Maminka.czPředškolák

Vaše Adéla: Dětské záchvaty vzteku pomalu mizí. Díky psycholožce

Adéla Vedralová 9.  11.  2011
Všechny maminky na světě by se stoprocentně shodly, že kdyby nebylo dětských vzteklých výstupů, mateřství by bylo úplně o něčem jiném. Ale i tato nepříjemnější stránka patří k věci, zbývá se s tím prostě nějak popasovat.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Když byl můj syn ještě miminko, které se jen sladce dívalo na svět z kočárku či hrací dečky, připadalo mi, že se tohle rozkošné stvoření nikdy nebude vztekat. Byl naprostý kliďas, řekněme až nadprůměrný! Potkávala jsem maminky, kterým jejich ratolesti dělaly neskutečné scény na ulici, v obchodě, na poště… Jen jsem tam stála a říkala si: proboha, snad mě TOHLE nepotká! Co myslíte, splnilo se mi moje přání?

Bohužel, z mého pohodového synka Edy se po překonání cca 18 měsíců vyklubal zarputilý vztekloun. Dokáže ho rozvzteklit snad úplně vše, od špatně zvoleného hrnečku u snídaně, po nevítanou změnu trasy cestou ze hřiště domů. A když to ten amok popadne, mívám pocit, že to s ním šlehne. Brunátní, tělíčko má napnuté v křeči a nereaguje na nic. Jakékoliv utěšování se míjí účinkem, spíš situaci zhoršuje.

Ve chvíli, kdy už jsem se synem chodila ven méně a méně, protože mě předem stresovaly jeho bouřlivé reakce, zavolala jsem do ordinace dětské psycholožky. Ta si Edíka důkladně prohlédla a poradila mi, jakým způsobem k němu mám v kritických momentech přistupovat. "Jedna z možností je odvést pozornost dítěte, to byste měla zkoušet v první řadě. Dítě se tak vytrhne ze svého zaujetí vztekem a většinou se uklidní. Další metoda je přiměřená nevšímavost. Pokud dítě nevidí žádnou reakci na své chování, jeho pohnutky ke vztekání časem vyhasínají. Zjednodušeně řečeno: nemá-li publikum, které zareaguje na sebemenší náznak bouření, přestane ho to bavit. Zkuste to až poté, co selže první varianta. Zásadně dítě nebijte, ani na něj nekřičte! Také funguje promluva klidným hlasem."

ČTĚTE TAKÉ: Fotosoutěž o balíčky dekorativní kosmetiky Zepter

Rady paní psycholožky jsem si vzala k srdci, i když uznávám, že jejich praktikování nebylo moc jednoduché. Chce to velkou dávku sebeovládání a pevné nervy. Ale po pár měsících vidím výsledky. Syn se sice vzteká, ale o dost méně. Dokonce se mi daří ho uklidnit. Velmi se mi osvědčila ta klidná promluva. Eda se vždy zklidní a dává pozor na to, co říkám, začne se mnou komunikovat. Velká změna! Je to sice běh na delší trať, ale výsledky se dostaví!

Témata: Děti, Předškolák, vztek, Záchvat vzteku, Sebemenší náznak, Naprostý klid, Praktikování, Kritický moment, Utěšování, Vaš, Zac, Dík, Zach, Záchvat