Maminka.czBatole

Už je zase nemocné…

Ivana Ašenbrenerová 17.  3.  2010
Tak jste se dočkali - vaše batole začalo chodit do mateřské školky. Čeká vás spousta nových věcí, ale také mnohem častější stonání. V dětském kolektivu se totiž viry a bakterie šíří přímo ďábelskou rychlostí.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vendulka byla až do tří let v podstatě zdravé dítě. Občas nějaká ta rýmička nebo kašel, ale nic vážného. Vlastně jsme neměli ani jednou antibiotika. Pak jsme začali chodit do školky a všechno bylo jinak. Každé dva měsíce měla zánět průdušek, nosohltanu, zánět středního ucha a dokonce i spálovou angínu,“ vypráví Andrea (33) z Prahy. Její Vendulka není jediné dítě, které prožívá s nástupem do školky podobné problémy. Jak říká alergoložka a imunoložka MUDr. Dagmar Pohlová, na vině je nevyzrálá imunita. Pokud je tedy vašemu dítku kolem tří let, je častější nemocnost naprosto normální. „Často nemocné dítě je takové dítě, které má obvykle čtyři a více infektů během kalendářního roku a častěji musí užívat naůříklad i antibiotika. Nejsou to však většinou žádné vážné nemoci, ale spíše běžná rýma, kašel nebo chřipka,“ vysvětluje situaci dr. Pohlová.

Nekonečné stonání

Vyléčila jste jednu rýmu a kašel, dítě bylo týden ve školce a už je tu zase něco? Nic neobvyklého, nad čím byste měla kdovíjak dlouho dumat. Prostě to tak je - jen to je pro maminky, které se zrovna vrátily po mateřské do práce, náročné. „Nástup do mateřské školky znamená často kvůli zvýšené nabídce virů a bacilů v dětském kolektivu vzestup nemocnosti - imunita se musí naučit rozpoznávat a bránit se infekcím, který kolektiv v hojnější míře nabízí. Současně může situaci komplikovat alergie či zvětšená nosní mandle. Problémem je přítomnost ne zcela zdravých dětí ve školkách,“ vysvětluje imunoložka Pohlová.

Typické nemoci

Může to být onemocnění jak virového (infekce dýchacích cest, vodnaté rýmy, kašel v podzimním a zimním období či zažívací infekty, jako je zvracení, průjmy - ty spíše naopak v letním období), tak i bakteriálního původu (v dýchacích cestách - hnisavé rýmy, záněty středouší, kašel, ale i zažívací nemoci, například salmonelóza). K nejčastějším bakteriálním chorobám dětského věku patří streptokoková onemocnění - šíří se nejčastěji a nejrychleji právě v dětském kolektivu. Patří sem spála či streptokoková angína. Přenáší se přímým stykem a nejčastěji kapénkovou infekcí od dětí, které jsou nemocné, případně od bacilonosičů. Jak říká dětský lékař MUDr. Petr Karger, bacilonosičství je časté v dětských kolektivech, kde pak propuknou malé epidemie angíny nebo spály. Přicházejí hlavně v chladných ročních obdobích a vybírají si právě děti s oslabenou imunitou. Bohužel, někdy jsou děti oslabeny i tím, že užívají často antibiotika.

„Opakované podávání antibiotik může naši imunitu ovlivňovat. Proto je vhodné je brát jen při bakteriálních, nikoli virových infekcích a raději až po pozitivním kultivačním nálezu (výtěru z krku, vyšetření moči, nosu atd.), při zvýšených parametrech zánětu v krvi, sedimentaci, CRP či krevním obrazu,“ doporučuje MUDr. Dagmar Pohlová. Antibiotika totiž přechodně oslabují obranné síly organismu, jejich užíváním se mění vnitřní střevní flóra, která je nepostradatelná pro správnou funkci střevního imunitního systému. Pokud tedy hned při prvním zakašlání dítěte žádáte svého lékaře, aby mu předepsal antibiotika, zvolněte, popřemýšlejte a jejich předepsání nechte na lékaři. Pokud je „normální“, pak zcela jistě ví, kdy je vhodná chvíle na to je nasadit a je to zbytečné.

Braňte se sami!

Nečekejte, až viry zaútočí plnou parou, zkuste si pomoci sami. Jak? Prevencí.

  • Jezte zdravě a pijte dostatečně!
  • Udržujte nekuřácké prostředí.
  • Eliminujte stres. (Nemyslete si, i dítě může být ve stresu, zejména když změnilo prostředí a začalo chodit do mateřské školky, kde nikoho nezná.) * Konzumujte co nejvíce vitaminů v přirozené formě, eventuálně v zimním období ve formě potravinových doplňků.

Můžete zkusit i výtažky z bylin či živočišných tkání. Ale pozor - nejde o léčbu, takže je lepší, když jejich podávání zkonzultujete s pediatrem.

  • Choďte ven.
  • Po nemoci dodržte rekonvalescenci.
  • Po antibiotické léčbě podávejte dětem k úpravě střevní mikroflóry probiotika.
  • U dětí se sníženou imunitou podávejte léky na podporu obranyschopnosti.
  • U alergických dětí také zároveň léčete rozpoznanou alergii.
Témata: Děti, Časopis Maminka, Batole, Nemoc, Petr Karger, Bakteriální původ, Vendulka, Dagmar Pohlová, Nemo