[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ano, jde sice o poměrně banální onemocnění, každý rodič ale ví, že mít doma nerudného malého „usmrkance“ s ulepeným a ucpaným nosem, ze kterého teče, není žádný med. A když se vám podaří vysvětlit mu správně a včas techniku smrkání, uleví se jemu i vám a ušetříte si nejednu návštěvu ordinace i probdělou noc.
Rýmu děti nejčastěji dostanou při prochlazení, kdy se snižuje přirozená obranyschopnost organismu. Může ale být také projevem alergie nebo průvodním jevem některých jiných onemocnění, zejména virového původu. Nosní sliznice je silně prokrvená a na jejím vlhkém povrchu se zachycují mikroorganismy obsažené ve vzduchu, který dýcháme. A pokud máme sníženou imunitu, může nápor virů způsobit zánět sliznice. Ta se překrví a oteče, což ztěžuje dýchání. Vše provází více či méně hojná produkce hlenu. A pokud se hlen neodstraňuje, stéká do krku, což následně navíc dráždí ke kašli.
Nos je sídlem čichu, pomáhá při vnímání chutí a zároveň plní i funkci „klimatizace“ – veškerý vdechnutý vzduch otepluje či ochlazuje, zvlhčuje a čistí tak, aby měl ideální vlastnosti pro svou další cestu do plic. A právě čisticí funkce nosu má zásadní vliv na prevenci vzniku respiračních onemocnění. „Pokud vše funguje, jak má, dochází k transportu hlenu, který je produkován nosní sliznicí a pomocí hustého koberce řasinek neustále posouván do hltanu, odkud je polykán. Tímto způsobem se veškeré viry, bakterie, alergeny a další nečistoty přirozeně odplavují z povrchu sliznice. Rýma nastává v případě, že řasinky správně nefungují. Tím dochází k narušení ochranné funkce nosu, vysychání sliznice, hromadění hlenů a omezení průchodnosti nosu,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Jarmila Seifertová.
Při rýmě u malých dětí je především důležité dbát na to, aby zůstala zachována průchodnost nosních cest. Zejména u kojenců je dýchání nosem důležité, protože do několika týdnů věku nedokáží dýchat ústy, a navíc jim ucpaný nosík brání správně a dostatečně sát při kojení.
Pokud postihne rýma dospěláka, zajde do nejbližší lékárny a koupí si kapky nebo sprej, které mu při dýchání dokáží ulevit. Určitě ale tušíte, že v případě vašich ratolestí to tak snadné není. Když pomineme problém masivního odporu a hysterických scén, které většina mrňat předvádí při jakémkoli pokusu cokoli jim vstříknout do nosu, většina dostupných přípravků není pro nejnižší věkové kategorie vhodná. Sliznice u malých dětí je totiž velmi jemná a běžně používané spreje či kapky by ji mohly spíše poškodit a problémy ještě zhoršit.
Jednou z velmi nepříjemných a bolestivých komplikací rýmy může být dokonce zánět středního ucha. Jak je to možné? Zhoršená průchodnost nosu a nedostatečné odstraňování a odtékání hlenu totiž způsobují, že choroboplodné zárodky se snadněji dostávají do krku, plic, dutin a uší. A proto se u malých dětí často vyvine zánět středního ucha. Způsobují jej bakterie, které se sem dostaly z hltanu Eustachovou trubicí. A proč trpí na záněty středního ucha mnohem častěji děti než dospělí? Je to dáno odlišným anatomickým uspořádáním v dětském věku. Eustachova trubice je kratší a širší, a proto přes ni infekce snadněji pronikne do středoušní dutiny. Když vaše ratolest navíc neumí nebo nechce smrkat, infekce se do středoušní dutiny dostává s hlenem. Nemoc se projeví horečkou, silnými bolestmi a při těžším zánětu může dokonce prasknout ušní bubínek. Hnis sice odteče a bolest se zmírní, ale bubínek se hojí několik týdnů. Vždy se proto vydejte včas k lékaři, specialistovi ORL. Nutná je zpravidla léčba antibiotiky. Někdy lékař ušní bubínek propíchne, aby mohl hnis vytéci ven a dítěti se ulevilo od bolesti.
V případě rýmy u malých dětí je podle pediatričky MUDr. Jarmily Seifertové ideální léčbou kombinace aplikace solných roztoků nebo minerální vody Vincentky (účinně léčí onemocnění krku, dýchacích cest či hlasivek, zvlhčuje sliznice a umožňuje rozpouštění hlenů v dýchacích cestách) a nosní sprchy. Pro děti, které ještě neumí samy smrkat, můžete vyzkoušet například novinku Omron C102 total (pro kojence je k dispozici rovněž inhalátor s nosní odsávačkou Omron DuoBaby), která v sobě kromě nosní sprchy schovává i inhalátor, který využijete nejen při léčbě dýchacích cest, ale skvěle poslouží také jako prevence onemocnění horních cest dýchacích. Inhalátor pomůže také v případě alergické nebo chronické rýmy. Jak funguje? Kromě mechanického očistění dochází i ke zvlhčení zánětem podrážděné sliznice a k jejímu zklidnění. Zároveň dojde k naředění hlenu. „Inhalování pomůže při akutních i chronických onemocněních dolních i horních dýchacích cest, mezi které patří nejen rýma a záněty středního ucha, ale také záněty průdušek, plic, hrtanu nebo astma. Pravidelným preventivním inhalováním můžete předejít komplikacím a následné léčbě antibiotiky,“ dodává MUDr. Seifertová.
Nejste si jisti, kdy s tím můžete začít? Podle lékařů jsou děti schopné samostatně se vysmrkat zhruba již od dvou let věku. Některé si ale, přes veškeré snahy rodičů, utírají spokojeně mokrý nos do rukávů ještě v mateřské školce a všem pokusům vytrvale odolávají. Základem úspěchu je trpělivě a srozumitelně jim vysvětlit, proč je smrkání tolik důležité, a vytrvat v pravidelném nácviku. Možná se to zprvu neobejde bez slziček a vztekání, ani tak to ale nezdávejte. Zde máte pár praktických tipů.
*Začněte tehdy, kdy je dítě zdravé, odpočaté a v dobré náladě.
*Nejdříve ho naučte foukat ústy. Osvědčené je foukání do píšťalky, papírové kuličky po stole nebo sfoukávání svíčky.
*Pokud zvládnete foukání ústy, zopakujte bod dva, ale s tím rozdílem, že teď už se fouká pomocí nosu. Případně můžete pro oživení přidat i troubení do kapesníku jako slon, funění jako ježek nebo přimějte dítko, aby foukalo nosem na zrcadlo, které se zamlžuje.
*V dalším kroku je vhodné naučit ho foukat jen jednou nosní dírkou. I následné smrkání „naostro“ se doporučuje pouze jednou dírkou, což zaručí dostatečný tlak.
*Za snahu a každý i nepatrný pokrok potomka pochvalte a odměňte.