Maminka.czVelikonoce

Velikonoce nejsou jen o pomlázce a barvení vajíček. Proč je slavíme a jaké tradice se s nimi pojí?

Simona Procházková swp 24.  2.  2022
Ptají se vás děti, proč se slaví Velikonoce? Přibližte jim prastaré tradice a zvyky, které se k nim vztahují a které ctíme dodnes. Proč se drží půst, plete se pomlázka nebo peče beránek? A proč jsou velikonoční svátky každý rok jindy? Prozradíme.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Velikonoce nejsou jen svátky jara, jak tomu bylo v dávné minulosti, ale zároveň nejdůležitějším křesťanským svátkem. Na rozdíl od všech ostatních svátků nemají pevně stanovené datum, každý rok připadají na jiný termín (letos slavíme Velikonoce od pátku 14. do pondělí 17. dubna). Určující je jen to, že se slaví vždy v neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. V případě, že se stane, že první jarní úplněk vychází přímo na neděli, slaví se pak Velikonoce až ten následující týden.

VIDEO: 5 faktů o Velikonocích, které jste dost možná nevěděli

Pro většinu z nás jsou Velikonoce svátkem vítání jara, pro křesťany jde ale o největší svátek v roce, důležitější než Vánoce. Zatímco o Vánocích si připomínáme narození Ježíše Krista, velikonoční svátky se vztahují k období o 33 let později a oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání. Odtud pochází i samotný název Velikonoce – je to zkratka sousloví „veliká noc“.

Velikonocím předchází čtyřicetidenní postní období, v němž se dříve jedly převážně luštěniny, obilné kaše, chléb a zelí. Půst byl užitečný, vyčistil tělo a odlehčil mu po masopustním hodování.

Pokud byste zapátrali poněkud hlouběji, zjistíte, že pod termínem Velikonoce se někdy rozumí období, které trvá celkem padesát dní. Počítá se do něj čas od velikonoční neděle až do letnic (Boží hod svatodušní či svatodušní svátky), letos tedy až do neděle 5. června.

Modré pondělí, Škaredá středa, Bílá sobota…

V užším slova smyslu se jako Velikonoce počítají jen tři dny, od soboty do pondělí, v širší souvislosti se ale tyto svátky slaví v podstatě celý týden, který těmto třem dnům předchází. Váže se k němu mnoho prastarých zvyků a tradic. Po Květné neděli začíná takzvaný pašijový týden. Každý den v tomto týdnu má své označení, které pochází od barvy látek, které byly dříve v ty dny vyvěšovány v kostelích.

Velikonoční týden začíná Modrým pondělím a následuje Žluté úterý, den velkého úklidu, kdy probíhají všeobecné přípravy na velikonoční dobu.

Jak dětem přiblížit starodávné tradice? Velikonoce nejsou jen vajíčka a pomlázky!

Pak přichází Škaredá středa, o které se v dřívějších dobách vymetaly na chalupách komíny. Možná právě odtud pochází její zvláštní název, den je to ale poměrně veselý, jelikož se pečou tradiční velikonoční jidáše nebo pletence.

Na Zelený čtvrtek byste si pak měli dát k jídlu něco zeleného, protože podle tradice se tím udržíte i po celý příští rok zdraví. Po večerních modlitbách umlkají zvony a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Zpět se vrátí v sobotu.

Na Velký pátek došlo k ukřižování Krista. A právě o Velkém pátku se pak podle pověstí otevírají skály a jeskyně, ve kterých se ukrývají poklady. V křesťanských kostelech se koná bohoslužba, při které výjimečně nezní varhany.

Bílá sobota je symbolem znovuzrození, nového života. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, což si i dnes věřící připomínají tím, že chodí do kostela zapalovat bílé svíce, které symbolizují i křtitelní roucho.

O velikonoční neděli (Boží hod velikonoční) pečeme mazance a beránky a zdobíme vajíčka, muži pak pletou pomlázky z vrbového proutí.

