Maminka.czPodcasty

VIDEO: Dvě rány osudu Terezy Robinson: Ondra má těžkou srdeční vadu, zažila i porod mrtvého miminka. Jak se s tím dokázala vyrovnat?

Tereza Víchová 24.  1.  2022
Syn se jí narodil s těžkou srdeční vadou, nedlouho poté musela v půlce těhotenství porodit mrtvé miminko. Co ji nezabilo, to ji posílilo. Tereza Robinson je dnes rodinnou koučkou a mentorkou, pomáhá ostatním s podobným osudem. Srší energií a optimismem, přestože Ondra po deseti minutách v bazénu zmodrá, na kole ujede bez přestávky maximálně dvě stě metrů a čeká ho už třetí zásadní operace. Podívejte se na video, kde Tereza o všem upřímně vypráví.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

 

Šok přišel po porodu

Ani sebedokonalejší vyšetření v těhotenství nedokáže zaručit, že se narodí zdravé dítě. Terezino těhotenství i porod byly ukázkové. Tři dny po porodu se jí i zbytku rodiny zhroutil svět.

„Tři dny jsem jen brečela. Když si to přehrávám zpětně, tak nechápu, že jsem se probrala a začala fungovat, ta bezmoc byla neskutečná,” vybavuje si Tereza, pro niž a její miminko se pak kardiologie stala druhým domovem. Kdysi sem chodila čekat na maminku do práce a hrála si zde s dětmi hospitalizovanými se srdeční vadou. Ta postihla i Ondru. Náhoda?

„V těhotenství jsem si říkala, jak máme hezký vztah a jsme šťastní. Prolétlo mi hlavou: hlavně aby se nám nenarodilo nemocné dítě!” přehrává si Tereza vzpomínky. „Možná už to podvědomí vědělo?”

Tereza si nemohla dovolit se zhroutit, to zná každá máma, která dostane od osudu takovouhle ránu. Doma ji čekala ještě devítiletá dcera.

„Nemůžeš si dovolit vypustit duši. Devítiletá holčička se mi stala oporou,” dodává Tereza. A taky manžel s – pro někoho možná drsným – přístupem „vzchop se, Ondra tě potřebuje”.

 

ta bezmoc byla neskutečná. Nechápu, jak jsem začala fungovat.

 

Ondra, veselé dítě s limity

První operace Ondru čekala pár dní po narození, druhá po 3,5 měsíce. A to není konec, ještě jeden nelehký zákrok bude muset podstoupit. Na fotce vidíte veselé dítě na kole, nepoznáte rozdíl od jiného zdravého. Skutečnost? Po 200 metrech jízdy si Ondra musí odpočinout. Ve speciální školce nezvládne delší procházku nebo výlet s dětmi.

„Přijali jsme jeho limity,” popisuje Tereza. „Když jdeme do bazénu, do deseti minut Ondra promodrá a prochladne. Fialovej, ale celej šťastnej. A my jsme šťastní s ním.”

Tereza Robinson

Máte už „vybráno”? Zdaleka ne

Někomu ten osud zkrátka naloží víc, než si kdekdo z nás dovede představit. Pár měsíců po narození Ondry a sžívání se se všemi zákroky a limity Tereza neplánovaně čekala další miminko. V půlce těhotenství na běžné kontrole přišla další rána: ještě ráno cítila pohyby miminka, v poledne už mu srdíčko nebilo.

„To člověk leží na ultrazvuku a jen si říká: Ne! Proč já?? Jedno dítě nemocné a druhé vůbec žádné?? Komu jsem co udělala? Bylo jasné, že budu muset porodit mrtvou holčičku,” vypravuje Tereza dál. A to všechno dva dny před Vánocemi.

„Trvalo dva dny, než se porod rozběhl. Nejhorší je ten pocit, že v sobě máte mrtvé dítě. Chtěla jsem být sama. A pak jsem jen zavolala, že si mě rodina může vyzvednout.”

 

proč já? jedno dítě nemocné, druhé žádné?!

 

Vojta za odměnu. A nová profese s ním

„Konečně!” – to se nabízí, když se Tereza rozzáří. Za „odměnu” totiž přišel Vojtíšek. Pro většinu lidí normální věc, otěhotnět a porodit zdravé dítě. Pro Terezu a jejího manžela zázrak v pravou chvíli. Předcházely mu tak trochu jiné těhotenství, opatrnost a obavy po tom všem. 

„Ale je tu pohodář, kterého nic nerozhodí a který vlastně ani tak moc nepotřebuje. Sluníčko na závěr,” říká Tereza s úsměvem. Prošla si samoterapií a rozhodla se, že chce předat ostatním to, co může. Její kruté zkušenosti se staly jejím posláním. Koučuje rodiny, které mají dítě s vrozenou vadou, vzácnou nebo onkologickou nemocí. A srší energií.

„Projekt Srdcem Robinson běží teprve od října a sháním na něj peníze. Byla bych nejraději, kdybych své služby rodinám mohla poskytovat zadarmo,” popisuje svou činnost Tereza. Na Donio.cz právě běží její sbírka. Baterky si dobíjí seberozvojem. A také si prý začala vážit sama sebe. 

„Často se potýkám s tím, že si lidi myslí, že jsem si svou energii 'vycucala z prstu'. Mám ji ale nějak celoživotně dost a považuju to za dar. O ten ale musím pečovat, abych měla kde brát i za dvacet let,” uzavírá Tereza. Na její příběh se podívejte i v následujícím videu.

Témata: Podcasty, Těhotenství, Video, Porod, Miminko, Rozhovor, Mateřství, Péče o dítě a jeho výchova, Vánoce, osud, koučka, Tereza Robinson, Dobrý Anděl, Kardiolog, Kapka naděje, Děti, Vada, Vid, Donio, Robinson, Srdeční vada, Nadace Jedličkova ústavu, Srdce Robinson