Maminka.czPorod

Vaše Adéla: Je partner u porodu opora?

Adéla Vedralová 21.  5.  2010
Mít na porodním sále svého partnera je dnes naprosto běžná věc. Spousta tatínků se na porod vyloženě těší a možnost, že by je jejich partnerka raději nechala za dveřmi jim připadá nepřípustná.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jiní mají z pomyšlení, že vše uvidí na vlastní oči noční můry – to se dá pochopit. Ne každý o takový zážitek stojí. Setkala jsem se ale i s budoucími maminkami, které o přítomnost svého druha na sále ani trochu nestály, i kdyby je o to prosili na kolenou.

Když jsem asi týden před porodem byla na pár dní hospitalizovaná v porodnici, kvůli nepříjemnému zánětu močového měchýře, ocitla jsem se na pokoji s třemi těhulkami, které právě prožívaly první dobu porodní. Kromě toho, že to pro mě nebyl zrovna optimistický zážitek (vidět na vlastní oči, co mě za pár dní čeká, je něco jiného, než o tom číst v příručce) jsem se ledacos dozvěděla. Když jsme naťukly téma „otec u porodu“, byla jsem moc překvapená, že jsem v místnosti jediná, kdo si přítomnost svého muže přeje.

Jedna maminka si s sebou vzala zkušenou kamarádku, druhá maminku a třetí šla na sál statečně sama. Všechny tři raději nechaly své muže čekat na chodbě. Byla jsem velmi udivená. Všechny se schodly na tom, že je pro ně nepřijatelné, aby je chlap viděl v takovém stavu a navíc měly velké pochybnosti o tom, zda by takový pohled zvládli.

Můj přístup k věci byl tedy naprosto odlišný, než jejich. Již na začátku mého těhotenství jsme s manželem měli jasno, že u narození našeho syna chceme být společně. Vím moc dobře, jak hystericky a nepříčetně reaguji v kritických situacích a tak jsem přirozeně toužila po tom, aby mě můj nejbližší vzal za ruku a uklidnil. Také přiznávám, že jsem tak trochu chtěla, aby partner viděl na vlastní oči, co všechno podstupuji a jak trpím:-).

Věděla jsem, že mě můj partner dokonale podrží a že se jen tak ničeho nezalekne. Zpětně si uvědomuji, jak je porod náročný i pro tu druhou stranu. Mě se naštěstí důvěra vložená v mého muže vypaltila, když šlo do tuhého. Byly chvíle, kdy bych bez manželovy podpory byla úplně ztracená. Bylo pro mě důležité, abych v tom cizím prostředí a v bolestech vedle sebe cítila spřízněnou duši.

Znám ale několik příběhů, kdy byl otec miminka na sále vyloženě do počtu a své drahé polovičce příliš neulehčil. Manžel mojí kamarádky z místa činu dokonce během náročného porodu utekl! Dodnes mu neodpustila, jak ji v tom nechal samotnou. Nakonec je tedy asi jedno, jestli je tou spřízněnou duší muž nebo kámoška, hlavně když vás podpoří...

Vaše Adéla

Témata: Porod, partner, Pór, Par, Vaš, Opora, Pár, Cizí prostředí, Part