[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Současné a tradiční české Vánoce se liší. Doba je uspěchanější, nakupujeme v akci a místo kapra si dáváme smažený kuřecí řízek. A přitom zapomínáme, jak to mohlo být kdysi krásné a už si neužíváme tu dokonalou atmosféru svátečních dní…
Hospodyně si ráno přivstala, aby mohla začít připravovat štědrovečerní pokrmy včas. Vařila čočku, rybí, ale i bramborovou polévku, pekla kubu z krup a česneku. Nezapomínalo se ani na chléb a v ošatce odpočívala již několik dnů upečená vánočka. A při všech přípravách se neujídalo, protože ten, kdo vydržel až do večeře nejíst, měl šanci uvidět zlaté prasátko.
Když bylo štědrovečerní jídlo hotové, zabavila hospodyně děti, aby mohl hospodář opatřit a ozdobit stromeček. Ke stolu se mohlo usednout až tehdy, když vysvitla první hvězda na obloze. Jeho výzdobě se věnovala velká pozornost. Na jednom rohu ležel pecen chleba, aby měla rodina co jíst i během roku.
Na druhém slaměnka s tím, co pole dalo, pro lepší úrodu a na třetí roh se pokládaly peníze slibující blahobyt. Na posledním čtvrtém rohu ležela miska na zbylé kousky jídla jako dar pro dobytek a slepice. Stůl obepínal řetěz nebo provaz symbolizující soudržnost rodiny.
Štědrovečerní pokrmy se lišily podle krajů a také movitosti rodin. V některých domácnostech přišel jako první na štědrovečerní stůl hrách a až teprve poté polévka, jež měla dodat sílu, a čočka, která měla přinést rodině v novém roce peníze.
Dále se servíroval kuba, ryba nebo jiné maso pro radost a vánoční pohodu. A v žádné domácnosti nesměla chybět vánočka, případně i cukroví, které se podávalo s kávou, čajem a někde i s vínem, pivem nebo i pálenkou. Od stolu se smělo odejít až v momentě, kdy všichni dojedli.
Zbytky večeře se rozdělily mezi dobytek, který jen tuto magickou noc mluvil lidskou řečí, a také ovocným stromům, aby dobře rodily, a studni, aby měla čistou vodu.
Po štědrovečerní večeři přinesl hospodář do světnice stromeček ozdobený sušenými jablíčky, švestkami, ale také ořechy, cukrovím a řetězy. Zapálil svíčky a mohly se začít zpívat koledy. Na rozdíl od našich Vánoc se dříve koledy zpívaly každý večer až do odstrojení stromečku.
Tradiční Vánoce ve světě, jak je možná neznáte…
Vánoce se s oblibou slaví téměř na celém světě. Odlišují se však zvyky i tím, co se servíruje na sváteční stůl. Jen to dětské těšení se na dárky je snad všude stejné.
Tradiční Vánoce v Anglii se točí kolem větévky trnky, jež možná byla prababičkou dnešního vánočního stromku a také tzv. wassailingu. Jedná se o svátek nejen farmářů, který se slaví v rodinném kruhu. Jedí se horké koláče, popíjí cider (pozn. red.: nápoj podobný jablečnému vínu).
Poté se jde do sadu a koláč namočený v cideru se pokládá mezi větve a zbytkem nápoje se stromy ještě postříkají. Muži střílejí z pušek do stromu a přitom se tluče na hrnce a pánve a zpívá se píseň wassailingu. Tímto prapodivným rituálem se odhání zlí duchové ze sadu a povzbuzují se ti dobří, jež zaručí bohatou úrodu v příštím roce.
Jsou ve znamení Pere Noël neboli Otce Vánoc a le reveillon, což je tradiční půlnoční pokrm. Vánoční jídlo se skládá z ústřic, klobásek, pečené šunky, salátů, ovoce, sladkostí a také samozřejmě vína. Neměl by chybět ani Kristův koláč nebo Kristův chléb.
Symbolizují zelené dekorace, ale především svíčky, jež svítí po celou Štědrou noc na cestu Svaté rodině. Zároveň zvou kněze a jeho modlitbu k večeři. Na stole leží chléb a čerstvé mléko. Vchodové dveře musí být otevřené, aby dovnitř mohli Josef s Marií a Ježíškem.
Nejvíce se podobají těm našim. Jen ty dekorace bývají mnohem honosnější a Ježíšek se u nich jmenuje Chriskind a na severu Německa Weihnachtsmann. K večeři se podává pečená štika, candát na roštu nebo plněný kapr. Mezi oblíbené štědrovečerní masité pokrmy patří i tzv. konšelská mísa, která obsahuje mix vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a smetanové klobásy. Na závěr večeře se servíruje jablečný závin a ovocný salát s likérem. Nechybí ani vánoční štola a marcipánové cukroví.
Štědrý večer v Itálii se slaví schůzkou s přáteli a rodinou. Dárky se zde totiž dostávají obdobně jako v Americe až první svátek vánoční ráno. Štědrovečerní večeře se i zde liší podle regionu, tradic i chutí. Podává se krocan, ryby a v poslední době i těstoviny. Zajímavé je, že se v Itálii nepeče cukroví.
Evropské Vánoce působí proti těm americkým příliš skromně. A ačkoli je pro Američany Den díkuvzdání největším svátkem, co se výzdoby a také počtu dárků týče, jednoznačně vyhrávají vánoční svátky. Stromeček, domy i zahrady si lidé zdobí již dva až tři týdny před Štědrým dnem. A v den „D“ se obléknou do něčeho pohodlného a servírují k večeři oblíbená jídla, jako je krocan se šunkou, někde i mořské plody nebo pizzu.
Nikde ovšem nechybí americký páj – jablečný koláč. Děti chystají pro Santu Clause sušenky a sklenici mléka a na dobrou noc jim rodiče čtou příběh Předvánoční noc. Vánoce slaví především ráno 25. prosince, rozdávají se dárky, pije se horká čokoláda nebo punč. V některých rodinách se podává vánoční cukroví.
Začínají již 40 dní předem a v tomto období se podává christopsomo neboli boží chléb. Vánoce v Řecku jsou druhým největším pravoslavným svátkem. Na Štědrý den chodí řecké děti od domu k domu, přejí vše dobré a zpívají vánoční píseň zvanou Kalanda. Za to dostávají cukroví nebo sušené ovoce.
Slaví se v rodinném, často početném kruhu. Všichni pomáhají s přípravou štědrovečerní večeře. Jíst se začíná kolem desáté hodiny večer a pokračuje se dlouho do noci. S oblibou se konzumuje sladké vánoční pečivo, cukroví z nugátu, máslové sušenky a vše se zapíjí druhem španělského šampaňského, jež se nazývá Cava. O půlnoci nejmladší člen rodiny položí Ježíška do jesliček a poté se jde na mši. Dárečky děti dostávají až na Tři krále 6. ledna.
Bývají pro Dány nejkrásnějším obdobím v roce, kdy se všichni navštěvují. Podle jedné staré a milé dánské tradice nesmí návštěva odcházet z domu, aniž by byla plně nasycena. Z toho důvodu jsou vždy připraveny mísy se sladkostmi, sladkým i slaným pečivem.
Z generace na generaci se dnes v Dánsku dědí okolo 300 druhů cukroví. Tradičním vánočním jídlem je rýžový pudink s celou mandlí. Ten, kdo ji najde, vyhrává malé marcipánové prasátko. Dále se podává pečený krocan nebo husa plněná jablky a sušenými švestkami s červeným zelím a karamelovými bramborami. Na závěr si Dánové vychutnávají sladké pečivo.
S přípravami Vánoc začínají v Litvě 22. prosince v den slunovratu. Na svátečním stole nesmí chybět prasečí hlava vařená spolu s rozmělněným ječmenem. Podává se i vařený hrách s fazolemi a velkým množstvím klobás. Na kolečka nakrájené klobásy mají symbolizovat slunce. Dnes se v Litvě na Vánoce pečou zázvorové sušenky, v míse naleznete mandarinky a pomeranče a zdobí se i stromeček.
Slaví se obdobně jako v Anglii. Jen s tím rozdílem, že v tomto období děti v Austrálii užívají letní prázdniny. Tradiční večeře se podává stejně jako v Argentině v zahradách, terasách nebo i na pláži. Vánoční menu se skládá z mořských plodů, krocana, kachny, kuřete, těstovin, salátů a místo cukroví se jí zmrzlina.
Jsou letní záležitostí, i přesto ctí sněhovou symboliku a na vánoční stromy se zavěšují bílé bavlněné chomáčky. Štědrovečerní večeře se podává na zahradách. Mezi tradiční jídlo patří pečené selátko nebo páv, jehož peřím se zdobí i vánoční stůl. Mezi další oblíbené pokrmy pak patří ninos envuettas, což je plátek masa plněný mletým masem s nasekanou cibulkou, vařeným vejcem a kořením. Zabalí se do ruliček a pomalu se peče.