Maminka.czSlavné maminky

Vendula Pizingerová: Těhotná ve dvaadvaceti a v osmačtyřiceti? V čem má být rozdíl?

Michaela Láchová 10.  9.  2020
Málokterá životní cesta je tak neuvěřitelně spletitá jako ta Vendulina. Jak sama říká, nechce se příliš otáčet zpátky do minulosti ani se dívat dál než pár kroků dopředu. Přemýšlí tak třeba o tom, jestli bude mít na miminko, které porodí na prahu padesátky, dostatek energie?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Když se tehdy ještě Vendule Svobodové, manželce skladatele Karla Svobody, narodila první dcera, bylo jí třiadvacet. O necelé dva roky později ale Klárka onemocněla a ve čtyřech letech zemřela.

Opravdu se tak nedá říct, že by Vendula měla prostor na to si mateřství jakkoli užít. To ale nemohla ani u druhého syna Jakuba, který se jí narodil o deset let později – jeho tatínek se zastřelil, když mu byl rok a půl.

Miminko vám na sítích rozhodně ukážu, slibuje herečka Veronika Arichteva

Dlouho se pak ukrývala u svých kamarádek i v cizině. A z kamarádky nejbližší, která při ní stála při všech jejích osudových ranách, se nakonec stala její tchyně. S manželem Josefem Pizingerem (32) teď čeká své třetí dítě…

Je věk opravdu jen číslo? 

Myslím, že spíš než o věku je to hlavně o tom, jak se k životu stavíte. A já si myslím, že jsem měla vždycky tolik energie, že to všechny kolem mě otravovalo. Takže teď se snad konečně dostanu v rámci jejího poklesu do normálu. (smích) A to se, doufám, nezmění ani za pár let. Sedět v koutě můžete v jakémkoli věku.

Jste v polovině třetího trimestru, takže už můžete trošku srovnávat. Je tohle těhotenství jiné než vaše dvě předchozí?

Vlastně ani ne. Unavená jsem byla i v prvním a druhém těhotenství. Když si vzpomenu na své první těhotenství s Klárkou, tam byla ta únava fakt velká. Během toho druhého jsem hodně pracovala, takže jsem to tolik nevnímala.

Celý rozhovor s Vendulou Pizingerovou najdete v aktuálním čísle časopisu Maminka, který je ještě pár dní na stáncích. Nebo k objednání TADY  Velkým tématem tohoto čísla je věk matek, píšeme v něm také o šestinedělí nebo dětských úrazech. 

Docela mi vadí, jak mi teď pořád všichni říkají, že mám hodně odpočívat, být doma nebo někde na dojezd do nemocnice. Támhleto a tohleto – to, že ve svým věku musím. Úplně by mě normálně zblbli. Ale chápu, že člověk nemá riskovat, že je to nezodpovědný vůči mně, rodině i dítěti. Ale já se cítím dobře. Fakt…

Navíc nejsem jediná, kdo porodí dítě později! Teď mě náhodou předběhla slovenská europoslankyně, která bude mít dítě v 52 letech. Ale upřímně, to už je podle mě fakt hodně.

Měla jste nějakou věkovou hranici, dokdy tomu necháte volný průběh? Dokdy necháte na přírodě, jestli budete, nebo nebudete ještě miminko mít?

Zhruba jo. Ale i těch 48 je v podstatě hodně, ne že ne. Tak uvidíme, jestli se mnou pánbůh napíše nějakou smlouvu a uhrajeme to. Nikdy nevíte.

Najdete vůbec nějaký rozdíl v tom, být těhotná ve dvaadvaceti a v osmačtyřiceti?

V čem by měl být? Možná v tom, že už některý moje spolužačky nemají zuby. I když samozřejmě si uvědomuju a vím, že se může stát cokoli. Teď už se ale blížím do finále a pevně doufám, že kdyby se dítě narodilo dřív, v dnešní době se dá snad díkybohu zachránit.

Budu rodit císařem, jinak to nejde


Bavila jste se se svým porodníkem o tom, jestli je ve vašem případě možnost rodit přirozeně?

Dvakrát jsem rodila císařem, takže by mě stejně nenechali. Ale rozhodně to nebylo z plezíru, mám úzkou pánev. A teď bych se upřímně bála, aby mi nepraskla jizva. Vím, že budu rodit operativně, mám stanovený termín, kéž do něj miminko donosím, a víc se tím, jak to bude, nezaobírám.

Vy jste zažila to, mít o třiatřicet let staršího partnera, a teď máte naopak o šestnáct let mladšího. Hraje věk ve vztahu nějakou roli?

V některých věcech to určitě o věku je.

V čem třeba?

Ve zkušenostech. Pamatuju si, jak mi Karel říkal, co a jak bude, až budu starší, a já mu nevěřila. Ty bláho, pravdu měl! Ale obecně vzato, chlap ze svý podstaty je prostě chlap. Karel měl za sebou už jedno manželství, dvě děti, a to je rozdíl. Teď s manželem děláme tak nějak všechno nanovo.

Povězte mi ještě… Jak moc jste se zabývala otázkou, jak dlouho tady pro svoje třetí dítě budete?

Vůbec. Mně umřela máma, když mi bylo čtyřicet. Stejně tak moje babička, když bylo mojí mámě čtyřicet. Přičemž moje babička měla mámu taky pozdě, taky měla mladšího manžela. Na tu dobu! Průkopnice! Ale nepřemýšlím nad tím. Můžete mít roční dítě a umřít na rakovinu. Třeba rakoviny prsu je teď jako po dešti. Manžel se může zítra zabít na motorce. Nejsem na taková ta „co by kdyby“… Loni touhle dobou jsme byli v Kazachstánu. Tam lidi neřeší, kdo jste nebo kolik vám je, pro ně jsme s Josefem prostě byli normální manželský pár. A tolikrát jsem si nikdy v životě nepřipila na dítě, jako tam! Říkala jsem si: „To by v tom byl čert, aby to nevyšlo.“ Vyšlo to a já jsem za to strašně šťastná.

Uděláte jako máma tentokrát něco jinak ve výchově?

Moje výchova je spíš taková nevýchova. Takže nevím, nechávám to tak nějak plynout.

Vyznáváte svobodu i v tomhle směru?

Jo. Já jsem prostě hrozná!

Celý rozhovor s Vendulou Pizingerovou najdete v aktuálním čísle časopisu Maminka, který je ještě pár dní na stáncích. Nebo k objednání TADY

Adam Gebrian: Syn mě naučil dívat se na město jinýma očima a nespěchat
Rodičovský trik: Odkoukejte účinný způsob, jakým Kate a William mluví s dětmi
Témata: Těhotenství, Slavní rodiče, Rozhovor, Slavné maminky, Slavní tatínci, Miminko, Instagram, Fejeton Marie Doležalové, Vendula Pizingerová, Mlíko, Máma, Manžel, Praha, Karel Svoboda, Vladko, Krč, Kapka naděje, Laktační liga, Motol, Vila, Vendula Svobodová, Vendula