Vedeme ho k pravdě, proč si vymýšlí?

V pokoji bydlí strašidlo. Dědeček je námořník. O prázdninách celá vaše rodina poletí do vesmíru. Výmysly dětí neznají hranic a my víme proč.
Vedeme ho k pravdě, proč si vymýšlí?

Většina rodičů si zakládá na pravdomluvnosti. Vedou k ní i své děti. Tak proč si z ničeho nic tak příšerně vymýšlí?

Sedmilháři nám dají občas zabrat  

„Vy prý budete mít další miminko?“ Maminka pětiletých dvojčat Olivera a Tomáška po těchto slovech paní učitelky zalapala po dechu. „Ještě toho trochu! Je fakt, že jsem přibrala, ale za to může tchynino vánoční cukroví, ne těhotenství. Další dítě, vedle těch dvou čertů? Ani omylem!“ Učitelka se chápavě usměje. Kdyby měla věřit všemu, co děti o svých rodičích navykládají, bude si myslet, že se půlka národa pomátla. Čtyřletá Andrejka totiž nedávno přišla s tím, že její děda umřel. To by bylo jistě dojemné, kdyby ji dvě hodiny po této tragické zprávě, nepřišel vyzvednout živ a zdráv.

Nevěřte všemu, co říkají ...

Učitelky rády říkávají: „Nevěřte všemu, co vám děti o nás vypráví a my nebudeme věřit všemu, co děti vypráví o vás.“

Nekorunovaným králem výmyslů se ovšem stal ve zmiňované školce Lukáš. Nedávno během svačiny na celou třídu prohlásil, že jeho táta nosí každý týden domů pytle peněz! Lukášovi rodiče obcházely mrákoty. Teď bude otec "za zloděje". Neselháváme někde výchovně, když naše děti takto lžou?

Realita versus fantazie

Neselháváme. Vymýšlení si je podle dětské psycholožky Lenky Smetanové typické právě pro období, kdy mrně navštěvuje školku a první až druhou třídu.

 

Děti mezi čtyřmi a sedmi lety věku mají občas problém rozlišovat mezi realitou a světem své fantazie. 

 

„Především tvořivé děti s velkou dávkou fantazie dokáží popisovat neuvěřitelné věci velmi věrohodně. Navíc svým vymyšleným historkám začnou věřit. Znám holčičku, která si vymyslela, že její maminka není její maminka, ale starší sestra.Vytvořila si v hlavě vlastní pohádku. O tom, že pravá maminka umřela, ale nikdo jí to nechce říct, aby nebyla smutná. Začala mamince tvrdošíjně říkat křestním jménem. Dospělí se nejdříve bavili. Pak už méně a přesvědčoval ji jak táta, tak děda a babička. Ukazovali jí i fotky, kdy ji maminka čekala nebo na nich byla úplně malinká v zavinovačce. Dítě si to nechtělo nechat vymluvit. Nakonec dostala na zadek, ale pořád si vedla svou. Po čtrnácti dnech, kdy se s ní vyděšená matka chystala k odborníkovi, to najednou dítě přešlo. Maminka zase byla maminka.“ Proč si ale tuhle historku dítě vydedukovalo?

Dětské lži: Bujná fantazie a vychytralost již od plenek?

Dětské lži: Bujná fantazie a vychytralost již od plenek?

 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články