Veronika: Nesnáším kojení!

Martina 21. 11. 2014 11:58
Tak to si pani Veronika dobrovolnr velmi komplikuje zivot. Kdyz sr mi pred 16 mesici narodil Kubik, chtela jsem kojit co to jen pujde. Jenze Kuba byl bud liny nebo slaby si mlicko vytahnout. A zacal maraton. Nocni vstavani a ohrivani umele vyzivy a trihodinove intervaly mezi odsavanim mleka. Ve dne v noci. Je to casove narocne, bolestive a neprijemne. Ale mne za to tedy syn stal. Nakonec jsem to vydrzela 12,5 mesice. Nejdrive 8x, pak uz 5x denne. Pres klepani si meho okolo na celo jsem na to pysna. Tohle proste Kubikovi nikdo nevezme. Platim za to sice totalne rozkopanym, mizernym spankem, ale jsem za to rada. Proto nechapu, ze se nekdo dobrovolne vyda komplikovanejsi cestou. Nevim, co Vas k tomu vede... Ale lituju Vas.. Trocha premahani by snad za toho drobka stala, ne... Nechapu a kroutim hlavou. Prave proto, ze mam s timto zkusenosti na roman...
Quinn 21. 11. 2014 19:49
Já zase nechápu Vás Martino. Každá maminka miluje svojí dítě, ale nic se nemá přehánět. Ničit si svůj život, spánek, zdraví kvůli kojení to zase nepochopím já. Ono to miminko přežije i na umělém mlíku. A pokud má zkrátka v genech, že bude atopik a bude mít ekzémy tak to žádné kojení nezmění. Já mám stejný problém jako Veronika a kojit nehodlám.
hanka 22. 11. 2014 00:04
jojo miminko přežije ledacos, pokud však maminka dítě miluje dělá to co je nejlepší pro něj a ne pro ní, tedy pokud je duševně zcela zdravá a nemá žádný psychický problém. Nekojení Vám spánek ano zdraví nepřidá, naopak, tedy pokud nenecháte v noci dítě plakat hlady a nebo mu nenarvete ve dvou měsících kaší, je fakt, že i takové zacházení dítě přežije, každé nemá štěstí na maminku
Mooia 22. 11. 2014 10:21
Ano, nekazde miminko ma stesti na maminku - treba toho vaseho je mi zrovna lito. Bude sice kojene a bude mit nesmirne sebeobetavou maminku, ktera mu to jiste nekolikrat v zivote pripomene, co pro nej vydrzela, ale bohuzel ta maminka, jak se zda, nebude umet respektovat jeho nazor, odlisnosti, chapat jeho slabiny a bude se vyzivat v odsuzovani a srovnavani. Zda se mi, z toho, co jste napsala, ze vam velmi chybi laskavost k lidem a tolerance.
misa 22. 11. 2014 12:26
Vám je líto dítěte, které je kojené? To si snad děláte srandu???!!! Svouji dceru jsem kojila do 15m a jsem za to moc ráda a že bych to v budoucnu dceři vyčítala? Proč? Kojila jsem ráda, chtěla jsem kojit klidně do 3 let, kojení je nejen potrava, ale i obrovská podpora imunity, vzájemný vztah matka-dítě. Kojení bych řekla, že je navazující na těhotenství a pokud matka nemá vážné důvody nekojit, tak nevím, proč by kojit neměla a měla místo toho dávat umělé chemické hnusy - ano takto nazývám UM, protože co jsem dceři přidávala do domácích kaší později, tak všechny chutnaly strašně chemicky, Nutrilon mi přišlo přislazované mléko, jedinný sunar chutnal dobře jako mléko se smetanou. Nejen díky kojení, byla moje dcera do 14m úplně zdravé miminko bez jakékoliv rýmy, kašle, teplotu trošku jen při růstu zubů, jinak nic.
Simi 22. 11. 2014 17:04
Já neodsuzuju naprosto nikoho. Každý máme nějaké bloky, problémy a je každého věc, jak žije svůj život.
Například náš syn kojený do dvou let , byl od šesti měsíců astmatik se sníženou imunitou neustále nemocný. Takže ani kojení není všemocné!!!!!!
mooia 25. 11. 2014 12:49
Není mi ho líto proto, že je kojené - já svého chlapečka také kojím a jsem za to ráda, hodně jsem o to bojovala, kvůli stresu a zdraví jsem měla málo mléka. Je mi ho líto proto, že má maminku, která nedokáže respektovat ostatní - byla to reakce na ošklivý příspěvek v diskuzi.
