[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Otočit kohoutkem a napustit si vodu do sklenice. Koupit svému dítěti hračku, protože se mu prostě jen líbí. Zastavit se v drogerii pro hygienické potřeby... Běžné věci, které děláme jako mámy, aniž bychom o nich nějak zásadně přemýšlely.
Jenže o několik tisíc kilometrů dál od našich supermoderních domovů jsou pořád ještě místa, kde jsou přesně tyto věci nepředstavitelným snem. Pro vodu chodí mámy s dítětem na zádech a nádobou na hlavě. Hračky jsou malým zázrakem, na který se stojí fronta. A když dívka nebo žena menstruuje, udělá nejlíp, když po celou periodu radši nevyleze z chýše. Menstruační vložka? Pro většinu žen až příliš velký luxus, který si nemůže dovolit.
Vítejte ve Mzuzu, třetím největším městě v africkém Malawi. Právě tam žije Tusayiwe Mkhondya, mladá žena, se kterou se život moc nemazlil. Otěhotněla, když jí bylo šestnáct, narodil se jí postižený syn, se kterým skončila na ulici. Navzdory všem útrapám ale dokázala najít sílu a dnes je pomyslným majákem naděje pro místní opuštěné děti.
Už ve dvaceti letech založila neziskovou organizaci, která podporuje nejen sirotky, ale také mladé matky bez domova. Její čtyřletý syn, který potřebuje speciální péči, ji motivoval k tomu, aby založila i "školku" pro podobně postižené děti.
Zpočátku v ní měla na starost jen deset dětí, dnes už jich je víc než třicet. Den mladé maminky začíná ve čtyři hodiny ráno, kdy připravuje jídlo. "Jsem jediná, kdo vaří pro děti mladší pěti let, jinak mi pomáhají dobrovolníci. Děti chodí spát v sedm hodin večer, ale v tuto dobu nám začíná noční směna, protože je potřeba udělat další domácí práce..."
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Tusaiwe yana (@tusaiweyana)
Příspěvek sdílený Tusaiwe yana (@tusaiweyana)
Tusayiwe používá ke sdílení svého každodenního života TikTok, zde si vybudovala komunitu více než 2 milionů uživatelů, kteří jí bezmezně fandí. Na svém Instagramu má pro změnu tři čtvrtě milionu sledujících.
Ve svých příspěvcích sdílí nejen svůj život, ale i smutné příběhy některých dětí. Třeba krutý osud mladé dívky žebrající se svým malým dítětem na ulici. V patnácti letech byla znásilněna, a tak se jí Tusayiwe snaží pomoct, protože jí její příběh nápadně připomíná ten vlastní. Často se zamýšlí nad tím, proč musí v Malawi pořád ještě umírat malé děti na nemoci, které jsou v civilizovaných zemích dobře léčitelné. I proto teď (vedle jiných svých projektů) usiluje o zřízení kliniky.
Tusayiwe Mkhondya je zkrátka místní "celebritou" v tom nejlepším slova smyslu. Kéž by měla (nejen) Afrika víc takto silných žen...