[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdyby malé dítě u televize prosedělo většinu dne, mohlo by ho to nevratně psychicky poznamenat. Podle výzkumů se děti, které sledují televizi více než tři hodiny denně hůř učí a nejsou přirozeně aktivní. Musíme také brát v potaz skutečnost, že děti do tří let nasávají vše kolem sebe jako houba. Do jejich podvědomí se tedy dostane kde co, aniž si to vůbec uvědomíme. Když už jim tedy televizi pustíme, nemělo by v ní běžet nic jako krvavá krimi.
Pokud máte kabelovou televizi, určitě jste si všimla kanálů určených pouze pro děti. Docela mě šokovalo, že existuje dokonce Bebe TV, která je cílená na děti do 12 měsíců. Je to dost podivná podívaná! Vysílání jede ve smyčkách a běhají tam podivné kreslené postavičky jako vystřižené z nějakého halucinogenního obrazu. Měla jsem co dělat, abych se po 5 minutách sledování nenechala zhypnotizovat… Dále pak Jim Jam pro batolata do 3 let. Zde běží celý den jen dětské seriály typu Bořek stavitel a Ovečka Saun. Není to sice takový haluz jako Bebe TV, ale některé tamní pohádky jsou také dost zvláštní - zlatý Krteček a Rákosníček!
Před časem jsem chtěla svému synovi nějak zpestřit stereotypní zimní den. Venku bylo mínus 10 stupňů a na mě lezla chřipka. Vytáhla jsem tedy DVD s Krtečkem, které jsme dostali od Ježíška. Kdybych tušila, co jeho spuštěním způsobím, raději bych ho nechala na dně skříně. Do té doby můj 17 měsíční syn televizi moc neregistroval a nezajímala ho. Vždycky jsme se snažili ji v jeho přítomnosti vypínat, aby neodváděla jeho pozornost od hraní. Dnem, kdy jsem mu ukázala kreslený seriál začalo peklo.
Chtěla jsem mu pustit jen jeden díl. Jenže když skončil, Eda visel na televizi a usedavě plakal. Bohužel jsem vyměkla a pustila mu další… a potom zase. Říkala jsem si, že ho to přece musí brzy omrzet! Ouha! Došlo to tak daleko, že několik desítek minut vytrvale stál před vypnutou televizí a svíjel se vzteky. Velmi rychle zjistil, jak se zapíná. Ze začátku jsem mu ustupovala, protože jsem jeho běsnění nemohla vydržet. Jenže tím se nic nevyřešilo. O své oblíbené hračky ztratil zájem. Musela jsem televizi odpojit a schovat. Syn ji asi hodinu zmateně hledal, ale nakonec to vzdal.
Po dvou dnech jsem přístroj vrátila na místo, ale vypojila ho ze zásuvky, aby ho Edík nedokázal zprovoznit. Párkrát to zkusil a já mu vyprávěla o tom, jak Krteček musel jít bavit zase jiné děti. Pár dní jsme ještě trochu bojovali, ale nakonec se stav dostal do normálu. Televizi už zapínáme jen velmi málo. Vím, že v budoucnu se jí stejně nevyhneme, ale nikdy ji nebudu zneužívat jako kulisu nebo abych se svého dítěte zbavila, opravdu bych si zle zahrávala s jeho psychikou. Pečlivě vyberu jak dlouho a na co se podívá.
Vaše Adéla
Čtete také: Vaše Adéla: Ach ty babičky!