Maminka.czPředškolák

Vadami řeči trpí stále více dětí! Které jsou nejčastější?

3. 4. 2019
Vadami řeči trpí stále více dětí! Které jsou nejčastější?
Breptavost, koktavost, patlání, dyslálie nebo dysartrie, to jsou jen některé z poruch správného vývoje řeči, se kterými se setkávají logopedi ve svých ambulancích. Jaké jsou mezi nimi rozdíly a proč je důležité řešit je včas?

Podle posledních průzkumů se s některou formou vady řeči nebo výslovnosti setkáváme až u 40 % předškoláků. Příčinou je často nedostatečné procvičování jazyka a mluvidel od nejútlejšího věku, shodují se logopedové. Základním předpokladem pro zdárný vývoj řeči jsou dobrý sluch, zrak, jemná motorika, koordinace pohybů a také paměť a myšlení. Jde o složitý proces, do kterého jsou zapojeny všechny smysly a další psychomotorické schopnosti.

Musíte k logopedovi? Poradíme vám, co udělat proto, aby se výslovnost zlepšila

Všechny tyto aspekty musí být nepřetržitě rozvíjeny, měli bychom dítěti poskytovat dostatek podnětů a vjemů. Ano, to všechno znamená, že obrovský vliv na to, zda se u dítěte řeč vyvíjí tak, jak by měla, je prostředí, ve kterém žije. Pokud ani do konce třetího roku života není schopné vyjadřovat své potřeby a emoce mluvou a jeho slovní zásoba je omezena na třicet nebo dokonce méně slov, je na čase vyhledat specialistu – logopeda. V takovémto případě se již hovoří o opožděném vývoji řeči, logopedická péče je ovšem důležitá také v případě, kdy váš potomek sice řeč ovládá, ale jeho mluva je plná nedokonalostí, má potíže se správnou výslovností nebo plynulým projevem. U dětí v předškolním věku, tedy od tří do šesti let, se nejčastěji setkáváme s následujícími vadami a poruchami řeči.

Dyslálie

Tuto řečovou poruchu znáte spíše jako „patlavost“ a netrpí jí jen malé děti, ale poměrně hojně také dospělí. Jedná se o vadné tvoření hlásek a jejich nesprávnou výslovnost. Dítko může určitou hlásku při mluvení úplně vynechávat nebo ji vyslovovat nesprávným způsobem. Jde tedy o jednu z poruch artikulace – výslovnosti. Vývoj schopnosti artikulace je pozvolný a přímo závislý na celkovém psychickém i fyzickém dozrávání dítěte, také ale na vrozených dispozicích a v neposlední řadě na řečovém vzoru, kterým jsou rodiče a nejbližší členové rodiny. Jaké mohou být příčiny vzniku dyslálie? Lehká mozková dysfunkce, genetické dispozice, poruchy sluchu, motorická neobratnost (potíže s ovládáním jazyka nebo rtů), také ale odchylky řečových orgánů, například přirostlá uzdička pod jazykem nebo defekty chrupu. Patlavost může vzniknout i jako následek neurózy nebo špatného psychického stavu dítěte, které například těžce nese, že je za své chyby v řeči neustále káráno, napomínáno a opravováno, nebo trpí citovou deprivací.

Co s tím: Na dítě zásadně nešišlejte, vyslovujte správně a zřetelně, nepoužívejte příliš zdrobnělin a slov, které se dítku špatně vyslovují. Logoped určí individuální plán terapie a cvičení. Doma byste s potomkem měli cvičit denně v krátkých, několikaminutových intervalech.

Jak pomoci dětem, aby se naučily správně mluvit?

Koktavost

Zadrhává vaše dítě? Nemusíte hned panikařit! O koktavosti hovoříme v případě, kdy je plynulost řeči neúmyslně přerušována opakováním, prodlužováním, popřípadě úplným znemožněním vyslovení hlásek, slabik či částí slov, zejména na počátku slova. Dosud nebylo jednoznačně vysvětleno, co koktavost způsobuje. Ví se ale, že je z přibližně 50 % dědičná a nejčastěji vzniká okolo třetího roku života. Zpravidla se tak stane po nějakém silném emocionálním zážitku. Předpokládá se ale, že koktavost nevznikne, pokud k tomu člověk nemá vrozené dispozice. Zvýšený počet koktavých je i mezi bilingválními dětmi nebo u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí. „Různé typy neplynulosti řeči sledujeme také u dětí, které trpí vývojovou dysfázií. To je další řečová vada, u které je nevyzrálá řečová schopnost jako celek. Neplynulost bývá potom důsledkem přetížení a únavy dítěte. Koktavost se ale objevuje ve většině případů jako samostatná řečová porucha a projevuje se různě, podle momentální situace nebo psychického rozpoložení. Jeden den může být téměř neznatelná, jindy zcela dominantní. Faktory, které ovlivňují koktání, jsou individuální, obecně nejčastějším je stres,“ vysvětluje logoped PhDr. Petr Staníček z brněnské kliniky Logo.

Co s tím: Terapie by měla být zahájena především včas. V praxi to znamená od prvních příznaků neplynulosti. Rodiče by měli s dítětem navštívit zkušeného klinického logopeda. Po vyšetření, které probíhá převážně ve formě rozhovoru s rodiči a hravou formou s dítětem, logoped určí vhodnou terapeutickou léčbu, případně doporučí vyšetření u dalších odborníků, kteří se potom na komplexní diagnostice i terapii podílí. Terapie koktavosti vychází z individuálních zjištění, a proto se její obsah u každého liší. Pokud se najde správný způsob terapie, jsou náprava nebo alespoň zmírnění koktavosti velice nadějné.