Majens 24. 11. 2014 17:30
Nie kazde dieta ma stastie na matku...a preto lutujem deti ktore maju matky ako z filmu svokra na zabitie...ale hlavne tie ktora skoncia pohodene len tak kdekolvek, deti fetakov a alkoholikov...no aj matka ktora nekoji je skvela matka prave pretoze svoje dieta miluje a dava mu vsetko...ma spokojne dieta ktore je aj tak najedene a to je hlavne ze je najedene a spokojne....och my krkavcie matky hip hip hura za neskutocne chore matky ktore maju psychicky blok a nie my :)
maky 21. 11. 2014 20:05
Bohužel já takovou zkušenost neměla. Na kojení jsem se těšila, ale přímá zkušenost pro mě byla příšerná. v porodnici na mě padla těžká deprese, bolestivá prsa tomu nepomohla a sestra v porodnici mi řekla, že jsem řpíšerná matka, když nechci kojit svoje dítě. Partner mi řekl, že náhrady mléka jsou moc drahé a že to musím vydržet. Tak jsem to vydržela. 3 měsíce jsem měla těžkou poporodní depresi, pak naše malá přestala chtít prso a já jsem to po 14 dnech vzdala. Pak přestala deprese a konečně jsem si začala užívat mateřství. Škoda, že to nemohlo být tak krásné od začátku....
Markéta 22. 11. 2014 19:44
Měla jsem to úplně setjně, až na to, že jsem o svém problému s kojením nikomu neřekla a to zvyšovalo mou depresi. Mám ještě vpáčené bradavky, takže jsem s malým nepřišla ani do přímého kontaktu a možná i proto mě kojení tolik nenadchlo. Ve 3 měsích byl malý plačtivý a scházelo mu mlíčko, přestala jsem kojit a najednou jako by se mi rozsvítilo. Vše jsem viděla úplně jinak a bylo mi skvěle!!! Jak píšete, škoda že jsem si ty krásné chvilky, hned od porodu nebyla schopna vychutnat. Né pro všechny je kojení... A raději než se trápit a tím i přenášet svou špatnou náladu na miminko , přestat kojit...
zuzka 21. 11. 2014 20:52
Jsem matka která chtěla kojit. U prvního miminka jsem vydržela 3 měsíce miminko čím dal bylo víc plačtivé. Až mi moje mamka řekla ať se netrápím já ani miminko a zkusim umělou vyživu. Po poradě s pediatrem jsme přešli. A najednou jsem měla nejspokojenější miminko. U druhého miminka to už byl je měsíc a vycítila jsem že to není dobře. Zase po poradě z doktorem jsme přesli na umělé mléko. Co mě mrzí jsou reakce nekterých kamaradek které se mi snaží říkat jak je kojení dulezite. Ale jim kojit šlo a vubec neví co to je když to nejde. Pak to jsou rany přimo do srdce. Nekdy si řikam že to umělé mleko je víc hlidane než matky. Nikdy nevite na co bude reagovat vaše miminko když něco sníte. Děti beru k moři a mají voc imunity než kojené děti.
Kessy 21. 11. 2014 21:30
Já jsem teda taky nekojila,a netajím se tím,prostě jsem se snažila už v porodce a nešlo to malá ubývala na váze plno sester se mi snažilo pomoct ale nešlo to až potom mi sestra říká dáme příkrm,ona tak hezky po něm spinkala,pak jsem s domluvila se setrou že to budu celý den zkoušet a zase že bych došla po příkrm a ok,bz příkrmu křičela,plakala hruza,po příkrmu hezky spinkala a já už byla celá bolavá že jsem se rozhodla jí dávat umělé mlíčko,v porodce mi ho každé 3 hodinky udělaly donesly v lahvičce a ok,ted je moji malé 2 roky zdravá,v 2 letch má 11 kg (a to s říká že nekojené děti jsou silnější)
Chanelka 21. 11. 2014 21:48
Všude se jen píše, jak je kojení důležité a je to to nejvíc, co dítěti můžete dát. Na stránkách umělé výživy musíte nejdřív odškrtnout, že jste si vědoma toho, jak je mateřské mléko pro dítě důležité. Dochází ale někomu, že někdy to prostě nejde i přes veškerou snahu matky? Slovo kojení pro mne byla noční můra. Po porodu mi kojit nešlo, dělala jsem pro to maximum jak v porodnici, tak doma. Odsávání, klouboučky a přes veškerou snahu skoro nic. I to malinko jsem malému dávala, i když vím, že to bylo velmi velmi málo. Po měsíci trápení jsem to vzdala. Myslím, že se ulevilo jak mamince, tak dítěti. Reakce okolí byla ale šílená. Každý se divil že mi to nejde, ty pohledy, připomínky......v šestinedělí to se mnou opravdu mávalo. Jsme na Sunaru a musím říct, že jsme spokojeni oba.
maminka 22. 11. 2014 02:32
Paní Veronika si měla zajít na kineziologii a přišla by na to, proč má ke kojení blok.

Já kojit chtěla moc, ale nezdařilo se, přes tisís rad od odbornic a kamarádek, přes kojící čaje, vývary, homeopatika, odsávání.. Měla jsem z toho dlouho depresi, brečela co den.. Časem jsem se z toho otřepala a jsem ráda, že je možnost dávat UM.

Teďka je strašně velká pro kojící propaganda, takže se na mě ze všech stran sypalo, že MUSÍM kojit.. Jenže někdy to opravdu nejde. A nejedna kamarádka to nebyla schopná pochopit, když u nich to šlo tak snadno..
MammaLuca 22. 11. 2014 05:31
Tak nějak mi to nedá a budu taky reagovat. Mám tři pidatka, téměř přesně po dvou letech-Matysek 4, Eleanor Agnes 2 a Evelyn Marie měsíc. Když jsem čekala Matyska, nějak me ani nenapadlo, ze bych nekojila (zůstala jsem s nim sama a predstava finančně náročné uměle výživy me trochu děsila). Nenapadlo me ani, ze by se mohlo stát to, ze nebudu schopna kojit. Nicméně Matysek se narodil, krásné se přisaval, nicméně stále ubíral na vaze a byl extrémně plactivy. Sestřičky a paní doktorky byly přesvědčivé a tvrdily mi, ze se nic neděje, ze se určité rozkojim a bude to dobre. Nebylo. Matyska jsem temer pět dni mucila hlady! Pak už jsem to nevydržela a zkusila UM a bylo vše jak ma byt. U prostřední dcerky jsem to zkoušela znova. Kolotoč přisavani, úbytku na váže. Řekla jsem v porodnici o peripetiích s Matyskem a zkoušeli mi rozjet laktaci, jak se dalo-leky, homeopatika a nic! Takže zase UM. U poslední dcerky jsem na rovinu řekla, ze kojit nebudu. Už jsem odmítala trápit miminko i sebe. Rodina to přijala bez mrknutí oka, naprosto me podpořila, jen v porodnici si na me mlsly a permanentně jsem poslouchala jak s despektem prohlašují, ze ODMITAM kojit. Bylo mi z toho příšerné smutno, ale spokojene mimi mi za to stalo. Takže ne, opravdu to není tak, ze maminka, která nekoji, své dítě zákonitě nemiluje.Své tři děti jsem "odkojila" sunarem a jsou zdravější, než jejich vrstevnici... A ostatním maminkam, co někoho z jakéhokoliv duvodu, bych rada řekla, at se na reakce okolí vykaslou-spokojena maminka a miminko je to nejdůležitější a je uuuuplne jedno, jak te spokojenosti dosáhnou... L.
Monika 22. 11. 2014 09:16
Ja mam zkusenost takovou ze kdyz se mi malicky narodil byl v porodnici sikovny na kojeni.Mel silu i tah ale ja nemela dost velke bradavky. Tak mi dokorucili kloboucky.Pritel mi je donesl a v ten den zaclo peklo.Nevim co se tak malickemu nelibilo ale prisat se nechtel laktacni sestry ho do toho doslova nasilim nutili a tim mu cele kojeni zprotivili.Posledni den v porodnici uz to bylo tak zle zemmaly radeji nechtel jist ani z flasky.Kdyz nas propustili domu rozhodla jsem se pro odsavani a flasky.Pro nas oba nejlepsi zpusob maly se tolik nerozciluje vypije si co potrebuje a ja jsem stastna a klidna maminka.Ale je fakt ze kolem me na to lidi nereaguji dobre.Porad jen musis se vic snazit a kdesi cosi.Jako kdyby tenhle muj zpusob byl horsi.Hlavni pro me je ze mam podporu pritele ktery sam videl jak je kolikrat maly zlosti az do modra kdyz jsem se ho snazila prilozit.Takze lidi a jejich razory uz tezce zacinam ignorovat.
