Maminka.czTěhotenství

Už v děloze se toho dítě dokáže spoustu naučit. Co pro to můžete udělat vy?

len 10.  5.  2023
Netvrdíme, že díky našim radám porodíte malého Einsteina, Mozarta nebo Michelangela. Když už ale dnes víme, že človíček v děloze je tvor nanejvýš vnímavý a učenlivý, bylo by škoda toho nevyužít!

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zvláštní, že narozeniny bereme jako to nejdůležitější osobní datum, že? Vždyť přece okamžik zplození je mnohem významnější, tam je teprve co slavit! Jako kdyby v Evropě vyhlásili běžecký závod a vy ho v té obrovské konkurenci vyhrajete. Ne porodem, ale tímhle závodem na vzdálenost 17 centimetrů to všechno opravdu začíná. A až se oplodněné vajíčko uhnízdí a začne růst nový život, už během pár týdnů je tu zdatný prenatální student.

VIDEO: Kluk, nebo holka? Jak se vyvíjejí pohlavní orgány miminka

Prenatální komunikace v plenkách

Když kanadský psychiatr Thomas R. Verny začal objíždět Severní Ameriku a Evropu s přednáškami na téma „tajný život dítěte před narozením“, bylo to jako zjevení! Bratislavský rodák odvážně prohlašoval, že nenarozené dítě slyší, že umí nějak odpovědět na hlasy a zvuky. Že dokáže upozornit na zdravotní problémy, které si matka nebo lékař ani nemusí uvědomovat. Že pozná, jaké city k němu chováte, a na lásku dovede reagovat. Prostě že nenarozené dítě je aktivní a vnímavá bytost, ba co víc - dokáže se velmi bystře učit! Spoustu svých kolegů svými tvrzeními nanejvýš popuzoval. Dnes jsou jeho kdysi revoluční názory normou i u nás.

Konečně! Protože například těhotné Korejky už po staletí praktikují každý den soubor prenatálních praktik zvaných taegyo. Zahrnují pravidla pro mluvení, čtení příběhů, poslech hudby a cvičení jógy. Korejské maminka věří, že tak napomáhají rozvoji nadání, osobnosti a inteligence miminka. A nemusíme chodit pro příklad do Asie, nizozemský vědec Frans Veldman už v roce 1945 upozornil na dotekovou techniku zvanou prenatální haptonomie, kterou označil za „vědu afektivity“. Populární se stala až v 80. letech minulého století zejména ve Francii. Těhotné Francouzky s partnery zcela běžně navštěvují kurzy prenatální haptonomie vedené zdravotníky. 

Nepodceňujte prenatální komunikaci s miminkem. Naučte se více než 5 způsobů, jak na to

Děloha jako smyslové hřiště

Trochu teorie máme za sebou a teď k vaší těhotenské praxi. Hodí se vědět, ze nenarozené dítě se dokáže učit trojím způsobem: zkušeností, opakováním a na základě asociací. Jak toho můžete využít vy jako maminka? Pomozte mu s učením například těmito 5 způsoby:

1. Já, muzikant

Přemýšlela jste někdy, co vaše dítě v děloze slyší? Jeho hlavní zvukovou kulisou je tlukot vašeho srdce, dýchání, hlas, pumpování krve a všemožné bublání z trávení. Ale může slyšet i tlumené zvuky zvenčí. Jestli vám teď přišel na mysl Mozart, o jehož hudbě se traduje, že zvyšuje IQ nenarozeného dítěte, tak vás zklameme - tohle je jeden z těhotenských mýtů. Ve skutečnosti neexistují relevantní důkazy, že by klasická hudba takto působila.

Pokud jde o hudbu v těhotenství, doporučuje se obecně pouštět cokoli, co vás uklidňuje. Jen ne moc nahlas. A určitě nepřikládejte sluchátka ke stěně břišní!

Ne, nemůžeme vám slíbit, že porodíte zázračné hudební dítě. Ale až tuto hudbu novorozeně znovu uslyší, může ji rozpoznat a spíš se uklidnit. A naopak, když je hudba, kterou si pouštíte v těhotenství svižnější, může plodu zvýšit srdeční tep, takže se bude více hýbat. A krátce po narození může dítě na tyto konkrétní skladby, které v děloze pravidelně slýchalo, reagovat tím, že se bude čipernější.

2. Mluv, mluv, zajímáš mě

A nejde jen o hudbu, dítě si po narození může vybavit i jiné zvuky, které slyšelo v děloze. Třeba znělku vašeho oblíbeného televizního pořadu nebo pohádku, kterou jste často předčítala staršímu sourozenci. Může také dávat přednost vašemu hlasu před ostatními, a tak věnovat zvýšenou pozornost vám, když mluvíte.

V bavorském univerzitním městě Würzburgu funguje unikátní Centrum prelingvistického vývoje a vývojových poruch, kde pod vedením profesorky Kathleen Wermke analyzují zvuky raného dětství ve vztahu k řeči. „Vývoj jazyka začíná v děloze vnímáním mateřského jazyka. Ačkoli mnoho zvuků je u všech kojenců univerzálních, specifické zvukové vlastnosti, které odrážejí rodný jazyk, se vyskytují od prvních dnů života,“ říká profesorka Wermke. Dítě totiž vnímá zvuky už v děloze a po narození tak rozpozná intonaci mateřského jazyka a používá ji. Jinými slovy: Miminko pláče svou rodnou řečí. Tedy tak, jak vás slýchalo mluvit, když bylo v bříšku. Proto jinak pláčou japonské děti, jinak francouzské nebo české. Žádný div, že se vám pláč právě toho vašeho človíčka zařezává do mozku. Má vás totiž "naposlouchanou"!

