Maminka.czLogopedie

Jaké jsou nejčastější vady řeči u dětí? S těmito je na místě odklad školní docházky. Kdy a jak o něj požádat?

Simona Procházková 10.  3.  2023
Opožděný vývoj řeči a nejrůznější typy vad výslovnosti se v dnešní době objevují až u 40 % předškoláků. Co je jejich příčinou, čeho byste si měli všímat a kdy je na místě obrátit se na klinického logopeda? Poradíme také, kdy je na místě odklad školní docházky.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Mluví vaše dítě správně? Nemá potíže s artikulací, komunikuje srozumitelně? Disponuje dostatečně bohatou slovní zásobou? Nešišlá, nepatlá nebo nepolyká hlásky? Toto vše by mělo zvládnout mezi třetím a šestým rokem. Řešit problémy s řečí a výslovností až ve škole je pozdě. Vady řeči bývají jedním z nejčastějších důvodů pro odklad povinné školní docházky, který má dnes zhruba každé páté dítě. Kromě logopedických nedostatků jsou příčinou zejména potíže s udržením pozornosti a celková nezralost. 

VIDEO: Podcast Maminka: Logopedie - má vaše dítě problémy s řečí a výslovností? Poradíme, jak to zlepšit.

„Základní jazyková schémata, slovní zásoba, přesná artikulace, schopnost komunikovat pohotově a bez zábran, to vše se zakládá už v předškolním věku. Pokud se některá z položek „nestihne“ patřičně rozvinout, nevyužijí se všechny možnosti dítěte, není sice ještě nic ztraceno, protože vývoj pokračuje dál, ale je podstatně pracnější a časově náročnější dosáhnout úrovně, které mohlo být dosaženo. Po sedmém roce věku vlastně už jen zdokonalujeme a doplňujeme to, co je v základních obrysech hotovo,“ uvádí PaedDr. Dana Kutálková, klinická logopedka a speciální pedagožka, ve své knize Logopedická prevence (Portál, 1996).

Proč mu není rozumět?

Důvodů, proč dítě mluví špatně, může být celá řada, od nezralosti centrální nervové soustavy po motorickou neobratnost mluvidel. Některé poruchy lze odstranit poměrně snadno, záleží ovšem na správném vedení, trpělivosti a důslednosti. Předškolák by měl být schopen rozumět delším větám a adekvátně reagovat na otázky. Aktivní i pasivní slovní zásoba by měly být na takové úrovni, aby dokázal verbálně vyjádřit vše, co by chtěl. Věty by se měly skládat až z pěti slov.

V šesti letech by se v řeči již neměly objevovat žádné výraznější dysgramatismy. Artikulační schopnost ještě zcela dokonalá být nemusí, ale pokud přetrvává nesprávná výslovnost některých hlásek, potom by se mělo jednat o drobné, lehčí nedostatky typu zaměňování sykavek nebo nesprávné výslovnosti hlásky L, měkčení nebo vibrant R a Ř,“ přibližuje PhDr. Petr Staníček, klinický logoped z brněnské kliniky LOGO.

Vývojová dysfázie: Specifická porucha řeči, kterou je třeba řešit!

Do školy ještě raději ne!

Jaké jsou, z logopedického hlediska, nejčastější důvody pro doporučení k „odložení“ povinné školní docházky? A podle jakých hledisek se vlastně dá stanovit, zda je dítě pro školu již připravené? Existuje celá škála řečových vad, které nástup do školy mohou pozdržet. Nejčastěji je to nesprávná artikulační schopnost, což je i nejčastější řečová vada v předškolním i školním věku obecně.

„V Česku má odklad až 25 % dětí a řečové vady bývají jedním z důvodů. Pokud dítě nevyslovuje správně pouze malý počet hlásek, zpravidla sykavky nebo vibranty R a Ř, obvykle do školy nastoupit může. Je ale žádoucí, aby docházelo pravidelně ke klinickému logopedovi. V případech, kdy dítě hlásky vyslovuje izolovaně, ale ne v řeči, může nástup do školy dokonce pomoci, protože se v českém jazyce bude zaměřovat na uvědomování si písmen ve slovech a díky tomu si začne více uvědomovat, kam patří hlásky, které se izolovaně naučilo,“ vysvětluje PhDr. Petr Staníček.

Jak a kde podat žádost o odklad povinné školní docházky

  • Žádost o odklad povinné školní docházky se podává obvykle při zápisu do spádové základní školy.
  • O odkladu školní docházky rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonných zástupců, tedy vás. Pokud vám tedy učitelka v mateřské škole odklad doporučila, je to pouze podnět pro vás, abyste se nad možností odkladu zamysleli a zvážili návštěvu školského poradenského pracoviště (pedagogicko-psychologické poradny).
  •  Žádost o odklad je nutné podat do konce měsíce dubna. Většina rodičů tak činí přímo v době konání zápisů do prvních tříd.
  • K žádosti o odklad školní docházky je třeba doložit: posouzení školského poradenského zařízení a posudek pediatra, odborného lékaře, případně klinického logopeda. Návštěvu poradenského zařízení je potřeba domluvit v dostatečném časovém předstihu.

Které vady řeči se objevují nejčastěji, podle čeho je rozeznáte a jak si s nimi poradit?

Patlavost (dyslalie)

S touto řečovou vadou nastupuje do školy téměř polovina prvňáčků. „Patlavost“ se vyznačuje nesprávnou výslovností hlásek. Ne vždy se jedná o závažnou vadu artikulace, ale jde o fakt, který dětem může komplikovat výkon ve škole. Pokud je vada výslovnosti komplikovanější, může být důvodem odkladu školní docházky. Jde o odchylku výslovnosti jedné či více hlásek. Jednou z příčin bývá patologie mluvních orgánů, jako je např. pohyblivost jazyka, podjazyková uzdička, rty, tvar tvrdého patra a podobně a nezbytná je také správná koordinace dýchání a fonace.

Roli hraje také úroveň sluchového vnímání. Jsou děti, které mají sluchové vnímání oslabené nebo ještě není rozvinuté, což může mít také vliv na správnou výslovnost hlásek. Je toho ale mnohem více, co musí dítě zvládnout, aby bylo schopno správně vyslovovat konkrétní hlásky. V okamžiku již zafixovaného vadného stereotypu výslovnosti ke spontánní úpravě nedochází a je na místě vyhledat pomoc logopeda.

Terapie je individuální, tak jako každé dítě. Obecně ale platí, že čím dříve se začne, tím lepší jsou výsledky. Není třeba čekat až do pětileté prohlídky nebo na zápis do školy, kdy se rodičům potvrdí to, co většinou cítili už dříve, a to, že jejich dítě potřebuje logopedickou péči. Kliničtí logopedové umí pracovat i s malými dětmi, kdy sezení probíhá formou hry a logopedie je zábavou, na kterou se těší.

Největší mýty o koktavosti: Způsobuje ji nervozita a špatný přístup rodičů?

Vývojová dysfázie

O opožděném vývoji řeči hovoříme v případě, pokud dítě nemluví ani po třetím roce věku, případně mluví podstatně méně, než je v tomto věku obvyklé u jeho vrstevníků. Příčinou dysfázie často bývá nezralost nebo poškození centrální nervové soustavy, tyto děti mívají projevy lehké mozkové dysfunkce. Porucha sice neznemožňuje komunikaci, ale v řeči dítěte se objevuje mnoho nedostatků nejen ve výslovnosti, ale i v gramatice, stavbě vět i jejich obsahovém sdělení.

„Deficity mají tyto děti také ve sluchovém i zrakovém vnímání nebo grafomotorice. Přitom jsou ale inteligentní a rozhodně se nejedná o formu například mentální retardace,“ zdůrazňuje klinická logopedka Mgr. Bronislava Bubeníčková.

Jaké jsou příznaky dysfázie? Řeč je obsahově velmi chudá, slovní zásoba malá, dítě se dorozumí, ale není schopno srozumitelně formulovat myšlenky nebo přání, často zaměňuje podobná slova, ve vyjadřování je neobratné, běžně dělá chyby ve skloňování a časování, používá velmi jednoduché, kostrbaté věty, není schopno rozlišovat tvrdé a měkké slabiky. Většinou s takovými dětmi pracuje logoped od zjištění diagnózy, což bývá okolo třetího roku. V závislosti na hloubce řečových obtíží se doporučuje odklad školní docházky až o dva roky.

Patlavostí trpí stále více předškoláků! Co s tím a proč tuto vadu řeči neignorovat?

Breptavost (tumultus)

„Ty náš malý brepto,“ není jen láskyplné konstatování, může se jednat o skutečnou řečovou vadu, která souvisí s plynulostí mluvy. Název poměrně přesně vystihuje její podstatu, breptavost je charakteristická nápadným zrychlováním mluvy, které se často stupňuje až k naprosté nesrozumitelnosti. Dítě totiž, při překotném tempu řeči, „polyká“ slabiky nebo i celá slova (aby stihlo všechno říct co nejrychleji), takže věty ztrácejí smysl.

Příčina této poruchy bývá podle odborníků organická (případně dědičná) a odhaluje ji obvykle abnormální nález na EEG. Breptavé děti mívají sníženou schopnost vnímání a pozornosti, potíže s pravolevou orientací i motorikou, jsou impulsivní a nesoustředěné, celkově lze proto tuto poruchu považovat za jeden z projevů lehké mozkové dysfunkce.

Terapie vyžaduje disciplínu a trpělivost ze strany rodičů a samozřejmě pravidelnou odbornou péči logopeda, neurologa a psychologa, případně speciálního pedagoga.

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Z logopedického hlediska by děti při nástupu do školy měly zvládnout:

  • vyslovovat správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
  • mluvit ve větách, dokázat vyprávět příběh, popsat situaci apod.
  • mluvit většinou gramaticky správně (to znamená užívat správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
  • rozumět většině slov a výrazů běžně užívaných v jejich prostředí
  • mít přiměřenou slovní zásobu, umět pojmenovat většinu toho, čím jsou obklopeny
  • přirozeně a srozumitelně hovořit s dětmi i dospělými, vést rozhovor a respektovat jeho pravidla
Témata: Zdraví, Děti, Předškolák, Logopedie, Předškolák, Psychomotorický vývoj, mluvení, Speciální pedagogika (poradna), Vývojová dysfázie, Retardace, Petr Staníček, Vada řeči, Dědic, Nervozita, Logoped, Výslovnost, Řeč, EEG, Vada, Odklad, Slovní zásoba, Česká republika, PhD, Hláska, Dana Kutálková, Zdraví na Heureka.cz