anndrra 22. 11. 2014 13:10
Tak každý máme nějakou fóbii. Pokud svoje mlíčko odstříkávala, nevidím v tom problém. Ano, možná to mohla aspoň zkusit, hormony začnou pracovat při přiložení miminka k prsu a mohla mu dát aspoň mlezivo, ale jsou důležitější věci, jako láska a péče, když se miminko hodně chová, nahradí mu to kojení. Nedělala bych z toho takovou vědu. Maminka musí cítiti opravdu silný odpor, když odolala celé té kojomasáži a výčitkám rodiny. Nemyslím, že kdyby to mohla překonat, nekojila by. Už jen aby měla klid.
jita 22. 11. 2014 16:28
Tak ja to mela take opacne. Kojit jsem moc chtela, pred porodem jsem byla i na kurzu. Bohuzel jsem mela akutni komplikovany cisar a dceru jsem videla nekdy az po osmi hodinach. Nedarilo se ji prisat kvuli plochym bradavkam, zkousely jsme kloboucky, ale byla cim dal spavejsi kvuli zloutence a unavena po porodu. Takze se nam nikdy kojeni nepodarilo a tim, jak mi ji nasilim prikladali, tak pak mela na cele kojeni uplne averzi. Odsavala jsem aspon mala mnozstvi sest tydnu a pak uz nebylo co. Takze pokud nekdo tento dar ma, tak je skoda to aspon nezkusit a pak az se rozhodnout.
Katerina 22. 11. 2014 23:34
Ke kojeni jsou potreba 2. Matka a dite musi byt spolupracujici tym, jinak to nefunguje. Syna jsem kojila 1,5 roku. Zadna jina alternativa pro me tehdy neexistovala. Krome nizkych prirustku vahy a kojeni s kloboucky v prvnich tydnech bylo vse bezproblemove a ja nabyla dojmu, ze o kojeni vim vse. Dcera me vyvedla z omylu. Po porodu jsem sice podle ocekavani zacala kojit, ale od 4. mesice byla u prsu cim dal tim vice neklidna a kazde kojeni byl boj. Jen velmi skepticky jsem ji nabidla prvni lahev, ale najednou z ni bylo uplne jine a daleko spokojenejsi miminko. A ze me daleko spokojenejsi matka. Po dalsich 2 mesicich jsem kojeni se smisenymi pocity vzdala uplne. Jsem velmi vdecna, ze UM existuje, usetri spoustu trapeni matkam i detem.
Katerina 23. 11. 2014 13:14
Takze Veroniko, po prvnim diteti bych si myslela, ze jsi to mela alespon zkusit. Ted na UM nevidim nic spatneho a urcite to neznamena, ze davas svemu diteti mene lasky. V dobe, kdy jsme se narodily my, nebylo kojeni zrovna "in" a presto jsme zdrave a milujeme sve matky. Nad nazory nekterych "kojnych" tady kroutim hlavou, asi jsou to velmi omezene zeny.
Milena 22. 11. 2014 23:43
Paní Veroniku omlouvá trochu to, že i když nekojila, tak přesto měsíc své mléko pro miminko odsávala. Moc slavné to není, ale alespoň něco. Ovšem jinak, to se na mě nezlobte, ale tohle opravdu nepochopím!
