[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jenže najít si správnou partu maminek, se kterýma lze povídat také o něčem jiném než o tom, jak "kakáme, cumláme a lezeme", je celkem tvrdý oříšek. Moje zkušenosti s mateřskými kolektivy totiž nejsou zrovna růžové. Jelikož nemám žádné vlastní dlouhodobé a prověřené kamarádky se stejně starými dětmi, nezbylo mi nic jiného, než vyrazit na lov nových.
Naivně jsem si myslela, že nebude trvat dlouho a někoho objevím na hřišti či plavání. Jenže po několika marných pokusech mi došlo, že to tak lehce nepůjde. Některé maminky byly na první dojem fajn, ale jakmile se zavedl hovor mimo mateřství, najednou nebylo o čem mluvit. Zdálo se mi, jako by ty ženy byly nezdravě ponořené do světa svých potomků a zapomněly být samy sebou. Bylo mi z toho celkem smutno. S dětmi trávíme všechen čas, a proto podle mého názoru není špatné někdy najít únik, abychom se nepomátly.
Vždycky jsem se snažila, abych navzdory mateřským povinnostem nezastavila všechno ostatní a nebyla pro své okolí za otravnou matku, která jen denně dává na facebook fotky mimina a nedá se s ní o ničem jiném mluvit. Sice bylo období, kdy jsem do takového modelu spadávala, ale ustála to. Najít podobně smýšlející osobu se mi podařilo až po roce a půl. A jsem za to vážně vděčná.
Připadala jsem si, jako bych snad byla špatná máma a své dítě jakoby o něco připravovala. Ve srovnání se ženami, jež jsem potkávala v mateřském centru, jsem si přišla jako marnivá, sebestředná ženština. Fakt, že se i na mateřské částečně věnuji své profesi, vyrážím občas za zábavou a mám čas i na sport, většině přítomných moc nevonělo. Bylo mi dokonce párkrát vyčteno, že už nepracuji na dalším mimi. Postupně jsem pociťovala kolektivní opovržení. Z každé takové mateřské sleziny jsem se vracela domů úplně zdeptaná.
ČTĚTE TAKÉ: Velká fotogalerie nejkrásnějších rozesmátých miminek
Dlouho jsem tedy trávila čas se synem sama a už ani nedoufala, že se objeví někdo, kdo cítí určité věci stejně jako já, s kým budu moct sdílet i něco jiného, než pouhou výměnu maminkovských zkušeností. A ejhle. Našla se! Chodíme spolu obden ven, a když děti usnou v kočárku nebo se zabaví, dáme si něco dobrého a o dětech najednou nepadne skoro ani slovo. Jen se soustředíme na naše osobní radosti a starosti, navzájem se chápeme! Báječné!