Velikonoční pondělí je z celých svátků nejoblíbenější, chlapci a muži chodí na koledu a šlehají dívky a ženy pomlázkou, což jim má zajistit krásu a omlazení.

Podívejte se, na kdy připadne velikonoční neděle až do roku 2030

Populární velikonoční tradice a zvyky

  • Zeleným čtvrtkem, dnem, kdy kdysi apoštol Jidáš zradil Ježíše a došlo k poslední večeři Páně, končí období půstu. Připravte si k jídlu cokoli zeleného, podle tradice vám to dodá sílu a pevné zdraví.
  • Ukřižování Krista symbolizuje a připomíná tradiční mazanec. Před upečením se na jeho povrchu vykrajuje kříž, v některých krajích se zdobí pletencem či řetízkem z mandlí, což má symbolizovat Kristovu trnovou korunu.
  • Proč se barví a zdobí vajíčka a kraslice? Jsou symbolem nového života, plodnosti a úrody. Tradice barvení vajíček sahá až do starého Egypta a Říma. Barvení vajíček, jak jej známe dnes, vychází z několika křesťanských legend. Jedna z nich pochází z doby, kdy chodili Ježíš a Petr po světě. Poprosili chudou selku o nocleh a večeři. Selka jim nocleh poskytla, a navíc připravila k večeři vejce. Ráno je pak našla opět celá, navíc krásně malovaná.
Dílnička: Nabarvěte letos vajíčka pomocí papírové utěrky
  • Původní barva kraslic byla červená, symbolizovala život a lásku a podle pověr chránila i před duchy a démony. Zelená barva pak značí jaro a přírodu, život a mládí, žlutá slunce a světlo.
  • Proč pečeme velikonočního beránka? Beránek obrazně znamená Boží stádo vedené Hospodinem, tedy Izrael. V přeneseném slova smyslu je beránkem sám Ježíš, který byl obětován pro spásu lidstva.
  • V některých regionech je zvykem, že každá dívka věnuje chlapci, který ji přišel „vyšlehat“, kromě vajíčka také další pentli na pomlázku.
Témata: Velikonoce, Rodina a vy, Vaření, Tradice, svátek, zvyky, luštění, oběť, Egypt, Vajíčko, Barvení, Zmrtvýchvstání, Ježíš Kristus, Ježíš, Škaredá středa, Termín Velikonoc, Šleh, Izrael, Krist, Bílá sobota, Odlet, Boží hod velikonoční, Řím, Jidáš, Požehnání
Mohlo by vás zajímat
Neuvěřitelné – tahle holčička se narodila přeložená napůl!
len
Kuriozita
Pobuřující a zvrhlé? Nikoli, takhle se vychovávalo za dob našich prababiček. Neuvěřitelné fotografie jsou důkazem!
Mrázková Dita
Retro
Do baletu dejte klidně už malé dítě. Co se naučí v baletním kroužku a na co dát při výběru pozor?
Brožová Lenka
Děti a sport
Před pěti lety získala titul Nejkrásnější dívka světa. Jak vypadá Anastasiya dnes a čím by chtěla být, až vyroste?
Mrázková Dita
slavné děti
Intimní partie dětí: Přetahovat, nebo nepřetahovat předkožku u chlapečků? A jak na srůsty u holčiček? Poradí dětská uroložka
Láchová Michaela
Zdraví
Největší těhotenská bříška ve své přirozenosti. Tyto mámy za ně sklidily obdiv i urážky. A to, světe div se, i od žen!
Mrázková Dita
Těhotenství
Když v 66 letech porodila první dítě, stala se nejstarší matkou na světě. Jak Adriana Iliescu (84 let) žije dnes a proč je na dceru hrdá?
Stöckbauerová Vanda
Zajímavosti
Máma dvojčat a trojčat: Jsem unavená, chybí mi randění s mým mužem. S pěti dětmi je to sakra těžké, ale my se nedáme!
Mrázková Dita
Kuriozita
Porod v detailu a bez příkras. Podívejte se na 102 snímků, které vás ohromí svou krásou i syrovostí
Stöckbauerová Vanda
Galerie