Jak se někomu může hnusit kojení???! To je jako by řekla, že se jí hnusí být mámou! Kojení je samozřejmou a nedílnou součástí mateřství! "Matky" které se jen tak ze samé rozcapeností rozhodnou svému vlastnímu dítěti tento dar a vzájemnou sounáležitost odepřít, bych zbavovala svéprávnosti. Je to neskutečně sobecké a zlé rozhodnutí a okrádání dítěte o to, co je jen jeho a co mu právem patří. S trochou sebezapření, opravdovou upřímnou snahou a láskou, se rozkojí každá! Stačí pouze chtít a řídit se základními instinkty, na to nikdo nepotřebuje rady odborníků. Není žádným vítězstvím hned při prvních nezdarech nacpat miminku do pusinky láhev s mateřským mlékem tura domácího, obohacené o hnusný chemický koktejl, které si pouze hraje na výživu vhodnou pro dítě. Plně chápu, že někdo z velmi závažných zdravotních důvodů kojit nemůže. Ty ostatní důvody jsou ovšem nehorázně směšné a svědčí o tom, jaké má maminka priority. Pohodlnost, lenost, nezájem, pěkně celou noc prospat a mít klid. Nedej bože, ještě by mohly snad mít vytahaná prsa! To radši veget, cigárko a kašlat na potřeby vlastního dítěte. Hanba by je měla profackovat! Lituji ty nebohé děti takových matek!
talia 23. 11. 2014 02:15
Vas neospravedlnuje nic...
Davno som necitala tak odporny komentar...
Veronika nesedi pri cigarku a nekasle na svoje dieta... Som si ista,ze je dobra matka...mozno lepsia ako tie,co kojili nasilu,a boli same nestastne,lebo dieta citi,ked je matka nestastna.
Nemate nijake pravo sudit...
Alebo ked chcete,sudte aj mna...ja mam panicky strach z porodu..chcem mat babatko,ale jedine cisarskym a v spanku..viem,ze to neustojim,omdlievam aj pri mensich bolestiach-menzes bez tabletiek neustojim...takze co?teraz si nezasluzim byt svojpravna a byt matkou?ak ste plne bez viny vy,hodte prva kamenom...
jaja 23. 11. 2014 20:13
Věřím, že dítě paní Veroniky není vůbec nebohé, spíš se zamyslete nad sebou . to vaše názory a odsuzování je ubohé. Sama mám tři děti. první jsem moc nekojila u dalších dvou se mi dařilo lépe. Všechny jsou astmatici i alergici. ta nekojená je na tom nejlépe. Obě moje dcery kojily své děti téměř rok a přesto jsou jejich kluci alergici a každá má i jednoho astmatika. Děti potřebují pro svůj vývoj především lásku a hodně porozumnění, to ostatní se naštěstí dá nahradit. Z popisu maminky Veroniky to čiší i když kojit nedokázala. U vás si tím jistá nejsem.
klara 23. 11. 2014 21:30
Musim svama jen souhlasit ja mam nedonosene mimco az po 2m sem poprve kojila a do te doby jen odsavala a bojovala za to abych to pro toho drobecka udrzela dnes je mu 9m a stale kojime a je to pro nej to nej.
Motka 24. 11. 2014 11:51
Tak pokud bych se diky opravdove lasce rozkojila, tqk to muzu krmit deset deti najednou, sve dite miluji nadevse. Mliko jsem jednak skoro nemela a jednak se maly spatne prisaval kvuli mym velkym bradavkam a on byl malicky. Na sunaru byl skoro od prichodu z porodnice, prikladali jsme, co jsem odstrikala to dostal. Ted je mu pul roku, od narozeni bez jedine nemoci, reakce na ockovani, ekzemu... A leze. Zbavila bych svepranoati vas protoze mluvite, jak kdyby jste byla v sekte kojeni. Je mi vas uprimne lito... :/
Alča 2. 6. 2015 19:17
Jak se někomu může hnusit kojení? Spousta lidí přece má nějaké fóbie - někdo se bojí pavouků, můj syn je doma chová, někdo má hrůzu z uzavřených míst, někdo naopak s otevřených prostranství. Existuje třeba i strach z motýlů a tak mi nepřipadá vůbec zvláštní, že má někdo strach z kojení.
Luc 15. 2. 2017 23:44
Vy asi opravdu nejste normální, tohle vypustit z úst... Pomlouváte "nekojení", ale jak by asi tak skončily děti v kojeneckých ústavech apod.?! Vaše "inteligence" opravdu nezná hranic! Opravdu se radši budu řídit vlastním instinktem, než rádoby radami "odbornic" - vraťte se prosím do praveku
Lela 28. 6. 2019 13:44
Strašný komentár, uvedomte si rodičovstvo nie je o kojeni!!! Ale o Tom či dieťa máte radi a či z neho vychovávateľ slušného človeka a nie rozmaznávať snehové fracka ako to dnes často vidím. Deti zatiaľ nemám ale chcela by som, ale kojenie si neviem predstaviť..mne to tiež príde nechutne... Ako nejaké dojme kravy .. sa len plne rešpektujem maminky ktorim sa to paci, nemám s nimi žiadne y problém, práve naopak. Neodsudzujem ani tie čo koja ani Veroniku! Starajte sa každý o seba a venujte sa hlavne tým deťom poriadne, nie že kojite do troch rokov a nedávate sama na zdravú výživu, tak aký zmysel to kojenie má potom.
Lela 28. 6. 2019 13:44
Strašný komentár, uvedomte si rodičovstvo nie je o kojeni!!! Ale o Tom či dieťa máte radi a či z neho vychovávateľ slušného človeka a nie rozmaznávať snehové fracka ako to dnes často vidím. Deti zatiaľ nemám ale chcela by som, ale kojenie si neviem predstaviť..mne to tiež príde nechutne... Ako nejaké dojme kravy .. sa len plne rešpektujem maminky ktorim sa to paci, nemám s nimi žiadne y problém, práve naopak. Neodsudzujem ani tie čo koja ani Veroniku! Starajte sa každý o seba a venujte sa hlavne tým deťom poriadne, nie že kojite do troch rokov a nedávate sama na zdravú výživu, tak aký zmysel to kojenie má potom.
Vanda 24. 11. 2014 04:11
Myslim, ze pani Veronika nemela resit svuj problem s gynekologem a laktacni poradkyni - to jsou lide, kteri muzou pomoci spis s fyziologickymi prolemy ohledne kojeni. Mela jit rovnou za psychologem, protoze jeji problem pripomina spis nejaky druh fobie, ktera se da casto terapii odbourat, nebo alespon zmirnit.
Ten odpor ke kojeni ma zaklad nekde v jejim zivote a spolu s psychologem by mohli nalezt pricinu a pracovat na odblokovani.
Jisteze to neni zadna tragedie pokud dite neni kojene, ale pokud maminka kojit muze, tak je to nepopiratelne velka skoda. A manzela chapu, protoze je to i jeho dite, ale v tomhle je muz bezmocny a musi se spolehnout na zenu.
Petra 24. 11. 2014 11:10
Ja chtela kojit minimalne pul roku. Proste jsem chtela.. Bohuzel byl syn po porodu 3 dny v inkubatoru a tyden dostaval atb. Kojit jsem zacala az 3 dny po porodu a to se mi teprve zacalo tvorit mleko. Do te doby jsem odstrikavala a v ink.do dokrmovaly UM. Kvuli atb dostaval glukozu a kdyz dobral atb tak po kojeni sem tam UM. Sestricky mi rekly,ze ho proste nedokojim,protoze ho pred tim zasytila glukoza. Doma jsme bojovali jeste 4 tydny. Pres den to slo,ale v noci jsem kojila hodinu a za dve hodiny znova. Pak jsem po kojineni zbytek mleka odstrikala a po dalsim kojeni se dajedl z lahve. Ptestala jsem kojit ve chvili,kdy zacal rvat jak tur kdykoli jsem ho prilozila k prsu. Nebyl utiseni. Dostal UM,v noci spal 3h a ja 3 dny odstrikavala a pak se mliko ztratilo.. V rodine jsem mela podporu,ale nektere kamaradky rikaly koj koj koj,klidne at rve,hlad ho donuti. Rozhodne neni dobre kojit za kazdou cenu!!! Matka se pak trapi a vse to spazne jde do mleka. Pokud pani Veronika nechtela nebo nemohla,je to jen jeji vec a je kazdeho vec jestli koji nebo ne. Me treba prijde v poradku kojit tak do roka. Ted mam doma rocniho chlapecka a nedokazu si predstavit, ze bych toho dacana kojila :). Je na kazde, jestli bude nebo nebude a odsuzovani je ubohe
strapocka 25. 11. 2014 23:25
teda já nevěřím vlastním očím, pokud to někomu nejde, proč by se měl trápit, sebe i dítě, přece je tolik spokojených dětí i na UM, každý má nějaké pochody, jak můžete odsuzovat matku za to, že ji to prostě nejde? dítě žije z jídla a lásky, jestli držím v ruce prso a v druhé dítě, nebo lahvičku a v druhé dítě, o co je to horší? láska je láska, co na tom že ne přímo z prsa??? harpyje a poblázněné mateřskými hormony mi některé přijdou...
JR 11. 12. 2014 11:32
Take mi to neda a musim reagovat. Myslim, ze zadna z nas nema pravo nekoho za jeho rozhodnuti odsuzovat. Kazda delame pro sve deti to nejlepsi, co dovedeme. Rozhodne si nemyslim, ze kojene deti jsou bez zdravotnich problemu a nekojene ano. Dle meho nazoru je lepsi diteti davat um nez kojit a cely den se ladovat nezdravym jidlem. Ja svou dcerku take nemohla kojit, kvuli zdlouhave zloutence se to nenaucila at jsem se snazila, jak jsem se snazila, byla jsem z toho na nervy, uz nevedela co, u prsa netahla, porad plakala. Uklidnila jsem se dala ji um, ona spokojena, ja taky. Takto jsem to ale nechat nechtela, kdyz jsem mleko mela, zacala jsem odsavat, kazde 3 hodiny ve dve v noci a davala ji to lahvickou, obcas jsem dokrmila um ale vesmes mela jen me mleko az do 7.mesice. Bylo to narocnejsi nez samotne kojeni nebo priprava um, ale zvladly jsme to, dcerka spokojena a ja taky a o to jde. Od 7. mesice je na um a basti vse, dnes je ji 11 mesicu a nemocna taky neni. Tak kde je pravda?
Lil 11. 12. 2014 11:46
Holky, prosim vas, o kojeni to fakt neni. Me mamka taky nekojila kvuli zdravotnim komplikacim a v te dobe zadne prevratne um nebyly. Sve prvni antibiotika jsem mela v 21 letech, v podstate nevim, co je byt nemocna. Je des kdyz mama sve dite koji do 2 let a pak mu da ke svace parek, to je podle me mnohem horsi nez nekojit.
Petra 3. 2. 2015 20:39
Já docela paní z článku chápu. Můj syn se narodil o malinko dřív, odvezli ho do jiné nemocnice tak jsem za ním dorazila až po týdnu (byla jsem po císaři v uplnej narkoze), mlíka jsem měla dost, kojili jsme 6 týdnů.
Už v nemocnici mi to doslova zprotivili pořád kojte kojte... kluk měl 1800 g tak byl malinkej, cucal dlouho, co 3 hodiny jak vás v nemocnici nutí - hodinu jenom pil...
Byla jsem vyčerpaná, pak jsem dostala ještě hnusnej průjem, sestřička co chodila na noční mi dávala pro kluka nutrilon abych se aspoň víc vyspala (z lahvinky pil rychlejc).
Pak hned po 6nedělí jsem dostala menstruaci a bylo hotovo, kluk mlíko plival, prsa najednou uplně vyždímaný (do dneška je nemám )
Koupila jsem umělku a od tý doby malej krásně nabíral, dneska má rok a je to úžasný a extrémně živý stvoření...
Kojení je čistě na ženské zda chce či nechce a v nemocnicích nutí maminky kojit a kojit a kojit - pak je ženská vyčerpaná a neštastná když to nejde hladce a stresuje sebe i dítě...
Toť můj názor a jen do mě
Marcela 2. 6. 2015 18:41
Byla jsem rozhodnutá kojit, když to půjde a když to nepůjde, tak se z toho prostě nezblázním. Kamarádky, co už rodily, mě předem připravovaly na nemocnici, kde velice prosazují kojení a na přednášky jedné dětské doktorky a laktační poradkyně v jednom. Prý na tu přednášku ani nemám chodit, protože ony odcházeli s pocitem, že když nebudou kojit, tak jsou to špatné matky. A o tom mateřství není. Toť můj názor. Já odstříkávala asi měsíc a dokrmovala Nutrilonem. Malý ode mě nechtěl pít a dostával záchvaty vzteku, i když mu mlíko kapalo do pusy samo. Takže tak...
