[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Odvážná mladá žena Shannon Ellis z britského Hartlepoolu nemá zrovna lehký životní příběh. Její maminka, která měla kromě ní ještě pět dalších dětí, před čtyřmi lety nečekaně zemřela na vzácnou a neléčitelnou nemoc (které podlehla pouhých devět dní po stanovení diagnózy), takže nezletilé děti zůstaly samy. Měly ale naštěstí svou starší sestru, která vzala okamžitě věci do vlastních rukou. Na nic nečekala a zažádala o opatrovnictví svých sourozenců.
Odmítala dopustit, aby byli rozděleni a umístěni do pěstounské nebo ústavní péče. Kromě dvou svých vlastních biologických potomků se tak stará ještě o pětici dalších dětí.
"Vždycky jsem chtěla být mámou a mít velkou šťastnou rodinu. Nepředstavovala jsem si ale, že budu muset navíc ještě plnit roli své vlastní maminky a doslova přes noc si poradit ve všech směrech s výchovou sedmi dětí najednou a péčí o ně,“ říká Shannon a pokračuje: „Ale slíbila jsem to mámě a svůj slib hodlám rozhodně dodržet. Nikdy bych nedopustila, aby to bylo jinak. Jsou samozřejmě trable a problémy, většinu času jsme ale velká milující rodina, která drží pohromadě. Tak, jak si to maminka vždycky vroucně přála.“
S maminkou Shelley měla Shannon intenzivní a hluboký vztah, vyrůstala totiž spoustu let bez táty. Až později se na scéně objevil nevlastní otec, nový partner maminky a tatínek všech pěti mladších sourozenců. Ten ale později také zmizel ze života rodiny.
„Máma byla prostě skvělá. Dělala všechno pro to, aby nás zabezpečila. Byla samoživitelka a všechny nás vychovávala sama. Přestože jsme neměli moc peněz, brala nás na výlety k moři, hrála s námi hry, v sobotu večer pravidelně uspořádala velkou domácí hostinu. Prožili jsme úžasné dětství a cítili se bezmezně milováni a chráněni,“ vzpomíná Shannon.
Když později založila vlastní rodinu s přítelem Kieranem, přestěhovala se hned za roh, do vedlejší ulice, aby byla blízko své mamince a mladším sourozencům, kterým pomáhala s přípravou do školy. Hrála s nimi fotbal nebo je doprovázela na kroužky. Říká, že snad nebyl den, kdy by mámu a bratříčky se sestrami aspoň na chvíli neviděla.
"Vždycky jsem si myslela, že tu pro mě máma pořád bude, aby mi poradila a sledovala, jak rostou její vnoučátka. Pak ale náhle začala být nemocná a lékaři zjistili, že trpí vzácnou chorobou a zbývá jí pár týdnů života. V nemocnici jsem jí slíbila, že se o mladší sourozence postarám sama. V prvních dnech a týdnech po mámině smrti mě právě děti držely při životě. Věděla jsem, že prostě musím každý den vstát z postele, abych tu pro ně byla a postarala se o ně,“ vypráví Shannon.
„Všichni jsou tak silní a úžasní, jsem na ně pyšná. Pořád o mamince společně mluvíme, prohlížíme si staré fotky a smějeme se znovu a znovu při vzpomínkách na úžasné společné zážitky. Máma přinesla naší rodině tolik radosti,“ uzavírá.