohokrát a věříme, že by se u nás už nenašel rodič, který by o jeho významu nevěděl. Problém je ovšem často v tom, co pitný režim našich nejmenších tvoří. Potvrdil to i průzkum mezi dětmi, který byl proveden v rámci projektu Obezita není náhoda, v němž s podporou Všeobecné zdravotní pojišťovny lékaři a medici diskutují s dětmi ve školách o tom, jak vzniká obezita a jak jejímu vzniku zabránit. „Na otázku, který nápoj je nejzdravější, odpovědělo téměř 80 % dětí, že voda, a jen 2 % uvedla limonádu. Jenže když jsme se zeptali, kdo pije denně nebo obden nějakou slazenou limonádu, přiznalo se k tomu celých 70 % dětí,“ podotýká k tomu MUDr. Alena Víšková, která je lektorkou projektu. Výběr správného nápoje je tedy na nás rodičích.

Regály s nápoji pro děti jsou pestrobarevné a lákají na mnoho příchutí, samozřejmě z pravého ovoce a bez chemie. Co na to Kateřina Bukáčková? „Průměrný obsah ovoce výrobci uvádějí mezi 10 a 20 % a vždy se jedná o šťávy z koncentrátu. A co se týče barviv a konzervantů, některé výrobky skutečně neobsahují žádná aditiva, tedy známá éčka, některá ale konzervanty obsahují a v nejhorším případě i kombinaci konzervantů a umělých barviv, která je pro děti nebezpečná. Je proto třeba velmi obezřetně sledovat etikety a nenechat se zmást tvrzeními o mnoha přidaných vitaminech a minerálech,“ radí Kateřina Bukáčková.

Před několika lety testovali dětské nápoje odborníci ze Státního veterinárního ústavu, kteří spočítali množství kostek cukru, které dítě zkonzumuje v jednom balení takového nápoje. V některých případech dostalo dávku deseti kostek cukru. „Napadlo mě propočítat, kolik by stálo vyrobení podobného nápoje doma z čerstvě vylisované, nepasterizované šťávy v biokvalitě, kterou je též možné koupit v supermarketech. Mnozí z nás si myslí, že tak drahý výrobek si nemohou dovolit, ale i kdyby půl litru takové šťávy stálo 70 Kč, při stejném ředění, jaké je obvyklé u průmyslově vyráběných nápojů pro děti, mi vychází cena 8,50 Kč za množství odpovídající jednomu balení dětského nápoje. Ve výsledku by tedy cena byla o víc než třetinu nižší a jednalo by se o výrobek zdravější, bez konzervantů, umělých barviv a s nulovým obsahem přidaného cukru,“ říká Bukáčková.
Sladká tečka nakonec Asi málokdo by chtěl dětem navždy odpírat nějakou tu dobrotu. A pokud se vydáte na nákup společně s nimi, bez sladkostí z toho živí nevyváznete :-) Pojďme tedy nakonec k regálům s cukrovinkami. Co takhle tradiční dětské piškoty? Obstojí v očích výživové poradkyně? „Výrobce se pyšní vysokým obsahem cereálií - tady vidíte, co všechno se schová pod pojem cereálie, zde je to třeba obyčejná bílá mouka.

Dále uvádí vitamin B12, to znamená, že do těsta byla přidána vejce. A nízký obsah nasycených tuků, to proto, že - jak ví každá hospodyňka - piškotové těsto neobsahuje tuk. Na piškoty ale nemusíme zanevřít, ve srovnání s mnohými cukrářskými výrobky jako příležitostné zpestření jídelníčku neuškodí. Jenom si musíme uvědomit, že nejdůležitější tvrzení nenajdeme tučně vytištěná na přední straně obalu, ale spíše téměř nečitelná někde vzadu. A že při četbě obalů je třeba používat zdravý rozum.

A nezapomeňte, že piškoty obsahují vejce a cukr, proto nejsou vhodné pro kojence do jednoho roku,“ připomíná výživová poradkyně. A jak to vlastně je s těmi v úvodu zmíněnými želatinovými bonbony různých tvarů i barev? „Donedávna to byla docela nešťastná volba, protože tyto výrobky byly plné umělých barviv. Na základě mnoha znepokojivých studií v současné době musejí výrobci na obalu umístit upozornění, že výrobek obsahuje látky, které mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí.

Proto se ve většině případů rozhodli kontroverzní aditiva nahradit přírodními barvivy i přesto, že jim kvůli tomu vzrostly náklady. Takže nyní na pultech najdete bonbony barvené přírodními i nebezpečnými azobarvivy a je tedy třeba velmi dobře a pečlivě vybírat. Výrobce prostě přimějeme ke zlepšení kvality jedině tím, že budeme důkladně studovat etikety a preferovat kvalitní výrobky,“ dodává na závěr svého zajímavého vypravování výživová poradkyně Kateřina Bukáčková.

Témata: Časopis Maminka, Výživa a stravování, Potraviny, Cukrovinka, Celá polovina, Řek, Želatinový bonbón, Nákup, Hello Kitty, Řepný cukr, Desetileté dítě, Sladká tečka, Vynikající zdroj, Hello, Piškotové těsto, Tavený sýr, Mnohý odborník, Mléčný produkt, Vhodná snídaně, Bílá mouka, Potraviny na Heureka.cz