Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

V Česku našli nový domov, ukrajinští manželé se z vděčnosti stali pěstouny

23. 10. 2019
V Česku našli nový domov, ukrajinští manželé se z vděčnosti stali pěstouny
Je to už dvacet let, kdy se Světlana a Serhij rozhodli opustit rodnou Ukrajinu a přestěhovat se do Čech. Vychovali zde své, dnes už dospělé potomky a nikdy nepřestali být naší zemi vděční, že je přijala s otevřenou náručí. A to byl jeden ze zásadních důvodů, proč se rozhodli stát pěstouny a přijmout do své rodiny další tři děti.

Manželé otevřeně přiznávají, jak moc si váží toho, že získali české občanství a že jim naše země otevřela dveře. „V Česku jsme doma, jsme vděční za vstřícné přijetí, nikdy jsme neřešili zásadnější problémy. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli stát se pěstouny. Můžeme tak této zemi vrátit to, že nás přijala,“ říkají Světlana a Serhij.

Žijí ve východních Čechách, ve svém domě mají krejčovství, navrhují a šijí oděvy. Do pěstounské péče přijali před třemi lety sourozence Dominika, Vladimíra a Janu. Jejich vlastní děti již žijí samostatně, starší syn Alexandr je sám otcem, žije a pracuje v Anglii, o pět let mladší Alena vystudovala konzervatoř, učí hru na klavír a dále studuje na vysoké škole.

Nechte si rady! Okolí jí říká, že má po porodu shodit. Syna však adoptovala

Děti odešly, chtěli jsme zase zaplnit dům

Jak nakonec došli k rozhodnutí, že se stanou pěstouny? Plánovali společný život se svými dětmi, domnívali se, že budou nadále žít s nimi, počítali s tím také při přestavbě domu. Jejich syn ale žije v Anglii, dcera v Praze. Když oba odešli, přemýšleli manželé, co dál. V té době navíc také zemřela maminka Serhije, která s nimi žila pod jednou střechou, a jak sami říkají, přestože jsou se svými dětmi téměř v každodenním telefonickém kontaktu, samota na ně dolehla. A zároveň si uvědomovali, že mají dostatek času a energie, a věděli, že chtějí pomoci dalším lidem než se jen věnovat jenom sobě. „Udržovali jsme krejčovství, manžel chodil do práce. Začali jsme se dívat na pořady o dětech, které potřebují nový domov. Dostal se nám do rukou leták Hledáme rodiče. Už si nedokážu přesně vybavit, jak jsme se rozhodli, ale bylo to nějak nezávisle na sobě. Kdybych něco chtěla sama a můj muž ne, to by nešlo,“ přiznává Světlana.

Pěstounství není adopce. S dítětem musíte přijmout i jeho rodinu a minulost

Padli jsme si do oka

Společně se nakonec rozhodli, že pomůžou cizím dětem. I jejich vlastní děti s tím souhlasily. Vzpomínají, že se rozhodovali asi dva roky. Četli letáky, hledali informace a začalo jim to do sebe zapadat, tato cesta jim dávala smysl. Podali žádost na městském úřadě a prošli úspěšně přípravou na pěstounství. Ve své žádosti uvedli, že si dovedou představit přijmout jedno až tři děti ve věku do šesti let. V případě sourozenců připouštěli i vyšší věk. Krajský úřad vytipoval pro Světlanu a Serhije tříčlennou sourozeneckou skupinu dětí ve věku 11, 12 a 13 let. Protože se jednalo o starší děti, byl plánován delší horizont jejich seznamování s novou pěstounskou rodinou. Jak probíhalo seznamování?

 „V březnu 2016 nám zavolali z Krajského úřadu, že pro nás mají vytipované děti. A že jsou tři a trošku starší, než jsme uvedli v žádosti. Optala jsem se, zda je mezi nimi holčička, byla, tak jsem zajásala. Postupně jsme se začali vzájemně seznamovat. Navštívili jsme je v dětském domově, brali je na výlety, na návštěvy k nám domů. Padli jsme si do oka. Bylo plánováno, že děti dokončí školní docházku a během letních prázdnin pak konečně přejdou k nám,“ vypráví Světlana. 

Pokud máte malé děti, pěstounství odložte, radí zkušená dočasná máma

Ničeho se nebojíme!

Podle slov obou manželů jim pěstounství dává novou chuť do života. Mají krásný důvod, proč ráno vstát z postele. Shodují se, že jediné, co jim jejich rozhodnutí „vzalo“, je volný čas, toho by bylo určitě více. Ale nelitují ani v nejmenším. „Rozhodli jsme se, už nejde jít zpátky, už tu jsou děti, musíme všechno dotáhnout. Až jim bude osmnáct, když budou chtít odejít, odejdou, když ne, mohou u nás zůstat. Naše děti odešly, už jsme to prožili, nebojíme se toho. Ale budeme rádi, když nám všechny naše děti v životě zůstanou,“ říkají Světlana a Serhij.

Témata: Děti, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina, Světlana, Anglie, Manžel, Vděčnost, Praha, Alena, Čechy, Letní prázdniny, Nový domov, Vladimír, Jana, Krejčovství, Česká republika, Domov, Ukrajina, Pěstoun

Mohlo by vás zajímat
Otázky kolem přebalování: Jak často měnit plenku? Utírat, nebo umývat?
Matky jsou jak elitní vojáci ve výcviku, píše Marie Doležalová
Rodičovská dovolená 2020: Vše, co o ní potřebujete vědět
Záhada jménem syndrom ruka-noha-ústa. Pozor na záměnu
Přiznání: Nenávidím mateřství. Dceru miluji, ale být matkou mě štve!
Narodila se bez rukou. Lékaři byli pro potrat, rodiče ho odmítli
Kdy nechat děti doma samotné? Nejdřív ve 12 letech, tvrdí odborníci!
Proč pořád tak zlobí? Možná za to můžete vy! Ovládejte se
Těhotenství jim navždy změnilo tělo. Není se za co stydět, vzkazují tyhle matky!

Horoskopy

Ryby Už na první pohled jde vidět, že nejste v dobré formě. Jedná se zejména o psychické strádání. Neberte…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Sáva, Sába





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu