[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přemýšlíte, které potraviny jsou pro malé děti vhodné a prospěšné, a které naopak nejsou? Jak je na tom třeba salám nebo párek?
Jednoduchá odpověď – uzeniny do stravy malých dětí nejenže nepatří, ale jsou přímo škodlivé! A nejedná se jen o batolata, ale i o starší děti včetně školního věku. Uzenina je typickým příkladem všeho nezdravého, je doslova smetištěm látek nepotřebných. „Obsahují nepřiměřené množství živočišných tuků, což jsou tuky méněcenné – takzvaně nasycené, a tím jsou pro organismus pouhým zdrojem energie, nikoli stavebním kamenem, jako jsou tuky rostlinné a nenasycené. Dále obsahují naprosto nepřípustné množství kuchyňské soli (NaCl), ale i různých konzervačních aditiv na bázi například dusičnanů či polyfosfátů.
Masné výrobky dětem na talíř patří, ale výhradně vařené či dušené, včetně dušené šunky. Takzvané „baby“ šunky nemají s uzením naštěstí nic společného. A neobsahují ani sůl, ani jiná aditiva (éčka),“vysvětluje MUDr. Martin Fuchs.
KRÁLIČÍ STEHNA NA ZELENINĚ
Suroviny: 2 stehna z králíka, 2 hrnky kořenové zeleniny (mrkev, celer atd.), 2 lžíce rostlinného másla
Postup: Stehna omyjeme. Kořenovou zeleninu očistíme a nakrájíme na drobné kousky. Maso vložíme do pekáčku, posypeme drobně nakrájenou zeleninou, přidáme máslo a podlijeme vodou. Pečeme přikryté v troubě doměkka (můžeme též dusit ve větším hrnci na plotně). Jako přílohu podáváme vařené brambory, které můžeme posypat pažitkou.
ŽEMLOVKA PRO BATOLATA
Suroviny: rohlík, vejce, Lučina (nebo žervé), jablko, mléko (plnotučné nebo kojenecké), rostlinný tuk
Postup:Rohlík rozmočíme v mléce (pokud má dítě atopický ekzém, používejte raději kojenecké mléko než krabicové plnotučné) a rozšlehaném vajíčku (pro roční dítě použijte jen žloutek). Do vymazané misky (můžete vysypat trochou strouhanky) klademe postupně rohlík, žervé a nastrouhaná jablíčka. Polijeme zbytkem rozšlehaného vajíčka s mlékem, v troubě zapékáme asi 20 minut. Lučinu nebo žervé můžeme naředit.
Maminčin odborník MUDr. Martin Fuchs primář pediatrického oddělení FN Na Bulovce, Praha
„Máme téměř roční holčičku. Od 6. měsíce přikrmujeme a stále kojíme. Z nemléčných kaší používáme i kukuřičnou či jáhlovou, do kterých přidávám různé ovoce. Může se podávat celozrnná špaldová krupice či celozrnná kukuřičná kaše? Jaké obiloviny jsou vhodné v jídelníčku ročního dítěte?“
Petra Vernerová
Stravitelnost celozrnných pokrmů je plně závislá na schopnosti trávicího systému. Trávení dítěte je jednoduše řečeno nezralé. Celozrnný znamená, že zrno není vymleté a oloupané. Takto upravená zrna si mimo jiné ponechávají hlavní zdroj vlákniny.
Vláknina je vlastně směs nestravitelných cukrů, které jsou zdrojem energie pouze pro střevní bioflóru. Vláknina je tak důležitá pro růst „hodných“ bakterií, pro plynulý proces trávení a formování stolice. A to je právě kamínek úrazu. Se značnou náloží vlákniny si trávení dítěte zkrátka neporadí, dítě tak může trpět bolestmi bříška, zácpou (ale i průjmy). Ale nemusíte se obávat, dítě o vlákninu při vynechání celozrnných jídel nepřijde, tedy za předpokladu konzumace dostatku ovoce a především zeleniny. V mateřském mléce je pro představu kolem 1 % nestravitelné vlákniny, a to logicky považujeme za optimální.
Do jednoho roku věku tedy platí: celozrnné pečivo ani celozrnné kaše ne. Nabídku obilovin a neobilovin rovnoměrně rozdělujte a v tomto věku se nevyhýbejte ani lepku. Se zařazením lepku do stravy kojence by se nemělo příliš otálet (kolem 6. měsíce, a to i při dostatečném kojení), nejpozději do 8. měsíce věku.