[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Některé ženy mají štěstí (nebo se v těhotenství odmítly stát profi žrouty), že jejich poporodní váha není o moc vyšší než dříve. Jiné zase naberou 30 kilo jako já. Moje startovní váha byla 59 kilo a těsně před porodem váha ukazovala 89 kilo... Fakt síla!
Upřímně: když jsem každý měsíc sledovala svou vzrůstající váhu na těhotenských prohlídkách, bylo mi jasné, že až bude po všem, nastane seriózní problém. Vždycky mi záleželo na tom, jak vypadám, ale i tak jsem se v jiném stavu přestala řešit.
Až kolem 35. týdne těhotenství mi začalo docházet, že tu šílenou hmotu, co jsem na sobě vypěstovala pomocí smetanových omáček a krémových zákusků, budu muset nějak odstranit. Všichni mi říkali: to vykojíš a navíc se vůbec nezastavíš - kila půjdou dolů dobře. Tímto jsem se sama utěšovala. Věděla jsem však, že pokud chci vypadat jako dřív, budu muset hodně zabojovat.
Čtěte také: Může zhubnout opravdu každý?
Kojení trvalo jen pár týdnů a dítě neustále spalo. Takže můj záchranný plán vybouchl. Cvičení z duše nesnáším a z fitka mám fóbii. Pro hubnutí dost zlá výchozí situace. Rozhodla jsem se na to jít vědecky. Nenechala jsem si ujít ani jeden díl pořadu Jste to, co jítea všechny rady dietologů jsem si pečlivě ulkládala do hlavy. Naštěstí jsem nikdy neulítávala na uzeninách, smaženém a limonádách. A zelenina mi není vůbec odporná, v tom jsem měla velkou výhodu.Můj strašák bylo vždy sladké v jakékoliv podobě.
Nakoupila jsem si tedy samé zdravé potraviny a oddělení se sladkostmi jsem se raději vyhýbala. Poprosila jsem své blízké, aby mi nenosili nic závadného a můj manžel se mnou držel basu - vzdal se své milované čokolády.
Vláknina, zelenina, kvalitní mléčné výrobky, ryby, drůbež - právě z těchto potravin jsem vybudovala pilíře své nové stravy. Už žádné brambory, těstoviny a pečivo z bílé mouky! Jelikož jsem byla přes den doma, bylo pro mě snadné dodržovat pravidelné časové rozestupy mezi jednotlivými jídly.
Jedla jsem mini porce pokaždé, když se krmil můj syn. Ráno a dopoledne jsem si dávala jogurt a čerstvé ovoce, k obědu maso či rybu s kupou zeleniny a odpoledne například cottage s knekebrotem. K večeři jsem si na talíř naložila jakýkoliv salát zakápnutý olivovým olejem a octem.
Místo posilovny jsem si naordinovala dvě hodiny denně svižné chůze s kočárkem (při výstupech do prudkých kopců jsem se zapotila docela slušně) a obden půlhodinky jógy nebo pilates. První týdny šla kila dolů úplně sama. Byla jsem nadšená. Krize nastala, když se váha zastavila na 72 kilech. Na radu kámošky jsem si dala měsíc pauzu a jedla docela normálně. Žádný jojo efekt se naštěstí nekonal. Když jsem se dala zase do práce, váha opět klesala. Pořídila jsem si parní hrnec, ve kterém lze vařit super dietně bez kapky tuku.
Za necelých 8 měsíců po porodu jsem dosáhla předporodní váhy. Moje kamarádky neskrývaly obdiv a mě se vrátilo sebevědomí. Najednou mě zase začalo bavit nakupování nového oblečení a s radostí jsem zařadila do skříně moje staré milované džíny. Mimochodem, pokaždé, když jsem měla dietní krizi, šla jsem se na ně podívat, abych neztratila motivaci pokračovat.
Dnes mám dokonce o dvě kila méně než před těhotenstvím a jím zdravěji. Jsem živým důkazem, že není nutné boj s kily považovat za předem prohraný! Jděte do toho, stojí to za to!
Vaše Adéla