[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Lékořice nebo také „sladké dřevo“ má specifickou chuť. Někomu připadá lahodná, někdo si možná vybaví pendrekové bonbony, které v dětství nemohl vystát. Každopádně je to rostlina léčivá, pomáhá například vykašlávání při nachlazení a také zklidňuje žaludek.
Je tomu tak díky látce s názvem glycyrrhizin, kterou kořen lékořice obsahuje (a která je mimochodem mnohem sladší než cukr). Jenže právě ta může být v těhotenství potenciálně nebezpečná. Glycyrrhizin totiž ve větším množství zvyšuje krevní tlak, a může tak poškodit nenarozené miminko.
Už v roce 2010 přišel tým finských vědců vedených Katrií Raikonnenovou z Helsinské univerzity se studií, jejíž závěr zněl: Děti žen, které během těhotenství konzumovaly víc než 100 gramů lékořice týdně, měly později problémy s chováním a koncentrací.
Nyní tým vědců zkoumal tytéž děti – dnes je jim 12 let – ještě jednou. Celkem 378 dětí rozdělil do dvou skupin. První tvořili potomci matek, které během těhotenství přijaly maximálně 250 miligramů glycyrrhizinu týdně. Druhou pak děti milovnic lékořice, které jejím prostřednictvím získaly 500 miligramů glycyrrhizinu týdně.
Výsledky byly jednoznačné: Děti milovnic lékořice měly třikrát vyšší riziko ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou) a vykazovaly mnohem horší výsledky v IQ testech a testech paměti než jejich vrstevníci z druhé testované skupiny. Dívky navíc vážily v průměru o osm kilogramů více a u 60 procent z nich v době sledování již nastoupila puberta. V druhé skupině to bylo jen u 40 procent. Na druhou stranu u chlapců míra, v jaké jejich matky konzumovaly lékořici, jejich zralost nijak neovlivnila.
Způsob, jakým lékořice takto ovlivňuje vývoj dětí, zatím vědci přesně nedefinovali. Pravděpodobně však dítě získává z mateřské krve do vlastního oběhu přebytek stresového hormonu kortizolu, který má vliv na vývoj mozku.
Nakolik by tedy těhotná žena měla řešit, zda sáhne po lékořici, ať už ve formě koření, bylinných bonbonů, pendreku či jiných pamlsků nebo přímo léku? Pokud si dá čas od času trošku na chuť, rozhodně se nemusí ničeho bát. Výše uvedená studie ukázala, že děti matek, které přijaly do 250 miligramů glycyrhizzinu týdně, neměly později žádné z negativních příznaků.
Například lékořicové cukrovinky, jako jsou právě třeba pendrekové „žížaly“ či „šneci“, obsahují na 100 gramů maximálně 200 miligramů glycyrhizzinu, a tak se dá snadno odvodit, jaké množství pamlsku je bezpečné. Při vyšší koncentraci by navíc měl být takový produkt jasně označen.
Co by měly jíst kojící mámy?
Výzkumný tým však nebyl schopen stanovit přesnou hranici, od jakého množství už je lékořice v těhotenství skutečně nebezpečná. U každého člověk je navíc reakce na ni značně individuální. Pokud si tedy chcete být zcela jistá, v těhotenství se lékořici pro jistotu úplně vyhněte. A to zejména léčivým přípravkům, jakou jsou čaje či kapky, v nichž bývá koncentrace glycyrhizzinu často ještě vyšší než v čisté lékořici.