Hermiona 15. 6. 2016 19:58
Tak k tomuto clanku sommsa dostala az teraz ked aj ja mam dieta hoci je to 2 roky stare ale nech to tu je. Nikdy somnsa nejak nezaujimala o fora s kojenim, kym som neporodila a nekojila . v tejto splocnosti akokeby som niekoho zavrazdila :'( .. Ako som otehotnela prislo mi prirodzene ze kojit bude moje niektore bio matky zname mi dookola hovorili to len prilozis a ide...hej ale to btreba mat super porod a ziadne komlikacie a samozrejme mlieko vtedy to ide. Ale k veci ked som porodila 4,5kiloveho syna prirodzene, pozasivana som zo spodku krizom krazom. Malicky dostal silnu zltacku takze musel pod lampu a ja som dostala darcek v podobe velkeho hnusneho abcesu na hradzi, horucky 39, takze hned museli konat rozrezat znova vycistit a zasit a hned silne antibiotika. Niektore zeny 4 dni po porode v pohode sedili pohybovali sa ja som bola ako invalid nechcem sa lutovat ale treba asi zazit, lebo radsej by som 100x rodila ako rezat abces medzi nohami a zosita byt ako somalska zena. Z tychto dovodov som vobec nemala mlieko samozrejme okolie reagovalo ako keby nastal konec sveta..ale co tam potom ked do mna pchali antibiotika analgetika a dieta som pri sebe nemala. Muz musel byt so mnou na izbe ( okrem noci) pomahal mi na wc osprchovat sa..samozrejme okolie zaujimalo iba to ci mam mlieko a mna len zaujimala ako sa otocim na posteli aby som nevidela vsetkych svatych. Tak nic mlieko nebolo malemu samozrejem davali prikrm ale jedna dr povie ze nesmiem doma prikladat kym beriem tie silne lieky a kym sa nevyliecim, sestricka ze len v kuse prikladat...tak kto ma pravdu?! Ked ani ti co by mali pomoct sa nevedia dohodnut?! > Doma somnsamozrejme prikladala ale maly vrestal hladom vypluval prsnik tak musel dostat UM..dieta je zdrave rastie nemal koliku a castokrat ani neviem ze mam dieta. Ale reakcie okolia ma neskutocne prekvapili a ty nekojis a preco, jezis a to co robis ked je hladny...atd. A somzrejme prednasky o tom ze UM je hnus a clanky typu nekojene deti budu mat nizsie IQ chore, zly prospech v skole a blabla si mozu strcit niekam.ja som tiez nebola kojena a asi 60% mojich rovesnikov lebo v 80.tych rokoch sa malo co kojilo a sme tu vsetci zivi zdravi aj na sunare. Takze pani Veroniku chapem lebo tlak okolia na kojenie je neskutocny keby taky tlak bol aj na inu problematiku napr.drogy,alkoholizmus atd. A samozrejme zboznuje rady zien o kojeni ktore nemaju deti a moze si kazdy mysliet co chce ja mam svoj nazor lasku dietatu date aj inac ako tym ze bude do 3 rokoch visiet na cicke nekojim a nemam vycitky
Karolína 19. 2. 2018 17:11
A já paní chápu.. Mám totiž fobii nejen s kojení, ale i s těhotenství a porodu. Jsem ve věku, kdy už hodně holek má kolem děti, ale já na to nemám ani pomyšlení a vyloženě se tomu bráním. Opravdu nemám představu o tom, že bych si měla užívat těhotenský buben, pak celá ta šílená porodní jízda a nakonec pár let bez spánku, s kojením... brrr. Přijde mi, stejně jako paní Veronice, naprosto příšerné, že by se mi něco přisálo k prsu, žužlalo to jako špinavý kapesník, kousalo, Takže já to zcela chápu.
Nutriční 30. 12. 2018 15:17
Dobrý den,
jsem studentkou 1. lékařské fakulty UK, obor Nutriční terapeut a chtěla bych Vás požádat o vyplnění krátkého anonymního dotazníku, týkajícího se zejména kojení. Nezabere Vám více než 5 minut a výsledky budou použity výhradně pro účely mé bakalářské práce. Děkuji.
https://www.survio.com/survey/d/U7B3L1A1L9F8J5S4B...
39

Horoskopy

Ryby Milé Rybičky, na práci se nikdy netěšíte, ale naštěstí jste pohotoví a vnímaví. Vše vám jde od ruky a…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Michal, Michael, Kyriakos





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné