[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Po celou dobu těhotenství Geriiee pravidelně krvácela a lékaři tvrdili, že kvůli velké ztrátě krve nemůže plod přežít. Když byla v 10. týdnu, nemocnice ji dokonce vyzvala, aby si vzala potratovou pilulku a „zbavila se zbytku“.
„Bylo to nelidské, abych to řekla jemně. Ale hluboko uvnitř jsem věděla, že moje miminko je stále naživu,“ popsala Geriiee pro NeedToKnow. „Nazvěte to intuicí nebo mateřským instinktem – něco mi říkalo, ať si tu pilulku neberu.“ Místo toho trvala na ultrazvuku. A ten skutečně odhalil tlukoucí srdce. Její vytoužená dcerka žila.
Následně těhotenství probíhalo překvapivě hladce, ale v říjnu 2023, když byla zrovna v 26. týdnu těhotenství, přišel další šok. „Jednoho rána jsem se probudila a zjistila, že mi odešla hlenová zátka. V nemocnici mi řekli, že už jsem otevřená na 10 centimetrů a děťátko se chystá na svět.“
Lékaři ji okamžitě převezli do jiné nemocnice, kde se snažili porod zastavit. Aplikovali jí látky na dozrání plic miminka a povedlo se jim udržet těhotenství dalších šest dní. Nakonec musela podstoupit akutní císařský řez. „Řekli mi, že mají 13 minut na to, aby mě dostali na sál a Romy-Rae dostali ven, než přijde o kyslík,“ vzpomíná Geriiee na nejtěžší chvíle. Po porodu strávila malá Romy neuvěřitelných 80 dní na jednotce intenzivní péče. „Viděla jsem svou drobnou holčičku v inkubátoru, jak bojuje o každý nádech. Řekli mi, že ji po narození celých pět minut oživovali kvůli slabým plícím,“ vypráví maminka.
Po třech měsících v nemocnici, v lednu 2024, si Geriiee konečně mohla svou dceru Romy-Rae odvézt domů. „Bylo úžasné mít ji konečně doma, i když byla tak malinká a křehká. Byla jsem nervózní z každé maličkosti, ale zároveň jsem byla nadšená, že ji mám konečně u sebe.“
Dnes je z Romy zdravá a šťastná holčička, která mamince každý den připomíná, jaká je to bojovnice. „Nikdy jsem nepoznala nikoho tak malého, kdo by byl tak silný,“ dodává Geriiee s dojetím.
Hrdá maminka Romy ráda obléká do extravagantních oblečků. „Možná to je důvod, proč jsem s takovými věcmi tak přehnaná – protože jsem si myslela, že ji ztratím.“
Navzdory počáteční chybě v diagnóze nemá vůči nemocnici žádné výtky. „Dlužím všechno doktorům a sestrám – zachránili mojí dceři život a za to jim budu vděčná navždy,“ uzavírá.