[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vegetariánství je víc než dieta. Jeho stoupenci jej považují za životní styl a spojují s ním také pohled na ekologii, filozofii nebo náboženství. V Evropě bychom první vegetariány našli již mezi stoupenci starověkého filozofa a matematika Pythagora a v 6. století př. n. l. se objevili také v Indii.
A právě tam bylo a je vegetariánství nejvýrazněji spojováno s náboženstvím. Podle některých zdrojů dnes najdeme až 70 % světové vegetariánské populace!
Vegetariánství je způsob stravování, který zakazuje konzumaci některých živočišných produktů (tedy nejen masa). Ve skutečnosti je to složitější. Vegetariánů je několik druhů. Někteří nejedí vůbec žádné živočišné produkty: ani maso, ani vejce, ani mléko, dokonce ani med. Těm se říká vegani.
Ovovegetariáni si vejce či med občas dají. Laktovegetariáni zase zařazují do jídelníčku med a mléčné výrobky. A laktoovovegetariáni se nebrání ani mléčným výrobkům, medu, ani vajíčkům. Maso vyřazují všichni.
A pokud ne docela, mluvíme o semivegetariánství neboli vegetariánství „polovičním“. I těch je několik druhů. Například pescetariáni si čas od času dají rybu, pollotariáni zase drůbež a pescopollovegetariáni střídají ryby s drůbežím masem. Červené maso odmítají všichni!
I když už se vám z názvů může motat hlava, jsou tu ještě frutariáni – ti vyznávají přísnou formu veganství, která ve stravě povoluje jen plody, které byly natrhány, aniž by byla rostlina poraněna. Su vegetariáni vylučují ještě aromatickou zeleninu typu česnek, cibule. Vitariáni si dávají pozor, aby jejich veganská strava nebyla upravována při teplotě vyšší než 48 stupňů Celsia. M
ohli bychom ještě pokračovat. Ale už teď je vám určitě naprosto jasné, že stát se vegetariánem neznamená jen vyškrtnout z jídelníčku maso a bojovat za práva zvířat. Už proto, že u jednotlivých kategorií existují přísná pravidla. A těmto pravidlům je třeba přizpůsobit skladbu jídelníčku, aby nepoškodila vaše zdraví. Což se při nerozvážném vyřazení masa či mléčných výrobků může stát.
Co se asi tak stane, když přestanete jíst živočišné produkty a nepromyslíte, čím je nahradíte? Tělu brzy začnou chybět potřebné látky. Nejdiskutovanějšími jsou asi bílkoviny, na něž je živočišná strava bohatší. Větší potíže můžete mít s nedostatkem vitaminu B12, který tělo přijímá vlastně jen ze živočišné stravy. A čím se projeví jeho nedostatek? Únavou, brněním končetin, ztrátou rovnováhy. Chybět vám může jod, když vyřadíte ryby.
Pokud neseženete správné doplňky stravy, můžete se setkat s potížemi štítné žlázy. Problematický je také vápník. Jistá britská studie z roku 2007 ukázala, že vegani jsou oproti laktoovovegetariánům až o 30 procent náchylnější ke zlomeninám končetin – protože jim chybí jeden ze zásadních zdrojů vápníku: mléko a produkty z něj.
Další velkou mýlkou spojovanou s vegetariánstvím je domněnka, že vegetariáni jsou v zásadě asketičtí hubeňouři. Ale kdepak. Opět platí – jestliže nepromyslíte, co jíte, můžete i coby vegetariáni patřit mezi obézní. Zvláště nedokážete-li mít pod kontrolou příjem sacharidů!
Pokud si dáte práci, pročtete příslušnou literaturu nebo kontaktujete odborníky, zařadíte případně doplňky stravy, které vám dodají to, co rostlinná potrava nedokáže, můžete si své zdraví příjemně vylepšit. Jak dokazují četné vědecké výzkumy, dobře poskládaná vegetariánská strava vám pomůže snížit krevní tlak, minimalizuje také riziko opakovaného infarktu, je výbornou prevencí proti cukrovce i obezitě. Pro koho zvláště přísné formy veganství vhodné nejsou, jsou určitě děti a těhotné či kojící ženy.
U mírnějších forem vegetariánství doporučují odborníci nechat rozhodnutí na dětech. A těhotné ženy? Tady je určitě namístě konzultace s lékařem. Ale když na to půjdete rozumně, může se i vegetariánství stát dobrým životním stylem…
Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Dieta.