3. Dobrou chuť!

Věděla jste, že to, co v těhotenství jíte, ovlivňuje chuť plodové vody? Předpokládá se, že dítě si mimo jiné pamatuje i různé chutě, které zažívá v děloze. Někteří odborníci se domnívají, že to může pomoci při zavádění kojení, protože vaše strava ovlivňuje i chuť mateřského mléka. Toho můžete využít i při odstavování - dítě může upřednostňovat známé chutě v příkrmech. Takže si hlídejte, na co ho v děloze naučíte... 

4. Zítra se bude tančit všude

Mimika reagují pozitivně nejen na známé hlasy a hudbu, které slyšely v děloze. Uklidňuje je také houpání, protože jim připomíná pohyby vašeho těla. Jak byste se tedy měla hýbat, aby se to miminku líbilo? Především bezpečně, samozřejmě. Obecně ale nenarozené děti rády chůzi nebo břišní tanec. Tomu se také přezdívá tanec rodiček a zamlouvá se nejen děťátku, dobře udělá i vám - ulevuje totiž od bolestí zad, prokrvuje, uvolňuje a posiluje pánevní dno a zlepšuje střevní peristaltiku. A to se v těhotenství náramně hodí. Raději se ale vyhněte prudkým pohybům pánví a ostrým shimmy.

Nicméně tanečnice, lektorka a choreografka Mirka Papajiková tvrdí, že těhotná žena může tančit cokoli, na co se cítí: „Chci říct, že to není o tom, co je nebo není vhodné pro těhotné tělo. Jde o to, co je vhodné pro vaše konkrétní tělo. V ideálním případě to dovedete sama rozpoznat a nemusí vám to říkat nikdo z venku. Proto velmi doporučuji poznat své tělo ještě před těhotenstvím a vědomě vnímat probíhající změny.“

5. Propojte se s nevědomím

Tuto skupinu prenatální komunikace může někdo skepticky zahrnout pod výraz "ezo". Jedná se například o pozitivní afirmace, těhotenské karty nebo intuitivní kresbu. Pokud vám tato oblast není právě blízká, je jasné, že se do toho nepohrnete. To je úplně v pořádku, když neexistuje logické vysvětlení, psychika se brání. Ale pamatujte: To, že něco nevidíme, nebo tomu nerozumíme, neznamená, že to neexistuje.

Zajímavou variantou prenatální komunikace je aktivní imaginace, která mimo jiné umožňuje napojit se na miminko v bříšku. „Pokud jste zdravá a nemáte žádné psychické potíže, imaginaci může vyzkoušet sama. Důležité je, abyste se dokázala napojit sama na sebe. Abyste uměla vnímat své tělo, jeho potřeby. Jestliže si nejste jistá a máte z toho obavy, pak bych raději doporučovala se nechat vést odborníkem. Samozřejmě v obou případech platí pravidlo při nepříjemných pocitech imaginaci ihned ukončit," říká psycholožka Dagmar Kožinová, která imaginační techniky učí na svých kurzech osobního rozvoje. 

A jak by měl takový „výsledek“ imaginace vypadat? „Doporučila bych naprosto se oprostit od jakýchkoli očekávání. Mohou celý zážitek zkazit, když se nebude vyvíjet podle plánu. Každá žena je jiná a může tedy zažít něco jiného. Obvykle vidí obrazy, slyší slova, která se vynoří v mysli, nebo taky něco cítí. Pocity jsou často skvělým průvodcem. Někdy stačí, když je oběma příjemně, i to může být dobrý výsledek tohoto propojení. Čas spolu, zastavení, zpomalení, relax. Vnímání svého těla a rostoucího zázraku v něm,"  doporučuje psycholožka.

Jak na imaginaci?

Dopřejte si prostor a klid. Zavřete oči a zhluboka se nadechněte a vydechněte. Skrze dech své tělo uvolněte. Teprve pak začínejte vnímat své tělo. Představte si, že vnitřním zrakem dokážete jednotlivé části těla doslova scanovat a získávat z nich informace. Nejprve zaměřte pozornost na nohy – prociťte je a vnímejte. Jak se mají? Co potřebují? Jak kdyby k vám nohy promlouvaly. Komunikace může probíhat ve vaší mysli i skrze pocity. Pak postupně projděte celé své tělo, až se dostanete i k bříšku, ve kterém je ukrytý váš poklad, nám ženám nejcennější. S miminkem pak můžeme komunikovat stejně jako s jinými částmi svého těla. Je dobré zeptat se na spokojenost, jak se má, co se mu líbí, co naopak ne. Zda je něco, co pro něj můžete udělat. Taky mu můžeme vyjádřit svou lásku, případně vysvětlit některé události, které se staly. Můžete si s ním i povídat.

Více na www.dagmarkozinova.cz

Témata: Těhotenství, Miminko, Od těhotenství k porodu, Tipy a rady v těhotenství, učení, Tělo, Komunikace, hudba, Kathleen, Běžecký závod, Evropa, Mozart, Dagmar Kožinová, Francie, Zvuk, Einstein, Kanadský, PDF, Propojení, Asie, Severní Amerika, Děloha, Michelangelo, Děti