Maminka.czKojenec

V Norsku chodí na mateřskou i tatínkové!

Severské země jsou známé krásnou přírodou, rozvinutým systémem sociálních služeb a rovnoprávným přístupem k ženám. Platí to i v případě maminek? Jak se jim tam žije, nám prozradila Barbora Šindelářová.
, Časopis Maminka
23. 4. 2010
V Norsku chodí na mateřskou i tatínkové!

Barbora Šindelářová (31), Norsko partner Lars Jakobsen (34), dcera Karolina (narozena v prosinci 2009)

Jak ses dostala do Norska?

Do Norska jsem začala jezdit se svým tehdejším přítelem; byl to Nor a v Praze studoval medicínu. Sice jsme strávili léto v Oslu a já se naučila základy jazyka, ale nakonec jsme se rozešli. Říkala jsem si, že je to škoda naučit se jazyk a vlastně ho nevyužít, a tak jsem se rozhodla najít si tam letní brigádu. Práce v domově důchodců byla ale náročná a skoro nikdo se tam se mnou nebavil. Lidé jsou tam velmi uzavření a k cizincům skeptičtí. Až ke konci jsem se spřátelila se zdravotním bratrem, který tam byl také na brigádě. Původně jsem zamýšlela strávit v Norsku tak půl roku až rok, ale našla jsem si tam kamarády, práci, a především – potkala jsem svého partnera Larse.

Kde jste se seznámili?

Poprvé jsme se viděli 3 metry pod vodou. Byli jsme se potápět na vraku v Gratangen v severním Norsku a narazili jsme na sebe po cestě na hladinu. Oba jsme si říkali, že si budeme užívat nějaký ten rok svobody, potápění a skialpu, ale od druhého setkání jsme se od sebe už nehnuli. Rok nato jsem otěhotněla a v prosinci loňského roku se nám narodila dcera Karolina.

Žijete v Norsku, váhali jste, jestli se nevrátit do Česka?

Pořád váháme, ale tady na severu máme hory a moře. Oba milujeme přírodu a možnost jít si ve všední den po práci zaběhat na lyžích nebo se třeba potápět dělá náš život zajímavějším.

Jaký je pro Češku život ve Skandinávii?

V Norsku se žije fajn, ale člověk se musí smířit s tím, že je tu cizincem. Je daleko od rodiny a všechno stojí víc úsilí. Norové, zvlášť ti na severu, stojí nohama pevně na zemi. Jsou zvyklí žít v souladu s přírodou a mají podobný humor jako my. Byla jsem překvapená, kolik starých a stále docela čiperných lidí je tu v domovech důchodců. Když jsem tu začala pracovat jako terapeut, tak jsem se divila, proč se o problémech nemluví mezi přáteli a mnohdy ani v rodinách. Na druhou stranu je příjemné, že vás všichni známí nezahlcují svými stížnostmi a obtížemi a že tu většina lidí má neustále úsměv na tváři.

Liší se místní výchova od české?

V Norsku je nepřípustné fyzické trestání dětí – je to i zákonem ošetřené. Je nemyslitelné svého potomka plácnout přes zadek ani tu neuslyšíte rodiče na děti křičet. Děti se v Norsku vedou k průměrnosti, nepodporuje se soutěživost a talent. Nejsou tu zvláštní školy ani speciálně zaměřené základní školy jako sportovní nebo jazykové. V jedné třídě sedí jak ti, kteří potřebují pomoc, tak ti, kteří jsou napřed.

Je zde prostředí „přátelské k dětem“?

Dětských hřišť i koutků je všude dost a do restaurací i do kaváren se tu chodí už s novorozeňaty. Málokterá maminka sedí doma. Já mám zhruba pět kamarádek, se kterými jsem se seznámila během těhotenství. S mrňaty chodíme ven každý den a kojíme je tam, kde dostanou hlad. Vzhledem k podnebí to musí být vždycky uvnitř, takže už jsem kojila v samoobsluze, kavárnách anebo v muzeu, a nikdy se na mě nikdo divně nedíval. V Tromsoe, kde žiji, je poměrně dobrá nabídka aktivit pro maminky na mateřské. Máme tu klub maminek, které chodí na túry, dětské zpívánky, plavání pro mimina a velmi oblíbené je i „babykino“. Každý čtvrtek dopoledne hrají jeden z filmů z večerní nabídky. Kino je lehce osvětlené, zvuk zeslabený a dovnitř můžete s kočárkem.

Odlišuje se péče o těhotné? Měla jsi lékaře i v Čechách?

Lékaře v Praze jsem navštívila, když jsem byla v osmém týdnu těhotenství. Byli jsme zvědaví a chtěli jsme se na miminko podívat. V Norsku se dělá ultrazvuk až v 18.–20. týdnu těhotenství a podstupuje se tady méně vyšetření a testů než v Česku. V Norsku se debatuje o tom, zda by se měl dělat ultrazvuk v prvním trimestru kvůli odhalení případných genetických vad. Zatím tu politici prosazují názor, že společnost se má (a umí) postarat o postižené a že je neetické mít možnost zvolit si, jestli si postižené dítě ponecháte, nebo se rozhodnete pro potrat. Já jsem ke konci těhotenství byla docela nervózní, protože se tady poslední týdny nechodí častěji na vyšetření jakou nás, ale čeká se na porod. Nám porod vyvolávali a Karolina se narodila 16 dní po termínu.

Co porod, nebylo u něj nepříjemné komunikovat v cizí řeči?

Porod jsem absolvovala v univerzitní nemocnici v Tromsoe. Existuje tu nabídka domácích porodů, ale já se cítila bezpečněji v porodnici. Porodem provázejí porodní asistentky a byl u něj i můj přítel. Karolině se nechtělo na svět a porod trval od začátku kontrakcí přes 30 hodin a skončil císařským řezem. Předtím jsem si také říkala, jestli mi nebude vadit mluvit norsky, ale nebyl to vůbec problém. Dokonce jsem si trochu zanadávala v norštině.

Jak zde funguje mateřská dovolená?

Jeden z rodičů si může vybrat, jestli bude doma rok a brát 80 % platu, nebo osm měsíců a brát 100 % platu. Tatínkové mají volno dva týdny po porodu a pak mají nárok na mateřskou s plným platem deset týdnů. Většina Norů to dělá tak, že je nejdřív doma maminka a ke konci mateřské pak deset týdnů tatínek. Děti se dávají do školky v jednom roce. Já si myslím, že je to poměrně brzy, tak budu doma rok a půl. Po roční mateřské máme nárok na neplacené volno a měsíční dávky. Norové se mě ale často ptají, jestli se nebudu nudit a jestli se mi to nezdá moc dlouho s ohledem na kariéru.

Tatínkové jsou tedy v péči o děti víc zainteresovaní?

Myslím, že se otcové zapojují do péče více než u nás. Je to také dané právě rozdělenou mateřskou. Většina tatínků si vyzkouší být sami na mateřské deset týdnů a navážou tak s dítětem úzký vztah. Podle studie, která tu nedávno vyšla, tráví tatínkové, kteří si vybrali mateřskou, více času s dětmi a i nadále se jim více věnují.

Jakou řečí budete na malou Karolinu mluvit?

Já na ni mluvím česky a Lars norsky. Nedovedu si představit, že by se nedomluvila s mojí rodinou v Česku.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Mohlo by vás zajímat
Léto ještě nekončí. Udělejte dětem vynikající domácí zmrzliny, jsou lepší než kupované
Existují rozdíly mezi porodem chlapce a holčičky?
Může sledování televize pomoci ve vývoji řeči? Budete překvapeni
Než půjde do školky: Potrénujte sebeobsluhu, samostatnost a stravovací návyky

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu