[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Velikonoce nejsou jen svátky jara, jak tomu bylo v dávné minulosti, ale zároveň nejdůležitějším křesťanským svátkem. Na rozdíl od všech ostatních svátků nemají pevně stanovené datum, každý rok připadají na jiný termín (letos slavíme Velikonoce od pátku 7. do pondělí 10. dubna). Určující je jen to, že se slaví vždy v neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. V případě, že se stane, že první jarní úplněk vychází přímo na neděli, slaví se pak Velikonoce až ten následující týden.
Pro většinu z nás jsou Velikonoce svátkem vítání jara, pro křesťany jde ale o největší svátek v roce, důležitější než Vánoce. Zatímco o Vánocích si připomínáme narození Ježíše Krista, velikonoční svátky se vztahují k období o 33 let později a oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání. Odtud pochází i samotný název Velikonoce – je to zkratka sousloví „veliká noc“.
Velikonocím předchází čtyřicetidenní postní období, v němž se dříve jedly převážně luštěniny, obilné kaše, chléb a zelí. Půst byl užitečný, vyčistil tělo a odlehčil mu po masopustním hodování.
Pokud byste zapátrali poněkud hlouběji, zjistíte, že pod termínem Velikonoce se někdy rozumí období, které trvá celkem padesát dní. Počítá se do něj čas od velikonoční neděle až do letnic (Boží hod svatodušní či svatodušní svátky), letos tedy až do neděle 5. června.
V užším slova smyslu se jako Velikonoce počítají jen tři dny, od soboty do pondělí, v širší souvislosti se ale tyto svátky slaví v podstatě celý týden, který těmto třem dnům předchází. Váže se k němu mnoho prastarých zvyků a tradic. Po Květné neděli začíná takzvaný pašijový týden. Každý den v tomto týdnu má své označení, které pochází od barvy látek, které byly dříve v ty dny vyvěšovány v kostelích.
Velikonoční týden začíná Modrým pondělím a následuje Žluté úterý, den velkého úklidu, kdy probíhají všeobecné přípravy na velikonoční dobu.
Pak přichází Škaredá středa, o které se v dřívějších dobách vymetaly na chalupách komíny, a proto se jí říká také Sazometná. V tento den se pečou tradiční velikonoční jidáše nebo pletence.
Na Zelený čtvrtek byste si pak měli dát k jídlu něco zeleného, protože podle tradice se tím udržíte i po celý příští rok zdraví. Po večerních modlitbách umlkají zvony a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Zpět se vrátí v sobotu.
Na Velký pátek došlo k ukřižování Krista. A právě o Velkém pátku se pak podle pověstí otevírají skály a jeskyně, ve kterých se ukrývají poklady. V křesťanských kostelech se koná bohoslužba, při které výjimečně nezní varhany.
Bílá sobota je symbolem znovuzrození, nového života. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, což si i dnes věřící připomínají tím, že chodí do kostela zapalovat bílé svíce, které symbolizují i křtitelní roucho.
O velikonoční neděli (Boží hod velikonoční) pečeme mazance a beránky a zdobíme vajíčka, muži pak pletou pomlázky z vrbového proutí.
Velikonoční pondělí je z celých svátků nejoblíbenější, chlapci a muži chodí na koledu a šlehají pomlázkoudívky a ženy, kterým to má má zajistit krásu a omlazení.