[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Blíží se Vánoce a s nimi přichází pečení vánočního cukroví. Připadá vám to jako socialistický přežitek hodný našich babiček? Nenechte se zmást! Buďte si jistí, že pokud doma budete péct cukroví, pak se každoroční událost vryje do paměti vaší ratolesti stejně nesmazatelně, jako povinné odříkávání pádových otázek. Však to stále ještě znáte … kdo co, koho čeho, komu čemu, koho co…
Kdo u vás peče cukroví? Některé novodobé maminky odmítají vytahovat kostky lega z mouky a pečení přenechávají cukrárnám, supermarketům či babičkám. A upřímně – není se jim co divit.
Pokud mají být Vánoce skutečně svátky klidu, pak při pečení dvaceti druhů cukroví toho klidu moc nezažijeme. Pokud se však do pečení pustíte, pak vám vůně cukroví nádherně provoní byt a ona správná vánoční atmosféra je tu než bys řekl švec. Zkuste alespoň jeden druh.
Jak skloubit pečení a péči o děti? Těžko. Jednou z variant je zapojit děti do pečení. V takovém případě je potřeba se obrnit obří trpělivostí, obvyklý čas vynásobit dvěmi (nebo ještě lépe třemi) a počítat s tím, že cukroví možná nebude nejhezčí.
Pokud však tvrdošíjně trváte na tom, že se chcete pyšnit výstavními kousky, pak vám nezbyde nic jiného než péct bez dětí. Má maminka patří mezi noční ptáky, a tak zásadně peče v noci. Jeden večer nachystá těsta a druhý večer peče. Začne v úderem osmé a kdy končí, je mi záhadou. Každopádně je živoucím důkazem, že péct se dá i na poslední chvíli.
Rozhodněte se, co je pro vás důležitější. Zda fakt, že příbuzní, sousedé, či kolegové z práce nepomluví vaše cukroví anebo zda čas, který strávíte jako rodina společnou tvůrčí činností.
Čtěte také: Jak vybrat dárek, který potěší
Obojí mít nelze – pokud budete péct s dětmi, jistojistě vám nevzniknou extrémně krásné reprezentativní kousky. Ale upřímně – komu to vadí? Vy přece víte, že to pekla vaše Eliška.
„Letos nepeču!“ pronesla jednoho krásného dne u nedělního oběda maminka. Já i můj bratr jsme propukli v hurónský smích, protože tuhle frázi říká každý rok a dobře víme, jak to dopadá. „Tak dobře, nepeču toho tolik…“ „Prima, a co chceš vyškrtnout“.
Každý z nás navrhoval, že něco vyškrtneme, ale u většiny receptů zaznívaly protiargumenty „Ne, to nejde, to je klasika!“ (vanilkové rohlíčky), „Ty miluje teta Jana, to jí nemůžu udělat!“ (marokánky) či „Bez toho to nejde!“ (medovník). Jsem zvědavá, jak to dopadne.
Chcete hodně druhů cukroví a přitom se moc nenadřít? Co takhle zkusit výměnný obchod. U nás doma po mnoho let úspěšně fungoval. Půlku druhů cukroví upekla maminka, druhou půlku pekla babička. Pravda, na babičku, jak už to tak bývá, po dlouhou dobu zbývalo to pracnější cukroví… ale myslím, že jí to zas až tak moc nevadilo.
Je prima, pokud své starší ratolesti přizvete k pečení. Pokud se však vaše spolupráce smrskne do série pokynů „Pojď sem, běž tam, poskoč, uteč – zavazíš, podej to, odnes to, podrž, přistrč…“, nedivte se, že se za chvíli vypaří někam pryč. Zkuste je pustit ke všem částem pečení – nejen k nutnému, avšak neoblíbenému mytí nádobí, ale i k vykrajování lineckého, k vyklepávání úlků či ke zdobení perníčků. A nezapomeňte, že zdárné pečení začíná i nákupem surovin – ukažte svým holčičkám (či chlapečkům), která mouka je ta správná a v kterém obchodě seženou to nejlepší cukroví. Kdo ví, třeba vás příští rok překvapí a už to zvládnou sami.
Teorie – aby bylo hezky, abychom byli spolu. Praxe – aby bylo všechno vygruntované. Ne, nebudeme tu dávat psychologické přednášky, co je či není správně a rozhodně ve vás nechceme vzbuzovat pocity viny, že se necítíte dostatečně svátečně naladěni.
Zkuste se však zamyslet nad jednoduchou otázkou: „Co si děti zapamatují?“ Zeptejte se rodičů, co si z vánoc pamatují, když byli malí. Možná budete překvapeni. A možná vám to pomůže najít ten váš osobní smysl Vánoc.
U příbuzných se chceme blýsknout nějakými super dobrými kousky. Ale jelikož náš web je zaměřený především na děti, otázka zní „S čím uspějeme u dětí?“ Odpověď je jasná - s možností hrát si! Naše děti si rády hrají a je jim úplně jedno, že nám se to zrovna nehodí. Pečení cukroví berou jako další příležitost k prozkoumání světa. A jedna z věcí, která je opravdu baví, je vykrajování lineckého.
Pokud nás čtou maminky, které by přivítali nějaký jednoduchý, dobrý, odzkoušený a hlavně zaručeně zdravý recept, pak pro vás máme tip od naší věrné čtenářky Elišky, kterou znáte z článku Jak se žije vegetariánům?.
Název je jednoduchý: linecké bez cukru:
300 g špaldové celozrnné hladké mouky, 200 g rostlinného kvalitního másla, 100 g sladěnky ječmenné (nebo rýžového sirupu). Zpracovat, rozválet, vykrájet, péct cca 15 minut. Slepit marmeládou a přidělovat na příděl, neb jinak riskujete, že zmizí do druhého dne. Dobrou chuť.