[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Tracey Britten je nejstarší matkou čtyřčat ve Velké Británii, porodila je v roce 2018 ve svých padesáti letech. V roce 2022, poté, co děti oslavily teprve čtvrté narozeniny, prošla rodina velmi náročným obdobím a těžkou zkouškou, když nezbývaly peníze na jídlo pro děti ani na zaplacení nájmu. Tracey skončila se všemi potomky v levné ubytovně, kde měli k dispozici dvě malé místnosti, a vrcholem luxusu byl přenosný dvouplotýnkový vařič. Manžel se dočasně odstěhoval ke své matce.
„V jednom kuse nefungovalo topení, takže děti byly často nemocné, mléko pro ně jsem uchovávala vlažné tak, že jsem lahvičky dávala do vany, kam jsem napustila několik centimetrů teplé vody. Jedna z místností sloužila výhradně na spaní, ve druhé jsem udělala jakousi ,minihernu' plnou hraček a dalších nezbytností,“ vzpomíná Tracey.
Na ubytovnu se dostala poté, co musela celá rodina opustit pohodlný a cenově přijatelný dům s několika ložnicemi, který si pronajímali v severním Londýně a žili v něm s manželem deset let, protože se jeho majitel rozhodl jej prodat. Koupi domu si nemohli dovolit, tak začali hledat pronájem jiného domu, který by je finančně nezruinoval. Jelikož se pronájmy v Londýně a okolí pohybují mnohdy v astronomických částkách a rodině se ani po několika měsících nepodařilo sehnat nové bydlení, byli nuceni k tomuto „provizornímu“ řešení. Tatínek čtyřčat a Traceyin manžel Stephen za rodinou docházel každý den po práci a trávil s nimi i víkendy, spát ovšem musel chodit ke své matce.
„Pokoje na ubytovně jsou tak miniaturní, že se do ložnice zkrátka všichni nevejdeme. Cítím se zanedbaná, neupravená a přiznávám, že jsou dny, kdy se mi ani nechce vstát z postele. Musím ale zůstat silná kvůli dětem. V našem mini bytě je neustále velký hluk. Děti mají spoustu energie, George je navíc autista a nejspokojenější je, když může pořádně nahlas poslouchat dětské říkanky a písničky. Udělám proto vše, co bude v mých silách, abych jim našla krásný a stabilní domov, zaslouží si hezký život,“ řekla loni na jaře Tracey magazínu Daily Mail.
Léčba neplodnosti a celý proces umělého oplodnění stály manžele tisíce liber. Přáli si alespoň jedno dítě, narodila se nakonec čtyřčata: Grace, George a jednovaječná dvojčata Fedrica a Francesca. „Když mi poprvé na ultrazvukovém vyšetření lékař prozradil, že v děloze jsou čtyři plody, rozplakala jsem se a myslela si, že to prostě nemůžeme zvládnout,“ uvedla Tracey. Lékaři manželům prý dokonce nabízeli možnost redukce počtu plodů, domnívali se, mimo jiné vzhledem k věku matky, že zdravotní rizika pro maminku i miminka jsou příliš vysoká. Oba odmítli.
Tracey pracuje jako kosmetička a dermatologická poradkyně, její manžel Stephen je pokrývačem a více než dvě třetiny jejich společných příjmů „spolklo“ právě jen nájemné za dům. S příchodem dětí se situace ještě vyostřila a rodinný rozpočet začal být více než napjatý. Po nuceném vystěhování z domu, kde žili, se rodiče obrátili pro pomoc na místní úřady a doufali, že by mohli získat obecní byt.
Na příslušném odboru jim však sdělili, že by museli být bezdomovci zcela bez prostředků, aby je mohli zapsat na listinu čekatelů. A i v tom případě by mohli přijít na řadu třeba až za deset let. Jenže když už pomalu propadali zoufalství, karta se obrátila a na početnou rodinku se usmálo štěstí.
Jako zázrakem v létě loňského roku objevil Stephen v nabídce nemovitostí dům, který se navíc nachází nedaleko jejich původní adresy. Manželům se nakonec podařilo jej získat k dlouhodobému pronájmu. „Dům je skutečně krásný, má tři pokoje, nově přestavěné podkroví s ložnicí a k tomu úžasnou zahradu. Cítíme se v něm opravdu dobře a děti jsou tu šťastné. Mají dostatek prostoru na hraní a skotačení,“ říká Tracey. Je nadšená, že se jim podařilo zůstat v severním Londýně, z předchozího manželství má totiž ještě tři dospělé děti a deset vnoučat a za každou cenu chtěla zůstat v jejich blízkosti, což se nakonec podařilo.