[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Každý rok okolo Vánoc se vždy vyrojí spousta článků a reportáží na téma: jak co nejlépe, nejrychleji, nejpohodlněji a nejefektivněji vygruntovat. Všechny přitom spojuje jednotná idea, totiž že na Vánoce nutně musí být vytřené všechny skříňky v kuchyni, vytříděná špajzka, odledněná lednice, odmaštěná trouba, umyté žaluzie, vytepovaný gauč, vyčištěný koberec, odtažený všechen nábytek a za ním i pod ním vytřeno, vyprané či chemicky vyčištěné všechny polštáře a deky, vyleštěná okna, vysáté všechny rohy, všechny matrace, hořejšky všech skříněk, vydezinfikovaná každá škvíra v koupelně i na záchodě a dozajista jsem ještě na spoustu nutných úkonů zapomněla.
Netuším, kdo tyhle články či reportáže vytváří, ale podezřívám muže (a ženy), jejichž pojetí úklidu spočívá nanejvýš tak v naskládání nádobí do myčky či smetení drobků ze stolu (na zem). Co vím určitě, je, že výše zmíněný seznam by dal pořádně zabrat i celému týmu profesionálek, jednotlivci by pak dozajista zlomil vaz.
Gábina: „Moc to neřeším. Utřu prach, vyluxuju a ze skleněných výplní vitrín a dveří setřu otisky prstů. Pokud to na navození vánoční nálady nestačí, zapálím františka.“
Magda: „Děti pošleme na víkend k babičce a dědovi a my s manželem máme dva dny ‚sami pro sebe‘. V praxi to vypadá tak, že jsme vděční za klid na uklízení, lakování oprýskaného nábytku, natírání stěn v místě počmárání pastelkami, vodovkami nebo máslem, spasování rozviklaných skříněk v kuchyni i ve stěně v obýváku. Samozřejmě že při té příležitosti taky vytřu podlahu a utřu prach, ale dva dny po tom, co se kluci vrátí, můžu vytírat a prach utírat zase.“
Klára:„Negruntuju. Jestli se po mě chce, abych pekla cukroví, dělala vánočky a kupovala dárky, nevím, kde bych ještě měla brát čas na nějaký velký úklid.“
Monča: „Lidi, co musí před Vánocemi podrobit svůj byt generálnímu úklidu, aby se v něm cítili dobře, musí normálně žít jako prasata. Copak neuklízí přes celý rok? Já si třeba neumím představit, že bych takhle důkladně šůrovala jen jednou v roce.“
Dáša: „Nevím, proč bych měla šílet jen pro to, že jsou Vánoce. Neříká se snad svátky klidu a míru?“
Zorka: „Vypadneme s dětmi ven a doma necháme paní na úklid. Za čtyři hodiny je vytřeno, umytá koupelna, všude utřený prach (i nahoře na skříňkách a rámech obrazů), všechny chromy, skla a zrcadla vyleštěné, čistě povlečeno, vyluxováno. Víc nepotřebuju a přiznám se, že v té předvánoční honičce mi pomoc bodne. A nestojí to moc. Okolo čtyř pěti stovek.“
Františka: „Děti dostanou za úkol uklidit si pokojíček. Srovnat si všechny zásuvky a dát pryč věci (hračky, oblečení), co už nechtějí nebo nepoužívají. Ty zachovalé pak doneseme do sběrného místa pro děti z dětských domovů. Manžel dostane za úkol všude vyluxovat a utřít prach ve výškách (lustry, vršek kuchyňské linky, obývací stěny, skříně u nás v ložnici a u dětí). A na mě zbyde to ostatní. Když se to takhle rozdělí, myslím, že se to dá jednou do roka docela dobře zvládnout.“