Ach, ten můj patlal! Jak můžete zlepšit řeč předškoláka?

Breptavost

Breptavost nebo také tumultus nepůsobí na rozdíl od koktavosti nebo dyslálie samotnému dítěti potíže v komunikaci ani ho nijak zvlášť nestresuje, ačkoli některé její projevy jsou koktání dost podobné. Název poruchy poměrně výstižně charakterizuje její podstatu. Typickým příznakem je nápadné zrychlování mluveného projevu, které se často stupňuje až do té míry, že řeč je zcela nesrozumitelná. Dítě v rychlosti polyká celé slabiky nebo i slova, takže věty ztrácejí svůj smysl. Artikulace bývá hodně nedbalá, potomkovi ve finále nerozumí ani rodiče. „Původně se soudilo, že příčinou překotné mluvy je nepoměr mezi chutí mluvit a motorickou obratností mluvidel, která nestihnou všechno správně realizovat. Rodiče někdy děti charakterizují jako velmi chytré, „nestihnou říci všechno, co vědí“. V poslední době se ale opakovaně prokazuje u většiny breptavých dětí organický původ jejich poruchy, tedy drobnější nebo vysloveně abnormální nález na EEG,“ říká klinická logopedka PaedDr. Dana Kutálková. Podle psychologů podávají breptavé děti horší výkon ve vnímání, pravolevé orientaci, senzomotorické orientaci i motorice, stejně jako ve čtení a psaní. Breptavost je tedy možné považovat za jeden z projevů lehké mozkové dysfunkce. Pojí se s ní většinou také určitá zbrklost, impulsivnost a nevypočitatelný temperament.

Co s tím: Logopedická péče by měla být zaměřena na systematický nácvik vnímání a zpomalování řečového tempa, výstižné vyjadřování a pečlivou artikulaci. Trénuje se správné dýchání, zpomalení tempa řeči, rytmizace, vhodná jsou i relaxační cvičení.

Největší mýty o koktavosti: Způsobuje ji nervozita a špatný přístup rodičů?

Dysartrie

Poměrně častá porucha řeči, která je charakterizována špatnou artikulací, tedy výslovností. Vzniká zpravidla jako důsledek onemocnění centrální nervové soustavy, které brání kontrole nad jazykem, hrdlem, rty či plícemi, objevují se i potíže s polykáním. Jedná se o závažnou formu narušené komunikační schopnosti, která postiženého jedince stigmatizuje a v závislosti na typu a stupni poruchy zasahuje do celé osobnosti. Pokud se dítě s určitým motorickým postižením (nejčastěji dětskou mozkovou obrnou) již narodí nebo se určité motorické postižení (nejčastěji degenerativní onemocnění) začne rozvíjet v raném dětství, označuje se tato porucha jako vývojová dysartrie. K poškození mozku a následné dysartrii může dojít z těchto příčin: v prenatálním období  (úraz nebo infekční onemocnění matky, krvácení do mozku, špatný vývoj plodu při nedostatku vitaminu K atd.), nedonošenost, postižení nebo poškození plodu během porodu, meningitida, encefalitida, horečnatá onemocnění, intoxikace v prvních měsících života, cévní onemocnění, zánětlivá onemocnění mozku, nádory, úrazy hlavy, toxická poškození centrální nervové soustavy a další. Dysartrie se projevuje širokou škálou příznaků, mezi typické patří zejména poruchy artikulace, těžkosti při artikulaci, pomalé tempo mluvy, pomalá nebo nekoordinovaná řeč, poruchy tvorby, výšky a síly hlasu (např. přiškrcený, nepřirozeně tichý nebo naopak hlučný), poruchy rezonance (zvýšená nebo snížená nosovost, huhňavost).

Trápíte se s výslovností? Možná za to mohou záněty středouší

Co s tím: Jelikož se jedná o komplexní poruchu, léčba vyžaduje komplexní logopedický přístup, který není zaměřen jen na samotnou poruchu výslovnosti (v tom se terapie dysartrie liší od terapie dyslalie). Někdy je nutná taktéž spolupráce s foniatrem, případně i psychologem. Možnosti a efektivita léčby jsou ale vždy limitovány stupněm organického poškození nervového systému.

 

Témata: Zdraví, Předškolák, Péče o dítě a jeho výchova, Opakování, Vada, Vada řeči, Důsledek, Člen rodiny, Logoped, Výslovnost, Porucha, Terapie, Řeč, Artikulace, Petr Staníček, Koktavost

Mohlo by vás zajímat
Své děti miluju, ale cizí mi vadí o to víc. Jsem divná?
100 mimořádných fotek z porodu! Podívejte se, jak ho rodiny prožívají
9krát o bolestech břicha v těhotenství. Víte, co která bolest znamená?
Dát dítěti na plavání rukávky? Pokus o zabití, říká vodní záchranář
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle nás nenapadlo!
Marie Doležalová: Po porodu jsme všechny tlusté. Kašleme na ostatní
Nekupujte zbytečnosti. Máma čtyř dětí radí, co opravdu s dětmi využijete
Nejtěžší je rozdělit čas a pozornost pro každé dítě, říká devítinásobná maminka
Meghan a Harry pokřtili syna Archieho. Chyběla královna a obřad byl soukromý

Horoskopy

Štír Na víkend jste se těšili celý pracovní týden, protože si potřebujete vážně odpočinout. Už jste na to…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Helena, Jelena, Ena





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu