Maminka.czPředškolák

Vážně nezlobím!

, Časopis Maminka
20. 7. 2010
Vážně nezlobím!
Vzdorovitost, nemožnost soustředit se na zadaný úkol, odbíhání od jídla či rozdělané práce. Toto chování určitě pozorujeme u mnohých dětí. Kdy je to všechno normální a kdy už se může jednat o neurobiologickou poruchu?

ADHD, která se dříve označovala jako lehká mozková dysfunkce, patří mezi nejčastější psychiatrické poruchy dětského věku. První příznaky je možné pozorovat již v kojeneckém věku, kdy může mít miminko nepravidelný nebo zcela převrácený spánkový režim. Batolata s podezřením na tuto poruchu umějí například dříve lézt než sedět, nebo nejprve mluví a až poté začínají chodit. Jsou více neklidná a živější než ostatní děti.

Nejlépe však lze ADHD rozpoznat v předškolním a začátkem školního věku dítěte. V této fázi si okolí začíná výrazněji všímat nezvyklých projevů a pokládat si otázky, co že je to s dítětem v nepořádku a pročpak na něj nezabírají žádné výchovné metody, proč má i přes svoji zjevnou inteligenci problémy ve školce nebo ve škole.

Osmatřicetiletá Eva popisuje chování své dcery: „Lucinka odmítala sedět ve škole v lavici, ležela u topení, občas s paní učitelkou nemluvila a trávila část vyučování na toaletě.“ Jiní rodiče zase o svém dítěti mluví jako o neustále zasněném, nezúčastněném, žijícím si ve svém vlastním světě. Projevů ADHD je mnoho a u konkrétního dítěte se projevují v různé intenzitě. Mohou se pojit ještě s dalšími doprovodnými poruchami, jako je dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), dyskalkulie (porucha počítání) nebo tiky.

Diagnostika

Některé příznaky v chování se můžou objevovat i u zcela zdravých dětí, proto ADHD jako reálnou diagnózu potvrdí až prohlídka pod vedením psychiatra, případně neurologické vyšetření, které ukáže změny ve struktuře mozku. Vyšetření se není třeba obávat, protože není nepříjemné. Je založené na pozorování chování při různých činnostech a zároveň se vyzpovídají rodiče.

Aby bylo možné ADHD diagnostikovat, příznaky by se měly objevovat ve více než jednom prostředí (tj. ve škole i doma) a neměly by mít souvislost s jinými zátěžovými situacemi, jimiž může dítě procházet (např. rozvod rodičů, stěhování, změna školy). Fyzické vyšetření pak musí vyloučit jiné zdravotní problémy, jako jsou potíže se sluchem, zrakem, anemie nebo jiné vývojové vady.

Po určení diagnózy navrhne dětský psychiatr vhodný postup léčby. Pokud jsou příznaky silné a výrazně zasahují do života rodiny i prospěchu dítěte ve škole, doporučí léky a terapii u psychologa, příp. docházení do pedagogicko-psychologické poradny.

Nejčastěji jsou k léčbě využívány methylfenidáty (Ritalin, Concerta) nebo atomoxetin (Strattera). Léky jsou účinné zhruba u 70-90 % dětí a někdy je třeba vyzkoušet více přípravků, než se přijde na ten nejúčinnější.

Pouze léky nepomohou

Ačkoli léky dokážou regulovat činnost látek v mozku a pomoci tak dítěti se soustředěním a omezením hyperaktivity a impulzivnosti, pořád je před rodiči velký kus práce. Musí totiž k dítěti s ADHD zaujmout zcela jiný postoj a rovněž jeho chování vnímat jinak. Nedělá naschvály a stejně jako většina dětí se snaží, aby získalo naši pochvalu. Jenom mu to prostě nejde.

Doporučuje se navštěvovat dětského psychologa, který dokáže s dítětem nacvičovat oslabené dovednosti, pomáhá mu ovládat vlastní chování a urovnávat rodinné problémy. Pokud máte k dispozici lékařskou diagnózu, měli byste si promluvit také s učitelem dítěte.

Ten musí vědět, že vaše dítě trpí ADHD a že je k němu třeba přistupovat individuálně. To však neznamená požadovat pro něj úlevy, ale přistupovat k němu tak, aby zadané úkoly dokázalo i přes svoji poruchu plnit. Dnes již naštěstí nemusíte po učiteli žádat, aby dítěti podával léky během školního dne, což často způsobovalo nesnáze ve vztazích se spolužáky. Dítěti se věnujte a učte se s ním také doma.

Příznaky se s věkem mění

Stává se, že když si rodiče konečně myslí, že našli vhodný přístup ke svému dítěti a naučili se jej lépe kontrolovat, dojde zase k proměně projevů a společně s učiteli tak musí najít nová řešení a postupy. Dobrou zprávou je, že s příchodem dospělosti příznaky ADHD často postupně vymizí. To ovšem neznamená, že bychom se měli spokojit s názorem: „Však ono z toho vyroste.“

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Neurologické vyšetření

Mohlo by vás zajímat
Rodičovské vychytávky. Co dospělí nevymyslí, aby měli klid od dětí?
Co skutečně cítí miminko v děloze? Doteky, pohyby, ale i stres či radost
Nedělejte ze sebe živý dudlík. Jak odbourat časté noční kojení?
Nemusíte stihnout všechno. Trendem poslední doby je pomalé rodičovství

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu