[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Třiačtyřicetiletá Angličanka Hayley Brooks byla sotva teenagerka, když se dozvěděla diagnózu, které zpočátku nevěřil ani její lékař. Předčasná menopauza. Dnes vede kampaň za zvýšení povědomí o předčasném selhání vaječníků a věří, že právě lékaři potřebují více vzdělání i pochopení.
Hayley dostala první menstruaci, když jí bylo dvanáct. Po roce ale menstruace samovolně odezněla. Mladou dívku začalo zničehonic trápit noční pocení. Přes den zase zažívala návaly horka, které jí znemožňovaly soustředit se ve škole. Navíc trpěla nespavostí. Svěřila se mamince s tím, že se cítí nějak divně, ale nedokázala vysvětlit proč.
Na matčino přání podstoupila krevní testy i gynekologické vyšetření. Ultrazvuk odhalil, že Hayley má jen jeden vaječník, který je ještě k tomu nefunkční. Lékař šokované dívce i její matce oznámil, že otěhotnění přirozenou cestou je v budoucnu nemožné.
Hayley absolvovala hormonální substituční terapii – léčbu, kdy jí byl podáván hormon estrogen. Tím ale její trápení neskončilo. Trpěla víc než dvacet let, nejen fyzicky, ale především psychicky. Po celou dobu, kdy jí nebyl nikdo schopen říci, proč zrovna ona má diagnózu, která náleží ženám o generaci starším. Cítila rozpaky, styděla se za své tělo a chtěla jen jediné – zapadnout mezi své vrstevnice.
Když její kamarádky začaly zakládat rodiny, uvědomila si, jak odlišný je její život. „Věděla jsem, že chci taky rodinu a děti, ale většinu svého života jsem cítila jen selhání. Nechtěla jsem, aby ještě selhalo umělé oplodnění. Moje tělo si kvůli opakovaným hormonálním léčbám užilo už tak dost…“ vzpomíná na nelehké období dospívání.
Po čtyřicítce byla její diagnóza změněna na předčasné ovariální selhání, ale přesně to podle ní dává ženám s touto poruchou jen falešnou naději na zázrak. I proto se rozhodla o svých dlouholetých obtížích promluvit a pomoci tak ženám, které předčasnou menopauzou procházejí.
„Chci pomoci zvýšit povědomí o těchto ženách, ale také varovat matky, že se to může stát i jejich dospívajícím dcerám, protože jde o diagnózu, která jim opravdu zásadně změní život v raném věku.“
Zásadní chyba je podle ní v nedostatečné komunikaci lékařů, kteří mají o této diagnóze sami malé povědomí. „Lepší vzdělávání by vedlo k rychlejší diagnóze, menšímu počtu návštěv u praktického lékaře a dalším doporučením a k obrovským úsporám času a peněz pro zdravotnický systém. Ženy také potřebují lepší podporu na pracovišti. Studie totiž ukazují, že je jen velmi malá – některé jsou v důsledku svých příznaků dokonce nuceny přestat pracovat. Nechci, aby se ostatní ženy cítily tak osamělé, jako jsem byla já před lety. Setkala jsem se s případem, kdy mladé ženě s menopauzou řekl její gynekolog rádoby vtipně: ‚Já jsem taky mladý na menopauzu!‘ Tohle nesmíme akceptovat! Udělám všechno pro to, aby nebyla menopauza opomíjena. Chci, aby na ní záleželo stejně jako na jiných diagnózách,“ apeluje Hayley, která pravidelně pořádá osvětové kampaně.
Před třemi roky se této odvážné ženě navíc splnil její největší sen – stát se mámou. Ve svých čtyřiceti letech adoptovala ročního chlapečka. Dnes jsou mu čtyři a pro Hayley je tou největší výhrou...